Křížové výpravy

(kruciáty)
Výpravy vedené pro rozšíření křesťanství – nejen proti muslimům, ale také později např. proti Husitům
Budeme mluvit o křížových výpravách s cílem osvobodit Svaté město, Svatou zemi, Svatý hrob; ochránit poutníky putující do Svaté země
z prvotních „upřímných” výprav se staly výpravy dobyvačné

Proč bylo vlastně potřeba Svatou zemi osvobozovat? Malou Asii ovládali nejprve Arabové, ti ale byli tolerantní (navíc bylo putování křesťanů výhodné pro obchod); poté se tam ale dostali Turci, kteří obsadili obchodní cesty, přepadávali křesťany cestující do Svaté země
Turci navíc ohrožovali i Byzantskou říši, byzantský císař požádal o pomoc západní křesťany v čele s papežem. Pro papeže by výprava byla výhodná – získal by prestiž, podřídil by si i byzantské křesťany
Byl tedy svolán sněm v jižní Francii, kde papež přednesl zprávu, ve které popisoval vraždění křesťanů a plamennými slovy svolával k osvobození Svaté země
lidé souhlasili i díky tomu, že měli přislíbené výhody (těm nejchudším slibovali ukončení bídy; bohatým slibovali odpuštění hříchů)
křížové výpravy byly dobrou příležitostí i pro šlechtice, kteří se tak mohli prosadit
křížových výprav bylo 8

První křížová výprava proběhla v roce 1095; vytáhla chudina, armáda byla neorganizovaná, neměla zajištěnou potravu; část byla pobita už v Uhrách, zbytek zajali a prodali do otroctví
Druhou část výpravy vedli rytíři, ti byli lépe vyzbrojení a organizovaní; v roce 1099 dobyli Jeruzalém, na území Palestiny vytvořili několik států – Edessa, Jeruzalémské království
Roku 1187 ale Jeruzalém zase ztratili

Druhá křížová výprava proběhla roku 1147, zapojili se panovníci (Německý císař Konrád III., český kníže Ladislav II.)
cílem bylo dobýt Damašek, rozšířit křižácká území
v roce 1187 došlo ke zvratu – křižáci se nemohli dohodnout na společném postupu a byli v bitvě u Hattínu poraženi. (V čele Turků stál Saladin). Křižáci po této výpravě v podstatě ztratili, to, co dobyli (vč. Jeruzaléma)

Třetí křížová výprava – křižáci se nevzdávají
táhne Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce Filip II.
křižákům se podařilo zajistit poutníkům přístup do Svaté země
ukázaly se rozpory mezi jednotlivými vládci

Čtvrtá křížová výprava proběhla roku 1202
změnil se cíl – nesnažili se osvobodit, bojovat proti muslimům; táhli na Byzantskou říši
Cařihrad byl dobyt, na tomto území vzniklo Latinské císařství, které zaniklo o 60 let později
Byzantská říše byla tímto oslabena, v 15. století jí dobyli Turci

Křížové výpravy končí na konci 13. století

Pozn: Dětská křížová výprava – věřili, že čisté dětské duše dokáží osvobodit Svatou zemi; část dětí byla prodána do otroctví ještě ve Francii, část utonula na moři, část byla prodána do otroctví ve Svaté zemi

Důsledky křížových výprav

Jeruzalém byl na několik desetiletí osvobozen

došlo k vzájemnému ovlivnění kultur
rozvoj obchodu, rozvoj peněžních vztahů
do Evropy se dostávají nové plodiny (rýže, mák, špenát, citrusy, broskve, koření, cukrová třtina), nové vynálezy, výrobní postupy; stavba větrných mlýnů, výroba skla, hedvábí, tkaní koberců; hedvábí, samet, brokát, bavlněné látky; nová móda (kožešiny, klenoty, spodní prádlo)
do Evropy se dostává sokolnictví, šachy, hygienické návyky (používání lázní)

přestože křesťané ztratili v podstatě všechna území, založili tam některé řády templáři (červený kříž v černém poli; tento řád se šířil i po Evropě, stal se jedním z nejbohatších řádů), řád německých rytířů (měli ve znaku černý kříž ve stříbrném poli, šířili křesťanství na území dnešního Polska, Pruska, kolonizovali i Pobaltí – založili tam i vlastní stát), johanité (přesídlili na Maltu)

díky křižákům se k nám dostávala přeložená díla (antických autorů, Arabů)
čím dál tím více se uplatňoval rytířský styl života
rytířská poezie, hrdinské rytířské eposy
rytíři si vytvářeli erby, znaky
rytíři měli i své zvyky a rituály (předtím, než byl někdo pasován na rytíře, byl panošem; slovo, které dal rytíř, bylo jako slib; ochraňovali chudé)

DÚ: Mnišské řády, jaké měli oblečení, co bylo jejich krédem; premonstráti, františkáni, dominikáni, kargaritiáni, augustiniáni; svatá inkvizice, kdy byla založena, o co šlo
premonstráti – vznikli ve Francii, nosí bílý oděv, hlavní činností řádu je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství
františkáni – nosí tmavohnědý hábit s volnou kapucí, žijí společně a v chudobě
dominikáni – jejich posláním bylo kázat, obracet na pravou víru a zpovídat; byli vzdělaní
augustiniáni – skládají věčné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě
svatá inkvizice – právní instituce katolické církve, bojovala s kacířstvím; první vznikla biskupská inkvizice, a to roku 1184