Byzantská říše

(Východořímská říše)
395–1453 (rozdělení Říma – dobytí Konstantinopole Turky)
Centrem říše je Konstantinopol, Slované ho nazývali Cařihrad, dnes se jmenuje Istanbul
Byzantská říše trvala o ca 1000 let déle, než Západořímská říše, a to převážně díky tomu, že na ni neútočily germánské kmeny
kontinuální vývoj – pokračování vývoje Říma; používali kolonát (pronajímání z půdy), měli různé poznatky Říma

Byzantská říše se rozkládala na Balkánském poloostrově a Malé Asii
vedli výboje na Balkán, měli zájem i o Apeninský poloostrov, Sever Afriky
Konstantinopol byla centrem obchodu
zatímco na západě docházelo ke změnám, na východě se vše udržovalo – to je dalším důvodem, proč Byzantská říše vydržela tak dlouho
byzantské křesťanství – zvláštní odnož křesťanství, z dnešního pohledu příbuzná s pravoslavným křesťanstvím

Justinian I. – dobyl severní Afriku, dobyl Ravennu (město na severu Itálie, byl v ní kostel San Vitale)
budoval centralizovaný stát – zavedl caesaropapismus (císař byl zároveň hlavou církve, měl tedy neomezenou moc); tento císař byl pořád laik (nebyl církevní hodnostář) – nemohl vést bohoslužby, …; ale mohl dosazovat a odvolávat biskupy, svolávat koncily předsedat jim, udělovat posvěcení, atd.

justiniánův zákoník – obsahoval římské zákony, některé byly revidovány; uzákonil např., že: císař má neomezenou moc, otroci jsou bezprávní, …
na úředníky, armádu, atd. potřeboval peníze – zaváděl nové daně, zvyšoval ty stávající

Proti Justiniánovi nakonec v roce 532 proběhlo lidové povstání, to bylo pevně potlačeno

Po jeho smrti začali na Byzantskou říši útočit Avaři, Slované, Bulhaři
Slovanům šlo o Balkán, který nakonec získali. Bulhaři poté také přišli na Balkán a smísili se se Slovany

Byzantská říše postupně strádá a zkomírá, v roce 1453 ji likvidují Turci.

Kultura

Navazovala na římskou kulturu (tím pádem i na řeckou), přidali trochu orientálních prvků
potrpí si na přepych

Architektura

byzantský sloh – kupole; stavby spíše do šířky; kostely měly často tvar kříže, interiér byl mramorovaný, mozaiky
u nás jako byzantský sloh vypadá např. mariánskolázeňský pravoslavný kostel (ten ale není v byzantském slohu, nýbrž v neobyzantském slohu; nicméně vypadá to stejně)
chrám Hagia Sophia (chrám Boží moudrosti), chrám v Kyjevě, Benátkách, Moskvě

Výtvarné umění

mozaiky, náboženská témata
ikony – obrazy svatých; zobrazováni ve strnulých pózách
ikonostas – dřevěná nebo mramorová stěna s průchody; jsou na něj upevňovány ikony

Literatura

v knihách byly malovány různé výjevy – iluminace – knižná barva
tepání kovů, zpracovávali hedvábí
vysokou úroveň měla vzdělanost – byla rozvíjena filosofie, řečnictví, právo – vše ale bylo pod vlivem křesťanství
bylo i mnoho teologické literatury
hagiografie – popisuje život, činy, zázraky a mučednickou smrt světců
měli různé žánry – romány, satirická literatura, naučná literatura, ...
dbali i na dějepisectví – dějiny zpracovávali buď stroze, nebo napůl literárně

Prokopios – dějepisec