Rozvinutý (vrcholný) středověk

došlo k rozvoji v zemědělství
neustále se rozšiřovala zemědělsky využívaná plocha
už byl běžně využíván trojpolní systém (1/3 pole byla seta na jaře, 1/3 na podzim, 1/3 ležela ladem)
chomout – nový způsob zapřahování koní
záhonový pluh – orba byla hlubší, přídavné zařízení odhazovalo půdu do strany ⇒ půda byla úrodnější.
pěstovaly se obilniny, luštěniny; choval se skot, prasata, kozy, ovce
málo dobytka, málo chlévské mrvy ⇒ úrodnost půdy je nízká

domy byly roubené, všichni žili v jedné místnosti pohromadě
na návsi („vesnickém náměstí”) bývala nádrž s vodou
v čele vesnice stál rychtář – úředník, který zastupoval vrchnost
rychtář měl i soudní pravomoc (mohl rozsuzovat spory), dohlížel na vybírání poplatků, daní
poddaní platili církvi desátek (1/10 úrody)
většina obyvatel byli buď sedláci (měli majetek) nebo chudina (neměli majetek, žili z ruky do úst)
vesnice byly zakládány městskou a církevní šlechtou
lokátor – schopný člověk, který zakládal vesnice a města; zajišťoval kolonizaci na základě nejrůznějších zásad – emfyteutické právo (pozemky byly propůjčovány, pronajímány, prodávány)

kolonizace – vnitřní (zakládání vesnic a měst domácím obyvatelstvem) a vnější (zakládní vesnic a měst cizím obyvatelstvem – u nás např. Němci)

města:

• královská – zakládána králem; měla větší privilegia
  věnná města – města, která králové věnovali manželkám
• poddanská města – zakládala je šlechta (světská i církevní)
  

města byla zakládána „na zelené louce”, v podhradí, na brodu, na křižovatkách obchodních cest; u míst, kde se těžilo (⇒ báňská města)

města mohla mít různá privilegia:

• právo várečné – právo vařit pivo (malé náklady, velký zisk)
  
• právo tržní – právo pořádat trhy
  tržištěm bylo náměstí
  
• právo na clo – město mohlo od obchodníků vybírat poplatky za zboží
  
• právo nuceného skladu – obchodník, který chtěl v městě prodávat, musel ukázat zboží předem
  
• právo mílové – do okruhu jedné míle od města (dnes ca 9km) se nesměl usadit jiný kupec – tímto právem se město bránilo konkurenci
  
• právo hradební – právo obehnat město hradbami (hradby měla např. Praha, Cheb)
  
• právo samosprávy – u měst na našem území bylo většinou 12 konšelů a purkmistr
  zasedali v radnici
  konšelové mohli i soudit
  
• právo hrdelní – právo mít kata, který mohl popravovat

Město mělo hradby, několik vstupních bran a branek; náměstí, kde byly trhy
uprostřed města byl často kostel; jestliže bylo město sídlem vyššího hodnostáře, měli katedrální kostel
měsťanské domy – v mezeře mezi samotným domem a střechou byl upevněn hák, díky němuž se mohlo do patra vytáhnout zboží
u nás se domy zachovaly např. v Doubravě
domy byly často úzké, měly jen tři okna
černá kuchyně (tak se jí říkalo, protože nebyla odvětrávaná), dílny

Cařihrad (500 tis.), Plzeň (7 tis.)
Praha – za vlády Přemyslovců (v 13. stol.) vzniklo na pravém břehu Staré město pražské, o půl století později vznikla na levém břehu Malá strana, za vlády Lucemburků vznikly Hradčany, Karel IV. pak založil ještě Nové město pražské; spojily se až v 18. století

• patriciát – mistři, řemeslníci, obchodníci
  
• tovaryšové, chudší řemeslníci
  
• městská chudina; nemajetní; věční tovaryšové (zruční tovaryšové, kteří ale neměli peníze na mistrovské zkoušky); městská spodina (zlodějové, prostitutky)
  
• mniši, jeptišky
  
• studenti vysokých škol
  
• Židé byli odsouváni do ghett kvůli svému jinému náboženství
  Protože Židé měli zakázáno provozovat některá řemesla, byli často dobří obchodníci
  

odpadky se povalovaly na ulicích
v některých městech byla určena policejní hodina, po které se např. zavíraly obchody

církev pomáhala panovníkovi a šlechtě udržet poslušnost učením o trojím lidu: Bůh řekl: ty vládni (panovník, šlechta), ty se modli (církev), ty pracuj (běžné obyvatelstvo)