Doba římská je spojena s příchodem germánských kmenů – těm Římané říkali barbaři, což bylo římské označení pro jakýkoli národ mluvící nesrozumitelným jazykem. Germáni s Římany často bojovali.
Příchod Germánů často znamenal krok zpět.Z dochovaných svědectví Římanů můžeme říct, že Germáni byli hlavně zemědělci. Usidlovali se v již postavených vesnicích – budovali polozemnice. Vesnice byly většinou malé (ca 50-100 obyvatel), ale občas se vesnice sdružily do sídlišt. Kupodivu neosídlili již existující oppida.
Rozvoj zemědělství se také zbrzdil.Germáni zpracovávali měd a železo – byli dobří kováři, dělali hlavně zbraně. Šperky dělali hlavně pro užitek. Keramiku sice dělali, ale ze začátku neuměli použít hrnčířský kruh – později si ale techniku osvojili. Germáni uměli tkát – byly nalezeny přesleny.
Své mrtvé většinou spalovali, popel dávali do uren, mrtvým dávali milodary. Také měli popelnicová pole. Z milodarů a jiných nálezů je zřejmé, že měli své náboženství. Uznávali přírodní bohy – Thor (Donar) – bůh blesku; Odin, ...
Germáni používali zvláštní písmo – runy. Tyto runy sloužily jako magické znaky.
Ve 4-5. století nl. Markomani a Kvádové z našeho území odešli – na jejich místo přišli Durynkové, Langobardi.