Český stát

Dle pověsti poslala Libuše koně, aby našel muže, který by společně s Libuší vládl, kůň našel Přemysla

kmeny na našem území – Čechové, Doudlebové, Lučané, Chebané, Sedlčané, Děčané, Litoměřici, Charváti, Zličané
Nejsilnější byl kmen Čechů a rod Přemyslovců

kmeny na našem území budovaly hradiště – Tetín, Budeč, Levý Hradec, Praha

Přemyslovcům pomáhalo křesťanství – ze začátku přijali byzantské křesťanství; některá knížata ale přijala křesťanství od bavorských biskupů

Němci byli vojensky silnější, proto musela česká knížata platit poplatky za mír

Prvním doloženým knížetem byl Bořivoj (vládl 882–894)
Bořivoj s jeho manželkou, Ludmilou, prý jako první přijali křest
Bořivoj pak dále šířil křesťanství, v Levém Hradci postavil první křesťanský kostelík, v Praze nechal postavit kostelík Panny Marie
Je také dokázáno, že začal budovat Pražský hrad

Po smrti Bořivoje se jeho synové přiklonili k západnímu křesťanství

např. Spytihněv (894–915) – vybudoval v Budči rotundu Petra a Pavla

další Bořivojův syn, Vratislav (915–921) nechal postavit kostelík, ze kterého se po přestavění stala bazilika sv. Jiří

vdova po Vratislavovi, Drahomíra, se stala poručnicí Václava, vládla místo něj
dle pověsti se Drahomíra neměla ráda s babičkou Václava, Ludmilou; nakonec jí nechala zavraždit
ostatky sv. Ludmily jsou v kostele sv. Jiří v Praze

poté, co se Václav stává v roce 924 plnoletým, ujímá se vlády
šířil křesťanství, bojoval s pohanstvím, byl vzdělaný
v legendách je zobrazován jako moudrý, mírný
aby se vyhnul válce, platil německému králi tribut pacis – poplatek za mír (údajně se jednalo o 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně)
založil v Praze rotundu sv. Víta
Václav byl zavražděn 28. září 935, a to jeho bratrem Boleslavem I.
za nějakou dobu byl pak Václav prohlášen svatým, otcem České země a České státnosti; započal se pak kult svatého Václava – sepisovaly se legendy, pověsti, ...

Boleslav I. Ukrutný – vládl 935 až 962
přestože dříve byl s Václavem ve sporu kvůli tomu, že Václav Němcům platí tribut pacis, nakonec Boleslav I. pomáhá Ottovi I. jako spojenec
šířil křesťanství
budoval Prahu a Pražský hrad
razil denáry
budoval hradskou soustavu – opevněné hrady, kde sídlili zástupci, ti vybírali daně; byla tam armáda

Dalším panovníkem je Boleslav II. Pobožný – 962–999
dokončil sjednodování českého knížectví
upevnil moc
šířil křesťanství – svou sestru Dobravu provdal za Piastovce do Polska, díky čemuž se v Polsku šířilo křesťanství
jeho druhá sestra, Mlada, organizovala klášterní život a propagovala křesťanství

V roce 973 bylo v Českých zemích založeno biskupství – 1. biskupem byl Dětmar, 2. Vojtěch (Adalbert)
Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců
snažil se prosadit zásady o morálce, aby byla neděle posvěceným dnem, kdy se nepracuje
Vojtěch byl dost často nepochopen, nakonec se jako misionář vydal na severovýchod; v roce 997 tam byl zabit
jeho ostatky byly vykoupeny a převezeny do Hnězdna (v Polsku), Vojtěch se stal patronem Polska
(V roce 1039 kníže Břetislav I. vpadnul do Polska a převezl ostatky Vojtěcha do Čech)
Vojtěch se pak stal dalším patronem Čech (ostatními jsou sv. Václav a sv. Ludmila)
Vojtěch je považován za 1. českého světoobčana

