Slované
Slované se po stěhování národů dostali do Střední Evropy, Balkánu
dnes můžeme Slovany rozdělit na tři skupiny – západní (Češi, Slováci, Poláci), východní (Rusové, Bělorusové, ...) a jižní (na Balkánském poloostrově)
Původně Slované žili mezi Vislou a Dněprem, v 5. století se dali do pohybu
Slované byli tvrdí nájezdníci a bojovníci
Získávali novou půdu (žďářením, ...), pěstovali zemědělské plodiny
zabývali se brtnictvím (vybírali ze stromů med a dělali z něj medovinu, ...)
znali hrnčířský kruh, měli pece na vypalování výrobků, byli kováři a šperkaři
Státní útvary – Sámova říše, Velká morava, Kyjevská Rus, Bulharská říše, Polsko
Kyjevská Rus
ve východní Evropě žilo mnoho Slovanských kmenů, ty mezi sebou bojovaly o moc
neustále je atakovali Avaři a kmeny z Asie
Slovanéna východě byli zemědělci, snažili se ale i obchodovat – obchodní cesta od Baltu až do Byzance, obchodní cesta ze Skandinávie na jih
nejsilnější byl kmen Rusů, který se snažil ovládnout okolní kmeny
budovali hradiště, v nichž měli svého vládce – knížete
kníže byl majitelem půdy, tu propůjčoval
postupně vznikla šlechta – bojaři
vznikla jednotlivá knížectví – Novgordské, Kyjevské, …
tato knížectví mezi sebou vedla boj
Slované obchodovali s Vikingy – vytvořili cestu od Vikingů až do Řecka
Varjagové byl slovanský název pro Vikingy
Slované povolali Vikingy, aby jim vládli
Rurik byl povolán do Novgorodu, kde založil dynastii Rurikovců
Další Rurikovec, Oleg, v roce 882 dobyl Kyjev, čímž vzniká Kyjevská Rus
Oleg podnikl i jiná tažení – dobyl část Byzancie, dostal se až k Cařihradu
Varjagové se smísili s původním obyvatelstvem
O obyvatelích už můžeme mluvit jako o Rusích
Dalším knížetem byl Igor
Na přelomu 10–11. století žil Vladimir – podnikl mnoho válečných tažení, podmanil si další Slovany
Roku 988 přijal křesťanství, a to jeho byzantskou podobu
křesťanství bylo ustanoveno jako státní náboženství
Vladimir se oženil s dcerou byzantského císaře
pravoslavní považují Vladimira za šiřitele křesťanství a sjednotitele Kyjevské Rusi
Centrem obchodu, vzdělanosti a kultury Kyjevské Rusi byl Kyjev
jsou zde zastoupeny prvky byzantské kultury a architektury
Jaroslav Moudrý – za jeho doby docházelo k rozkvětu státu a Kyjeva; budováno opevnění Kyjeva, kostely, kláštery
navazoval politické styky s dalšími státy Evropy – své dcery provdával do Francie, Uher, Norska; synové se ženili s byzantskými princeznami
po smrti Jaroslava Moudrého docházelo mezi jeho potomky k bojům o moc
na Kyjevskou Rus útočily nepřátelské kmeny
občas probíhala i občanská povstání
malá území se odtrhávají zakládají vlastní státy; Kyjevská Rus se začíná rozpadat
roku 1240 je Kyjev dobyt a zničen mongolsko-tatarskými kmeny (Tartar – peklo) a Kyjevská Rus přestívá existovat
mongolské kmeny zakládají vlastní stát – Zlatá horda
tyto kmeny nutily okolní státy, aby jim platily poplatek za mír
Kultura
byliny – pověsti – Pověst dávných let; kronikář Nestor
Ruská pravda – zákoník
ikony – obrazy svatých
ikonostas – dřevěná nebo mramorová stěna s průchody; jsou na něj upevňovány ikony
Bulharský stát
Vznikl na Balkánu
Bulgaři – původně Tatarský kmen; dostali se na území Balkánu, kde asimilovali se Slovany
roku 865 přijali křesťanství z Byzance
přijali učence Metoděje
Bulharský stát se snažil rozšiřovat své území
Chorvatské knížectví – vzniklo v polovině 9. století
Srbský stát – vznikl v 12. století spojením několika menších států
Polský stát
na území Polska existovalo několik kmenů – Vislané (v okolí Krakowa), Polané (v okolí Hnězdna)
