Indie

Státní útvary vznikaly u řek – Indus, Ganga

Harappská kultura

Trvala ca mezi lety 2300 př.n.l. a 1500 př.n.l.
Hlavní sídliště byla Harappa, další bylo např. Mohendžodáro
Uprostřed sídliště byla citadela, sídliště mělo pravoúhlé a široké ulice; sídliště bylo stavěno podle plánů; měli kanály
V Harappské kultuře měli i písmo – tzv protoindické písmo – to však není dodnes rozluštěné
Tato kultura dosáhla určité úrovně, která se poté dále neměnila (žádný nový objev, který by zlepšil životní úroveň) – užitný způsob života
Někdy kolem roku 1500 př.n.l. začal úpadek – přestal být dodržován řád (místo pravoúhlých ulic stavěli chatrče z bláta, atd.)
Zkázu dokončili Árjové – kočovný kmen – vyvraždili většinu obyvatelstva
Árjové se považovali za nadřazené

Védská kultura

véda – vědění; védské náboženství učilo, že podstatou všeho je oběť

Začala vznikat kmenová království – okresy; v čele kmenového království stál rádža
Védská společnost byla dělena na čtyři varny (vrstvy) – bráhmani (kněží), kšátriové (bojovníci), vaišjové (obchodníci, pastevci), šúdrové (neměli žádná práva – mohli být i beztrestně zabiti)
upanišady – obsahují nové myšlenky a náboženské představy; vznikaly na konci védského období
Bráhma – nejvyšší božstvo přítomno ve všem živém jako átman
karma – po smrti se átman člověka zachoval a člověk byl reinkarnován, karma je souhrn všech činů, které člověk zpáchal – pokud měl dobrou karmu, mohl být reinkarnován ve vyšší varně

Později začaly vznikat kasty – menší skupiny než varny; byly určeny národností a profesí

Historické období

V tomto období vznikal buddhismus
Zakladatelem buddhismu je Gautama Siddhártha, který hledal odpověď na otázku, jak uniknout z věčného koloběhu reinkarnací. Po letech došel k osvícení; od té doby nosí přízvisko Buddha – probuzený
Buddha své učení začal šířit – po jeho smrti učenci sepsali texty s jeho učením.
Podstatou buddhismu je víra ve vysvobození z kruhu reinkarnací a dosažení blaženosti – nirvány
Učení je postaveno na čtyřech pravidlech:

Dalším náboženstvím byl džinismus – zakladatelem je Vardhamána Mahávíra zvaný Džina. Také hledal cestu, jak vysvobodit duši z koloběhu reinkarnací.
Podle džinismu je duše na počátku neposkvrněná, ale s hříchy duše "těžkne" a nemůže uniknout z kruhu reinkarnací. Duši lze očistit jedině přísným odříkáním, životem bez touhy po vlastnictví. Člověk také nesmí zabít žádného živého tvora – džinisté byli vegani

Dnes v Indii nejrozšířenějším náboženstvím je hinduismus. Vznikal z védského bráhmánismu; nemá zakladatele ani organizaci (církev).
hinduismus má mnoho sekt – višnuisté (uctívali boha Višnu, pomocníka a ochránce lidé před silami zla) a šivuisté (uctívající boha jménem Šiva, ničitele a znovustvořitele)
Hinduisté kromě cesty poznání uznávali ještě cestu oddanosti božstvu

V Indii má větší slovo muž, ale žena má některá privilegia (co muž ženě slíbil, musel splnit). Není pravda, že žena zemřelého muže byla nutně upálena – bylo to možné, ale dobrovolné a velmi vyjímečné, upálená žena pak byla uctívána.
Sňatky byly předem domluveny; v Indii byla polyandrie – jedna žena mohla žít s více muži

guru – učitel; někdo, kdo žáka důverně zasvětí do posvátného vědění
stupy – památníky

Maurijská říše

Založil ji Čandragupta Maurja v roce 321 př.n.l.
Ašók – v mládí byl velmi krutý (zabil své bratry, vedl hodně válek); poté ale začal odmítat násilí a války; stavěl aleje, zakládal kláštery, nemocnice, sepsal edikty (zákony)

Kultura Indie

meditace, jóga, ...
matematika – indové vymysleli čísla, kterými dnes píšeme; uměli počítat s nulou, vypočítali přibližnou hodnotu čísla pí
astrologie – vypočítali přesnou délku slunečního roku, věděli, že se Země otáší kolem své osy
medicína – přestože bylo zakázáno dotýkat se mrtvých, Indové měli velké chirurgické a anatomické znalosti – plastické operace, císařský řez, ...
literatura – psali sanskrtem – literárním jazykem; známé jsou eposy Mahábhárata a Rámájana