Egypt
Přírodní podmínky – horko, sucho, občas záplavy
Egypt leží v povodí řeky Nil
Postupem času vznikly dva Egypty – Horní (na jihu) a Dolní (na severu) Egypt – název není podle polohy na mapě, ale podle toku Nilu
Jednoho roku došlo k sjednocení Egypta – sjednotil ho faraon Meni
Dějiny Egypta se dají rozdělit na 5 dob – archaické období (3150-2700 př.nl.), Stará říše (2700-2180 př.nl.), Střední říše (2000-1800 př.nl.), Nová říše (1540-1080 př.nl.), pozdní Egypt (700-30 př.nl.)
Na vrcholku Egyptské společnosti stál faraon – ten byl vtělením boha Hora
Faraoni měli svůj harém, často se ženili se svými sestrami a sestřenicemi, aby se nemísila faraónská krev; postavení královen nebylo zrovna valné.
Pod faraonem byli kněží, vojenští hodnostáři a nejvyšší úředníci (vezír → správci nomů (nomy – něco jako kraje) → výběrčí daní → další úředníci, písaři)
Další byli zemědělci, řemeslníci, obchodníci, ...
Nejníže postavení byli otroci (nebylo jich však nejvíce) – zpočátku existence Egypta navíc panovalo tzv. patriarchální otroctví – otrok sice byl nesvobodný, ale spíš pomáhal majiteli s prací (sice pracoval na poli a v domácnosti, ale společně s majitelem)
Ženy měly rovnoprávnější postavení než např. v Mezopotámii
Úroda byla často i mnohokrát za rok
papyrus – něco jako rákos – stavěli z něj obydlí, psali na něj, dělali z něj nábytek, podrážky bot; dělali papyrové lodě
Za znak moci faraona se mimo jiné považovala i bradka
Archaické období
V této době došlo k
sjednocení Egypta pod vládou faraona Meniho, který údajně založil i sídelní město
Mennofer (
Memphis)
Stará říše
Období, ve kterém si faraonové nechali stavět
pyramidy
Pyramidy sloužily jako hrobky – většinou faraonů, některé menší pyramidy byly hrobky faraonovy rodiny nebo vyšších hodnostářů
Džoserova pyramida – nejstarší postavená pyramida; ve městě Sakkara; tuto pyramidu postavil vezír Imhotep, kterého později začali považovat za boha; spekuluje se, proč je Džoserova pyramida stupňovitá
obyčejné lidi pohřbívali do písku; trochu bohatší lidi pohřbívali do tzv.
mastaby, která vypadá trochu jako uřízlý řádek pyramidy
Cheopsova pyramida (Chufevova) – největší pyramida
Další známé – Menkaureova a Raachefova pyramida
Tyto dvě pyramidy a Cheopsova pyramida se nachází
v Gíze
Postupem času lidé začali zanedbávat zavlažování, nastala bída a
Stará říše zanikla
Střední říše
Zakladatelem střední říše byl faraon
Mentuhotep II. – ten nechal vyčistit kanály; začal navazovat diplomatické vztahy. Začalo se dovážet – např. koření, otroci
Došlo k zavedení
spoluvladaře, ten byl zvolen panovníkem, po smrti panovníka se ze spoluvladaře automaticky stal nový panovník.
Do Egypta vpadli Hyksósové, kteří už měli moderní vybavení (bronzové zbraně, používali koně a válečné vozy). Ti dobyli Dolní Egypt; Hornímu Egyptu se podařilo udržet si svou nezávislost
Nová říše
období největšího rozkvětu
Faraon Ahmose vybavil vojáky stejnými zbraněmi, jako měli Hyksósové a díky tomu je porazil.
Sídlo Nové říše bylo ve
Vesetu (řecky Théby)
Královna Hatšepsovet (Hatšepsut) – stala se nejprve regentkou nezletilého následníka Thutmose III., nakonec ale vládla přes dvacet let. Toto období bylo obdobím rozkvětu.
Thutmose III. – nechal odstranit všechna zobrazení královny Hatšepsut; rozšířil území Egypta (za jeho vlády měl Egypt největší území)
Amenhotep IV. – velekněží měli příliš velkou moc → Amenhotep IV. uskutečnil náboženskou reformu: zrušil polyteismus (uctívání více bohů), prosazoval uctívání jediného boha, a to Atona, boha slunečního kotouče. Dokonce se nechal přejmenovat na Achnatona.
Postavil nové sídelní město – Achetaton
Po jeho smrti se ale polyteismus zase vrátil.