dynastie Piastovců – byla dle pověsti založena Piastovcem Oráčem
Piastovec Měšek I. založil v 10. století Polský stát
za manželku měl českou kněžnu Dobravu
roku 966 přijal křesťanství
jeho syn, Boleslav Chrabrý, vládl na přeomu 10. a 11. století
měl sídlo v Krakowě
v letech 1003–1004 byl i českým knížetem
Kolem roku 1000 založil ve Hnězdně arcibiskupství
na sklonku života se stal králem
Uhry
Maďaři přišli z území, které dnes leží v Rusku; a to v 9. století v rámci stěhování národů
nejsou Slované, ale se Slovany koexistovali
usadili se na území Panonie, začali dobývat okolní území
kmenový vůdce Arpád založil dynastii Arpádovců
podnikal výboje
další Arpádovec, Gejza sjednotil kmeny a vytvořil Uherské knížectví (někdy kolem roku 965)
přijal křesťanství, avšak ne z Byzance, nýbrž z Itálie a Bavorska
Gejzův syn, svatý Štěpán I. vládl na přelomu 10–11. století
prosazoval křesťanství, nutil obyvatele přijmout křest; budoval stát
z malého knížectví vytvořil Uherskou říši
centrem bylo město Ostřihon, kde bylo za jeho vlády vytvořeno arcibiskupství
roku 1000 byl Štěpán I. korunován králem, tato korunovace byla posvěcena papežem
rozdělil stát na komitáty (správní administrativní oblasti, něco jako kraje)
Uherský stát zahrnoval část Slovenska, Sedmihradsko (dnes na území Rumunska), část Bosny, …
v čele země stáli župani
Maďaři byli ve výbojích zastaveni až v roce 955 na řece Lechu; poté od výbojné politiky upustili
Sámova řiše
Sámo si získal prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary
Po poražení Avarů požádali Slované Sáma, aby jim pomohl vytvořit říši, a to za účelem obrany
623–658
jádro říše bylo na Jižní Moravě
Slované budovali opevněná hradiště (kvůli obraně proti nájezdníkům)
udržovali vojsko
na východě se bránili Avarům, na západě Frankům
Velká morava
dříve Knížectví moravské (vládli Mojmírovci) + Knížectví nitranské (vládl kníže Pribina)
V Knížectví moravském vládl Mojmír I. (830–846) – byl v roce 831 pokřtěn (v Pasově); přijal křesťanství
založil dynastii Mojmírovců
udržoval dobré vztahy s Franky
byl na nože s Pribinou a chtěl dobýt jeho území, což se i stalo: roku 833 dobyl Nitranské knížectví, čímž vznikla Velká Morava
Dalším Mojmírovcem byl Mojmírův synovec, Rastislav (846–870)
do čela Velké Moravy byl dosazen Ludvíkem Němcem, jeho politika ale byla samostatná
Frankové táhli na VM, Rastislav s nimi bojoval a porazil je
šiřil křesťanství 5.7.863 na naše území přišli bratři Konstantin a Mětoděj
Konstantin (Cyril) a Metoděj přinesli a šířili křesťanství východního (byzantského) typu
přinesli písmo – Hlaholici (sestavená Cyrilem), později Cyrilici (z ní se pak vyvinula azbuka)
nekázali v latině, ale ve staroslověnštině – přeložili z latiny část Bible, zákoník, liturgické knihy, církevní předpisy
jejich putování je sepsáno v Panonských legendách
po smrti Rastislava nastupuje jeho synovec Svatopluk (870–894)
byl na trůn dosazen Franky → musel jim prokazovat věrnost
přijal křest, ale šířil západní křesťanství, zakázal slovanské obřady, vyhnal Metodějovy žáky
Svatopluk podporoval Česká knížectví; v nich vládl Bořivoj
po smrti Svatopluka vládl Mojmír II. (894–904)
za jeho vlády začínají panovat vnitřní nepokoje
na počátku 10. stol Velká Morava končí – podlehla nájezdům kočovných Maďarů (poslední bitva byla roku 906)
Centra
Mikulčice – hradiště; 12 kostelů, kamenné domy, rotundy
Staré Město u Uherského hradiště
Pohansko – u Břeclavi
Nitra, Děvín