po vymření dynastie Štaufů bylo 20 let bezvládí, roku 1273 došlo k
volbě nového císaře
předpokládalo se, že novým císařem bude Přemysl Otakar II., ten
však nedostal ani jeden hlas
místo Přemysla Otakara II. zvolili jakéhosi Rudolfa Habsburského
(nikoli našeho Rudolfa II.) – předpokládali, že bude snadno ovladatelný, opak byl
pravdou – Rudolf byl silný a schopný
Ve 14. století dochází na římskoněmeckém trůnu ke změně – přichází Jindřich VII. z
rodu Lucemburků; dále pak Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV. (kterého donutili
abdikovat, protože nebyl schopný)
(později se zase vrátili Habsburkové)
SŘŘ měla i nepřátele – Stát řádu německých rytířů, Prusko
Prusko bylo pohanské – pořádaly se tam křížové výpravy – Německo bojovalo se Státem
řádu německých rytířů a Polskem o to, kdo získá Prusko
Roku 1410 proběhla bitva u Grunwaldu, kdy expanzi SŘŘ a Státu řádu
německých rytířů zastavila polsko-litevská armáda
Němci se snaží expandovat – Dánsko, České země
V polovině 13. století bylo na východě založeno město Kaliningrad (Královec)
Ve 14. století na naše (i jiná) území přicházejí Němci, kolonizují málo osídlená
území Čech, Polska, dostávají se až do Uher
Hansa – svazek obchodních měst (zvlášť přístavy), který i určoval
ceny; mezi hanzovní města patřil Libek, Brémy
Se Španělskem jsou spojeny zámořské plavby
Španělsko bylo na vysoké kulturní úrovni – spojení židovské, křesťanské a arabské
(Maorské) kultury
V 11. století se Arabský stát na území Španělska rozpadl na emiráty
křesťané bojují za znovuzískání (reconquista) Pyrenejského
poloostrova, a to i měšťané, šlechta, . . . – z této doby pochází bojovník a španělský
národní hrdina El Cid.
boje ustaly až roku 1492 (kdy byla Kryštofem Kolumbem objevena
Amerika; tomuto typu dobývání se říká conquista) – zvítězili
křesťané, Arabům zůstalo pouze území Granady; křesťané Araby přesto neustále
pronásledují za pomoci inkvizice
Na území Španělska byly původně dvě království – Aragonie a Kastilie; spojily se až roku 1279, sňatkem Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského
ve 13. a 14. století bylo území Polska rozdrobeno, Polsko navíc ohrožovali Mongolové
(Tataři) plenící Slezsko, západní mocnosti (Německo), stát Řádu německých rytířů a
Čechy
území bylo rozděleno na tři části – Malopolsko (okolí Krakowa), Velkopolsko
(Poznaň), Mazovsko (okolí Varšavy)
Kazimír III. Velký (vládnoucí v polovině 14. století) – byl
poslední z řady Piastovců
za jeho vlády ztratilo Polsko přístup k moři při boji s Řádem německých rytířů
založil v Krakowě universitu
Po Kazimírově smrti (na konci 14. století) nastupuje na trůn nová dynastie –
Jagellonci; zakladatelem je Jagello z Litvy
Jagellonci bojují s Řádem německých rytířů – 1410 – bitva u
Grunwaldu
za Polsko bojuje tzv. Polskolitevské vojsko, protože v té době vzniká
Polsko-litevská personální unie, jelikož Jagellonci vládli Polsku i Litvě
Polsku také pomáhají české oddíly (Jan Žižka)
Řád německých rytířů je nakonec poražen
Polská šlechta získává díky vítězství více výsad ⇒ vznik šlechtické stavovské
monarchie
V roce 1420 vytvářejí Mongolové stát Zlatá Horda, kterému platí
Slované tribut pacis (poplatek za mír). Horda má území až na Sibiř.
Slovanská knížata mezi sebou bojují, ve 14. století se do popředí dostává Moskevské
knížectví, které navazuje na kulturu Kyjevské Rusi, budují sídlo vládce, šíří
křesťanství . . .
v čele Moskevského knížectví stojí Dmitrij Donský, ten v roce 1380 poráží v bitvě na Kulikově poli
Dmitrijovi nástupci postupně získávají další území až k Uralu
Ivan III. si volí nový titul – car
Uhry jsou na vyšší úrovni než ostatní země – zaujímají území Maďarska, Slovenska,
Podkarpatské Rusi, část Rumunska (Sedmihradsko), část států dnes bývalé Jugoslávie,
. . .
území je kvůli špatným přírodním podmínkám řídce osídleno (pusty – hory a
stepi) – vznikají spíše malá městečka a velké vesnice obývané převážně zemědělským
obyvatelstvem zúrodňujícím pusty
řídké osídlení může být i výhodou – např. se nešíří nákazy
na území Uher bylo bohaté naleziště drahých kovů (hlavně na území dnešního Slovenska)
– z Uher v té době pocházela 1/3 evropského zlata, 1/4 stříbra a mědi; na území
Slovenska se rozšiřuje zlaté mincovnictví – uherské dukáty platí po celé Evropě
ve 14. století vymřeli Arpádovci, na trůn usedá Zikmund
Lucemburský (syn Karla IV.) a roku 1387 se stává uherským
králem
Zikmund byl schopným vládcem – zakládal města, stal se i německým císařem, bojoval s
Turky, kteří na Uhry útočili
Po Zikmundovi je králem zvolen šlechtic Matyáš Korvín, ten také bojuje s Turky
po smrti Matyáše se k moci dostávají Jagellonci, jejich vláda končí až rokem 1526, kdy Ludvík Jagellonský umírá v bitvě u Moháče
V čele Turecka vládne od konce 13. století Osman – vzniká
Osmanská říše
Osmané ovládli Malou Asii a ve 14. století mají pevnou a mohutnou říši
útočí na Balkán – často vítězí a získávají další území
porážejí Srbsko (bitva na Kosově poli), ukončují existenci Bulharského státu, . . .
pod vedením Zikmunda Lucemburského je proti Turkům uspořádána výprava – ti se díky
dalším nájezdníkům dočasně stahují
v roce 1444 vítězí Turkové v bitvě u Varny (v Bitvě národů), v
roce 1453 útočí na Byzantskou říši a dobývají Konstantinopol
(přejmenovávají ho pak na Istanbul)
Turkové tak mají kontrolu nad prakticky veškerým obchodem Evropy se světem ⇒ za
účelem hledání ještě neobsazených obchodních cest jsou pořádány objevitelské
zámořské plavby
V 15. a 16. století útočí Turkové na Balkán a Krym, v roce 1526
vítězí při tažení do středu Evropy (v bitvě u Moháče) ⇒ získávají Rakousko,
Alžírsko, Slovensko, . . .
Osmanská armáda měla dobrou jízdu – rychlý útok
vojákům byla za odměnu při vítězství slibována půda, peníze
janičáři – elitní oddíl dobře placených muslimů, tvořili zároveň ochranku
sultána; vykonávali svou práci doživotně, byli jádrem Tureckého vojska