V roce 995 došlo k vyvraždění knížecího rodu Slavníkovců – ti žili ve východních Čechách, ve městě Libice
toto město bylo přepadeno během nepřítomnosti vojska
zachránil se Soběslav, Radim a už zmíněný Vojtěch

Český stát byl sjednocený
Boleslav II. Pobožný zakládal mnišské řády
V Českých zemích byli benediktýni
mnišské kláštery byly centry vzdělanosti
Za vlády Boleslava II. byl založen 1. benediktýnský klášter – Břevnovský mužský klášter
zhruba ve stejné době byl založen i ženský klášter – u kostela sv. Jiří (u Pražského hradu)

Dalším panovníkem byl Boleslav III. Ryšavý, který se ujímá vlády v roce 999, vládne ale jen do roku 1002, poté byl vlády zbaven
byl prý velmi krutý a neuměl vládnout
jeho bratři, Oldřich a Jaromír, museli utéct ze země a skrývat se
Boleslava III. sesadil polský Boleslav I. Chrabrý, dosadil Vladivoje
Po krátké době vlády Vladivoje se na trůn vrátil Boleslav III.
Poté byl zase sesazen, králem se stal polský Boleslav Chrabrý – chtěl vytvořit jakési Polskočeské soustátí
ten byl ale v roce 1004 vyhnán, zasloužil se o to mladší bratr Boleslava III., Jaromír
Boleslav III. pak nechal Jaromíra vykleštit, Oldřich ho navíc oslepil; tím ho tito dva znemožnili
takto postižený Jaromír byl tedy díky svému právu dosazen na trůn, po nějaké chvíli byl (jak jeho bratři očekávali) sesazen

Na trůn se dostává nejmladší z bratrů, Oldřich, který konečně vládne déle než několik let – 1012 až 1033
připojil Moravu k Českému státu
nechal postavit Sázavský klášter, kde probíhaly slovanské liturgie
opatem v tomto klášteře byl Prokop

V roce 1034–1035 se na trůn dostal Oldřichův nemanželský syn, Břetislav
upevnil panovnickou moc
v roce 1039 podnikl výpravu do Polska – chtěl vytvořit Českopolské soustátí
dobyl velké území Polska – Krakow, …
převezl do Prahy ostatky sv. Vojtěcha
Ve Hnězdně nad hrobem sv. Vojtěcha pronesl řeč, kterou pak přihlížející sepsali – Hnězdenská (Břetislavova) dekreta, ta jsou považována za první český zákoník
Břetislavovi se přezdívalo "Český Achilleus", protože musel čelit Němcům
V roce 1040 u Brůdku porazil Německá vojska, hned v roce 1041 byl ale poražen

Po smrti Břetislava následovalo období bojů o trůn, Němci se snažili na český trůn dosazovat své panovníky

Vratislav II. vládl v období 1061–1092
byl spojencem římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. – společně s ním táhl na Řím (v rámci boje o investituru)
Jindřich IV. mu na oplátku roku 1085 přidělil královský titul – tento titul ale dostal pouze on, nebyl dědičný
Tím, že se Vratislav stává králem se jeho jméno mění na Vratislava I. (protože byl 1. král tohoto jména)
za Vratislavovy vlády vznikaly kláštery, nová biskupství – např. v Olomouci
Pražský hrad nebyl za Vratislava I(I). v dobrém stavu, proto Vratislav přesídlil na Vyšehrad

Po smrti Vratislava I(I). nastaly zmatky, boje o trůn
až v roce 1125 se na trůn dostává Soběslav I.
podařilo se mu upevnit knížecí moc
přesídlil na Pražský hrad, budoval ho, ale nezanevřel ani na Vyšehrad, nechal tam vybudovat kostelík
Za jeho vlády vznikla rotunda na hoře Říp

Vladislav II. se zůčastnil 2. křížové výpravy, slíbil pomoc Fridrichu Barbarossovi
za to dostal roku 1158 královský titul, který měli mít i jeho potomci, ti ho však nedokázali udržet