Středověk, Raný středověk
Středověk trvá 476 (zánik Západořímské říše) – 1492 (objevení Ameriky)
Historici se ale neshodují na konci středověku, někteří určují konec středověku na rok 1492, někteří na 13. století (vzniká renesance a humanismus), někteří až na 16. století
Pro naši oblast se středověk dělí na
raný (5–13. století),
rozvinutý (13–15. století) a
pozdní(15–16. století)
Existují 3 kulturní oblasti –
latinská (základem je Západořímská říše, křesťanství, státy dnešní západní Evropy, germánské státy, jazykem je latina),
východní (základem je Východořímská říše, křesťanství, řečtina a slovanské jazyky) a
arabskoislámská
Oproti Římské říši jsou nově vznikající barbarské říše na nižší kulturní úrovni (negramotnost, ...), také žijí více na venkově
Stěhování národů
375 – 6.stol
Vlivem Hunů národy hledaly nová území – Na Bristké ostrovy přišli Anglové, Sasové; na naše území přišli Slované; došlo k přesunu germánských kmenů
V roce
375 se Hunové dali do pohybu z východu; Hunové byli Turkotatarského původu
Nejznámějším Hunem byl Attila – byl to velmi ambiciózní a vzdělaný člověk, pod jeho velením se Hunové dostali do Thrákie, usídlili se v oblasti Černého moře, kde narazili na Vizigóty a Ostrogóty. Tyto dva kmeny se daly do pohybu, posouvaly při tom po cestě i ostatní kmeny.
V této době ještě existuje Římská říše, vládne Theodosius. Ten v roce
395 umírá, jeho dva synové si dělí Řím na Západní a Východní
Vizigóti se v roce 410 dostávají až do města Řím, které vyplenili. Dostávají se až na území Francie, kde vytváří svou říši. Na území Francie ale vzniká (mimo jiné) Frankská říše, Vizigóti jsou vytlačeni do oblasti Pyrenejského poloostrova, kde zakládají novou říši. V 8. století ale na toto území přicházejí Arabové a Vizigóti v podstatě zanikají.
Ostrogóti se usidlují nejprve na území Panonie, poté na severu Itálie (v oblasti Ravenny), v 6. století jsou podmaněni.
Langobardi sídlili nejprve na severu Evropy, poté v Itálii v 6–7. stol zakládají stát, v 8. století ale splývají s dalším obyvatelstvem.
V 5-6. století se dali do pohybu
Slované – ti se rozdělili na západní (dnešní Češi, Slováci, Poláci, ...), východní (dnešní Rusové, Ukrajinci, ...) a jižní (dnešní Srbové, Chorvaté, ...)
Mohutné přesuny ukončili ugrofinští
Maďaři v 10. století
Vandalové žili původně na severu Evropy, pak došli na území Odry, prošli v podstatě celou Evropou až do Hispánie
dále Vandalové překročili Gibraltar a táhli do oblasti Severní Afriky, kde založili Vandalusii. V roce
455 vyplenili Řím.
Francie
Původně na tomto území žili Kelti, pak tam přišli Germáni, Vizigóti a Frankové
Galie se také stala římskou provincií, tudíž tam byly římské vlivy (francouzština je románský jazyk)
Anglie
Zde také nejprve žili Kelti, poté sem přišli Anglové, Sasové a Jutové
Anglie byla také římskou provincií
Charakteristika raného středověku
základem bylo zemědělství, vesnice; pěstovaly se různé plodiny, chovaly se ovce, skot
úroveň zemědělství a života v raném středověku byla nižší než např. v dobách Říma
půda se získávala žďářením (vypalováním lesa) a klučením (vykácením lesa), používala se
křížová orba; příliš se nehnojilo
dobytek se používal především k tahu – lidé však nevěděli, jak pořádně zapřáhnout zvíře
lov a konzumace zvěřiny byla výsada šlechty
v raném středověku byl
dvojpolní systém – pole bylo rozděleno na dvě poloviny, na jedné polovině něco rostlo, druhá vždy "odpočívala", ležela ladem
poté se objevil i
trojpolní systém – pole bylo rozděleno na třetiny – na jednu se sázelo na jaře, na druhou na podzim, třetí ležela ladem
Feudální systém
feudum (léno) – půda
veškerá půda patřila panovníkovi (královi, náčelníkovi); panovník přiděloval léna svým podřízeným, ti tím ale získali kromě půdy i povinnosti
hovoří se pak o
lenním systému –
leník (man, vazal) byl právě ten člověk, kterému majitel půdy nějakou přidělil
lenní pyramida – na vrcholu byl panovník, pod ním byli leníci (šlechta), pod nimi byli obyčejní rolníci (otroci většinou nebyli)
šlechta:
- světská – dále se dělila na vyšší (= panstvo – knížata, hrabata, baroni; žijí v hradech, mají větší majetek) a nižší (zeman, vladyka, rytíř; obývali tvrze)
- církevní
poddaní – nejpočetnější – museli platit církvi (např. poplatky spojené s různými rituály), svým pánům – renta
renta – platba; v naturáliích, penězích, v úkonech (robota – neplacená práce)
rustikál – půda poddanská;
dominikát – půda panská
Náboženství
na našem území to bylo křesťanství
církev ovlivňovala myšlení lidí, šířila kulturu a vzdělanost
náboženství vlastně obklopovalo člověka celý život (od křtu až po pohřební rituály)
panovník mohl díky církvi lépe ovlivňovat a ovládat poddané (
pracuj a chovej se čestně, aby ses v posmrtném životě dostal do nebe)
věřící se dělili do dvou skupin –
duchovenstvo (církevní hodnostáři, kněží) a
laikové (obyčejní lidé, kteří byli sice pokřtěni, ale nebyli vysvěceni jako např. kněží)