Česká středověká literatura

vzniká na našem území, psána v zájmu českého národa
prvním literárním jazykem na našem území je staroslověnština – jazyk uměle vytvořený Konstantinem a Metodějem, má svůj původ v bulharsko-makedonském nářečí praslovanštiny
kromě staroslověnštiny je literárním jazykem i latina – posiluje vliv církve
nejdříve se kázalo ve staroslověnštině (protože křesťanství bylo potřeba rozšířit, kázání v jazyce, kterému nikdo nerozumí, by nikdo neposlouchal), později v latině (křesťanství už je rozšířeno, je potřeba ho upevnit – kázání v latině vzbuzovalo úctu)
literatura je psána hlaholicí
863 – příchod Konstantina a Metoděje
906 – zánik Velkomoravské říše
935 – zavraždění sv. Václava
973 – založení biskupství v Praze – už se káže latinsky
1212 – Zlatá bula sicilská – dědičný královský titul
1306 – vymření Přemyslovců
1310 – na trůn nastupují Lucemburkové
1344 – založení arcibiskupství v Praze
1348 – založení Karlovy university
1415 – upálení mistra Jana Husa
období:

Staroslověnské písemnictví

Proglas

veršovaná předmluva k překladu evangelií
napsána ve staroslověnštině
obhajoba staroslověnštiny jakožto liturgického jazyka – je potřeba, aby lidé slovu Božímu rozuměli

Moravskopanonské legendy

památky o životě Konstantina a Metoděje
obraňují jejich dílo

Paterik

Knihy otců
vyprávění o proslulých mniších a poustevnících

Nomokánon

sbírka církevních předpisů, právnické spisy
autorem je nejspíš Metoděj

Kyjevské listy

zlomek mešní knihy
palimpsest – už jednou popsaný pergamen (popř. papyrus) byl seškrábán a použit znova

Zákon sudnyj ljudem

pro laiky
soupis právních norem na Velké Moravě
patří mezi světskou literaturu

Latinské písemnictví

10–12. století
973 – založení arcibiskupství v Praze, už se káže latinsky
je to věk kronikářství
z tohoto období se dochovala nekrologia – seznamy zemtřelých
anály – historické soupisy

Kronika česká

Chronica Boëmorum
autorem je Kosmas (1045–1125)
psána latinsky, skládá se ze dvou předmluv – Kosmas v nich píše o sobě; tři knihy
v knize se objevují bohemismy (prvky češtiny v jinak cizojazyčném textu)
Kosmas často vstupuje do textu, glosuje, podává komentáře
Kosmas měl mnoho následovníků – Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, kanovník Vincentius, opat Jarloch

Česky psaná literatura

13–15. století
dělení:

Počátky češtiny

nejstarší dochovaný záznam češtiny – „Pavel dal jest Ploškovicích zem’u. Vlach dal jest Dolás zem’u i sv’atému Ščepánu se dvěma dušníkoma Bogučeja a Sedlatu“
tento záznam pochází z počátku 13. stol; nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly
primitivní pravopis – používal písmena latinské abecedy bez jakékoliv úpravy i pro zápis hlásek, které byly latině cizí (např. c se mohlo číst jako c, č, k)
pravopis spřežkový – v písmu se používaly spřežky – dvě písmena značila jednu hlásku (rz ≈ ř, sz ≈ š, …, viz současnou polštinu)
bohemika – česká slova v latiském textu
glosy – vpisky
Svatý Václave, vévodo české země

Hospodine, pomiluj ny

(Hospodine, smiluj se nad námi)
první česká duchovní píseň, z 2. pol. 10. stol.
obsahuje prvky staroslověnštiny, staročeštiny, latiny
invokační – vzývající

Období laizizace

laicizace – viz předchozí zápisek; vývin autora v průběhu středověku – zatímco na začátku byl autor duchovní (a psal o duchovních věcech), nyní píší i šlechtici o světských věcech

Alexandreis

hrdinský epos z 13. a 14. století
patří k vyššímu stylu (protože pojednává o významných událostech historie)
autor je neznámý
námětem je Alexandr Veliký
epos obsahuje gnómické trojverší (po každých 12 verších následují tři samostatné, kde autor stručně shrnuje myšlenku)

Dalimilova kronika

autorem je Dalimil, který se tak ve skutečnosti nejmenoval – He? fakt vtipné, co to znamená?
vzniká v době po vymření Přemyslovců
je psána nižším stylem, rytmizovanou prózou
první veršovaná česká kronika

