Vodní režim rostlin

V průměru je v rostlinách ca 70-80% vody (ve šťavnatých plodech je to více, v nějakých semenech může být zase jen 5-10% vody)
nedostatek vody se projevuje nedostatkem turgoru – vadnutím

Funkce vody v rostlině

• voda je rozpouštědlem a prostředím pro životní procesy; je důležitá při transportu látek v rostlinném těle
• voda se účastní metabolických procesů (např. fotosyntéza)
• plní termoregulační funkci – má vysoké hodnoty výparného tepla (dokonce má ze všech kapalin nejvyšší výparné teplo); má vysokou tepelnou vodivost
• pro řadu rostlin má význam při oplození – konkrétně u výtrusných rostlin typu řasy, mechorosty a kapraďorosty; též při rozšiřování plodů

Vodní režim

vodní režim zahrnuje příjem, vedení a výdej
jednodušší rostliny (jako např. řasy) nepotřebují žádná pletiva, voda je do nich přiváděna celým povrchem těla

Příjem

kořenový systém – kořenové vlášení
faktory ovlivňující příjem vody: množství kyslíku, teplota půdy, výška rostliny
na příjmu a vedení se podílí difúze (proces, kde z prostředí s vyšší koncentrací unikají částice do prostředí s nižší koncentrací, dokud se koncentrace nevyrovná)
osmóza – zvláštní případ difúze, kdy dochází pronikání molekul do roztoku odděleného polopropustnou membránou

• Pokud je tlak větší v buňce, než v okolním prostředí, je buňka v hypotonickém prostředí
  do buňky vniká voda, může až prasknout – plasmoptýza
• Pokud je tlak stejný, buňka je v izotonickém prostředí
• Pokud je tlak v prostředí větší, než v buňce, je buňka v hypertonickém prostředí
  z buňky naopak voda uniká, dochází k plasmolýze

turgor – buněčné napětí; při poklesu turgoru rostlina vadne

Vedení vody

Při veedení vody v rostlině na větší vzdálenosti se uplatňují cévy a cévice
je potřebné, aby byl vodní sloupec souvislý

Symplastická cesta

Jedná se o putování vody z buňky do buňky
je nutno u něj vydat energii
uplatňuje se především na menší vzdálenosti

Apoplastická cesta

Vodné roztoky se pohybují pouze buněčnými stěnami a volnými intercelulárami
Tento proces nevyžaduje energii, je rychlejší, uplatňuje se na větší vzdálenosti

dřevní částí dřevin stoupá transpirační proud, při něm se uplatňuje řada faktorů
na souvislosti transpiračního proudu se podílí např. koheze – kapilární vzlínání vody v cévách a cévicích
nejvýznamnější transpirací je transpirace průduchová
transpirační koeficient – poměr mezi příjem vody a výdajem vody
kořenový vztlak např. jarní míza u poraněných dřevin
gutace – též projev kořenového vztlaku
vodní bilance – poměr mezi příjmem a výdejem vody; při nadměrném výparu dochází k vodnímu deficitu