Tutanchamon – byl v podstatě loutka, vládli za něj Haremheb a Aje. Je známý tím, že jeho hrobka byla jako první nalezena nevykradena – objevil jí archeolog Carter. Hrobky faraonů v těchto dobách byly v údolí králů
Nefertiti – manželka faraona Amenhotepa IV.; považována za nejkrásnější Egypťanku
Haremheb – vojevůdce; vládl po Tutanchamonově smrti, zavedl v zemi pořádek. Jmenoval svého nástupce – Ramesse, který založil svou vlastní dynastii.
Ramesse II. – s chetitským králem (Chattušilišem) uzavřel roku 1279 př.n.l. první dochovanou mírovou smlouvu
Ramesse III. – za jeho vlády se Egypt postupně začal rozpadat
Pozdní říše
Egypt začíná skomírat – každou chvíli byl napaden – 525 př.n.l byl napaden perským vojskem
Roku 332 př.n.l. do Egypta vtrhla vojska Alexandra Makedonského, kterého obyvatelé vítali jako osvoboditele. Po smrti Alexandra Makedonského v Egyptě vládl Ptolemaios, který zde založil poslední dynastii – dynastii Ptolemaiovců
Ptolemaiovci v Egyptě založili např. knihovnu
Do této dynastie patřila i slavná Kleopatra VII. – ta měla za druha nejprve Caesara, po jeho smrti i Marca Antonia. Roku 31 př.n.l. došlo k rozhodující bitvě, kde se střetla spojená vojska Kleopatry a Marca Antonia proti Octavianovi. V roce 30 př.n.l. pak končí existence Egypta jako samostatného státu.
Kultura Egypta
Písmo
- hieroglyfické písmo – Dlouhou dobu bylo nerozluštěné, dokud nebyla objevena rosettská deska – díky tomu, že obsahovala ten samý text i v řečtině, dala se rozluštit – rozluštil ji Jean Champollion
- hieratické písmo – psací písmo, avšak poměrně nečitelné
- démotické písmo – ještě více zjednodušené, avšak ještě více nečitelné – každý měl svůj rukopis
Literatura
Texty na pyramidách, ódy, básně, lyrika, poučky, ...
Psali na
papyrus, ten se vyráběl z rákosu; na papyrus se malovalo štetcem. Byl však velmi křehký
Vzdělanost
Znali matematiku – uměli počítat objem, plochu; měli desítkovou soustavu, uměli vypočítat plochu kruhu, uměli řešit základní rovnice
Měli rozvinutou medicínu – specializace lékařů na obory (chirurgie, oční lékařství, ...)
Mumifikace
Lidé se připravovali na posmrtný život – v něm muselo být zachováno tělo
mumifikace – k
přirozené mumifikaci došlo při zahrabání mrtvoly do teplého písku, kdy se mrtvola vysušila;
umělá mumifikace spočívala v balzamifikování, kdy zemřelému nejprve odstranili mozek a další vnitřní orgány (ty dávali do kanop – speciálních nádob). Duté tělo pak vyplnili bylinnou směsí (což zajišťovalo dlouhodobé uchování těla) a dalšími materiály, poté ho uložili do hydroxidu sodného, kde se vysušilo. Po vysušení tělo obalili pruhy plátna.
Náboženství
Egypťané měli mnoho bohů – ti byli velmi často zobrazováni jako lidé se zvířecími hlavami
V Egyptě proto uctívali a mumifikovali některá zvířata (např. kočky)
Egypťané měli poslední soud – po smrti bylo zesnulým na vahách zváženo srdce – buď jim byl umožněn posmrtný život, nebo bylo jejich tělo roztrháno a snězeno požíračkou Amemait.
Amon – nejvyšší bůh
Aton a
Re – sluneční bohové
Anupew (Anubis) – bůh mumifikace a pohřebišť
Usirew (Usir) – bůh podsvětí
Eset (Isis) – bohyně moudrosti, rodiny
Hor – vládce nebe; faraon byl ztělesněním Hora
Hathor – bohyně radosti a lásky
Thowt – bůh moudrosti
Bastet – bohyně koček
Výtvarné umění
sochy – nejčastěji sochy vládců; vládci byli zobrazeni vznešeně (poměrně strnule)
reliéfy – příliš nevystupovaly z povrchu; byly polychromované (vícebarevné)
malby – níže postavení lidé byli menší a mohli být v pohybu; faraoni a výše postavení byli větší a v oné strnulé póze
chrámy – byly rozdělené na tři části –
pylon (brána chrámu),
nádvoří a
hypostylový sál (sem směli vstoupit pouze kněží)