Demokratizace

období Karla IV.
Karel byl jako malý vychován u francouzského dvora
V šestnácti bránil panství Lucembursků v Itálii
Karel byl obratným politikem – stal se římským císařem
založil Nové město pražské, Karlovu Universitu, Karlův most; opevněné hrady
Karel IV. obnovil staroslověnskou liturgii, založil klášter na Emauzech, arcibiskupství
hagiografická literatura – legendy a životy světců

Život sv. Kateřiny

legenda
vypráví o dceři kyperského krále Kateřině, která se odmítne vdát s pohanským císařem Maxenciem, přijme křesťanství a nakonec je Maxenciem popravena

Legenda o sv. Prokopovi

spíše život než legenda

Vita Caroli

životopis Karla IV.

Hradecký rukopis

soubor duchovních skladeb a humorných satir
určeno pro měšťany
celkem má jedenáct částí, mezi nimi např. Satiry o řemeslnících a konšelích (sedm satir), Bajka o lišce a džbánu

Závišova píseň

milostná lyrika

Tkadleček

He? exkulzivní

Chybí:

vagantská poezie – poezie vagantů – potulných středověkých studentů; milostné, pijácké, posměšné a oslavné básně
makarónský verš – míchání více jazyků v básni
Podkoní a žák – báseň, psána formou sporu (dvě strany se hádají o svou pravdu)

Literatura husitské doby

(literatura reformační)
reformace – hnutí za nápravu církve
vadilo dvojpapežství, to, že církev hromadí majetek (odpůstky, poplatky)
reformace byla projevem renesance – žádal návrat ke starým ideálům církve
po Karlovi IV. nastupuje jeho syn Václav IV.; poté, co umírá Václav IV., nastupuje jeho bratr Zikmund
další z příčin je upálení Mistra Jana Husa

Husovi předchůdci

John Wycliffe – působil v Anglii na universitě; kritizoval církev
do Čech jeho myšlenky přiváděli husovi předchůdci:
traktát – odborná úvaha na náboženské téma
postila – sbírka kázání

Mistr Jan Hus

byl rektorem na UK
vydal dekret kutnohorský, ve kterém se určilo, že Češi budou mít při hlasování o věcech university převahu nad Němci
byl kazatelem v kapli Betlémské
De ecclesia
„O církvi“
zásadní dílo
psáno latinsky
Hus kritizuje církev – hlavou církve je podle něj Kristus, nikoli papež
kdo nežije podle Bible, nepatří k pravé církvi a nemusí být poslouchán (i papež)
Knížky o svatokupectví
česky
reakce na prodej odpustků
De sex orroribus
(O šesti bludiech)
šest tezí vysvětlujících, proč se Hus rozešel s církví
Postila
výklad svatých čtení nedělních
Výklad Viery, Desatera a Páteře
výklad tří hlavních modliteb
Dcerka
rady určené ženám a dívkám – jak správně žít
De ortographia Bohemica
(„O pravopise českém“)
snaha o zjednodušení pravopisu (odstranění spřežek)

Období husitských válek

1419 – smrt Václava
boj proti Zikmundovi; boj za přijímání pod obojí
Čtyři pražské artikuly – politický a věroučný program kališníků
Jistebnický kancionál – sbírka husitských písní; obsahuje píseň Ktož jsú Boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město pražské
byly i protihusitské písně – O naháčích, Vilkefice, Bekyně
časové básně:
časové byly básně a písně proto, že reagovaly na konkrétní události tehdejší doby
próza – Žižkův vojenský řád (určovaly se pravidla; např. jak se bude dělit kořist – podle hodnosti)
kroniky – Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, Píseň o vítězství u Domažlic

Období polipanské

výsledkem Husitských válek je reformační církev – Jednota bratrská, ta vzniká roku 1457
na začátku své existence byla Jednota bratrská proti vzdělání (vytvářelo rozdíly mezi lidmi, všichni si měli být rovni), později se tento postoj změnil
Petr Chelčický
jeho životním krédem bylo „neodporovat zlu“
Postila
sbírka kázání
úvahy o prospěchářství, vyděračství, hamižnosti církve
Sieť viery
námětem je vyprávění o Petrově zázračném rybolovu
síť je církev a pravá křesťanská víra, kterou se loví spravedliví
ti hříšní síť trhají, nejvíce „dvě velryby“ – papež a císař
O trojím lidu
traktát, kritika sociální nerovnosti

Pohled na husitství

bojovali Češi proti Čechům
Husitské války s sebou nesly rabování a ničení
na druhou stranu bojovali husité za reformaci křesťanství