Soupeření Anglie a Francie, Stoletá válka

Anglie a Francie měly mnoho věcí, které je spojovaly, ale i rozdělovaly – jistý Norman měl levobočka (Viléma Dobyvatele), který v roce 1066 dobyl Anglii – tj. králové Anglie byli sice suverény ve své zemi, ale byli podřízeni francouzskému králi
Anglický král Jindřich II. Plantagenet získal sňatkem s Eleonorou Aktivánskou území akvitánie
další příčinou rozkolů byl boj o flanderská města (Flandry jsou na území zasahujícím do Begie, Francie, Holandska)

Anglie

v 2. polovině 12. století vládl v Anglii Jindřich II. Plantagenet – posílil moc krále na úkor šlechty a církve

po Jindřichovi vládl Richard Lví Srdce, který ale vytáhl na křížové výpravy
během doby, co byl pryč, získala šlechta vyšší moc

v době Richardovy nepřítomnosti vládl Jan Bezzemek (vládl i po smrti svého bratra, do roku 1216)
Jan Bezzemek nebyl příliš úspěšný (prohrál boj o Flandry, atd.) – nakonec mu šlechta roku 1215 předložila dokument Magna charta libertatum (velká listina svobod), který dal šlechtě velkou svobodu ⇒ v Anglii vzniká stavovská monarchie – v čele stojí panovník, jeho moc je ale omezena šlechtou
stavy – privilegované uzavřené skupiny obyvatelstva mající jistý podíl na politické moci ve státě (např. pánové, rytíři, měšťané)
V této listině např. stojí, že panovník nebude vládnout sám, ale bude před nějakým rozhodnutím svolávat stavy
dalšími body bylo svobodné dosazování biskupy, dodržování stejných zvykových práv, sjednocení měr a vah
Magna Charta tedy způsobila větší svobodu stavů (šlechticů, měst, . . . )
parlament – zástupci stavů, tento pojem se používá od roku 1265; od 14. století je dělen na dvě komory – horní sněmovnu (lordů, vyšších hodnostářů) a dolní sněmovnu (nižší šlechty)

Francie

Francie byla rozdrobená; Francouzi měli dost úrodné půdy, ale nebyli tak podnikaví
Ve 13. století se Kapetovci opět snažili prosadit centralizovat svou moc

sv. Ludvík IX. – vládl v polovině 13. století

Filip IV. Sličný vládl na přelomu 13. a 14. století
dostal se do konfliktu s papežem
Filip IV. chtěl zdanit duchovenstvo, s čímž papež nesouhlasil
papež na Filipa IV. uvrhl kladbu, Filip IV. ho na oplátku nechal zajmout a dosadil na jeho místo roku 1309 dosadil Francouze Klimenta V.
Kliment V. i další papeži sídlili mezi léty 1309–1378 v Avignonu – tomuto období se říká avignonské zajetí papežů
papežská moc už nebyla suverénní, další církevní hodnostáři se snažili vrátit sídlo do Říma
Filip IV. v roce 1312 zrušil řád templářů a zabavil jim majetek

Spory vyvrcholily v roce 1328 vymřením Kapetovců – nevymřeli však všichni Kapetovci, jen jejich hlavní větev
Jedním z členů vedlejších větví byl i anglický král, který si činil nárok na trůn; nakonec byl zvolen Filip VI. z Valois, což byla poslední kapka – Angličané roku 1337 vytáhli proti Francii

Stoletá válka

1337–1453

1. fáze stoleté války

1337–1360
Angličané se pod vedením Eduarda III. vylodili ve Francii – byli méně početní, ale měli převahu; plenili (např. přístav Calais)
1346 – bitva u Kresčaku, kde padl Jan Lucemburský (bojující na straně Francie)
Angličanů bylo sice méně, ale měli převahu – najali si žoldáky, měli dobré lučištníky
Francouzi sice měli kuše; nakonec ale první fázi prohráli

2. fáze stoleté války

??–1374
Francouzi změnili taktiku ⇒ podařilo se jim získat zpět předtím ztracená území

3. fáze stoleté války

1415–1453
Angličanům se podařilo ovládnout sever Francie (Normandii) – dokonce dobyli Paříž
vypadalo to, že Angličané vyhrají
do lidového odporu Francouzů se ale postavila Johanka z Arku (Jana z Arku, Jeanne d’Arc, Panna Orleánská) – ta podnítila lid k odporu, Angličany se podařilo odrazit od města Orleáns, Francouzi dobyli Remeš
v roce 1430 byla Johanka zajata Burgunďanům, ti ji prodali Angličanům, kteří jí upálili jakožto čarodějnici
Svého ale Johanka dosáhla – Angličané odtáhli, Francouzi zvítězili Stoletou válku

Francie byla po válce zpustošená, situaci navíc zkomplikoval mor a další epidemie
navíc propuklo i lidové povstání, které bylo nakonec potlačeno
Francouzi ale nakonec z války vyšli dobře

V Anglii také proběhlo povstání
důležitější ale bylo, že proti sobě bojovaly dva rody – Lancasteři (ve znaku měli červenou růži, sever) a Yorkové (bílá růže, jih) – válka růží
tato válka trvala skoro 30 let, výsledkem bylo, že se většina šlechticů navzájem vybila
válka růží skončila roku 1485
na anglický trůn nastoupil Jindřich Tudor (patřil spíše k Lancasterům), který založil svou dynastii