Pohyby rostlin

dráždivost – schopnost vnímat a reagovat na podněty ze svého okolí
pohyby mohou být pasivní (pomocí větru, vody, živočichů, vlastní hmotností, ...) a aktivní – všechny dále uvedené pohyby jsou pohyby aktivní

aktivní pohyby se dále dělí na fyzikální (vykonávají je nejen živé, ale i odumřelé části rostlin, zásiví na fyzikálních vlastnostech rostliny – hygroskopické a mrštivé) a vitální (mohou je vykonávat pouze živé rostliny nebo jejich části – taxe, tropismy, nastie)

Fyzikální pohyby

• Hygroskopické pohyby

  jsou založeny na rozdílné schopnosti bobtnání buněčné stěny různých částí rostlin
  např. šišky jehličnanů se za sucha otevírají a za vlhka zavírají – vypadávání zralých semen

• Mrštivé pohyby

  jsou založeny na kohezi vody a na její přilnavosti k buněčné stěně
  např. výtrusnice kapradin, prašníky semenných rostlin

Vitální pohyby

• Taxe

  přemisťování celého organismu v prostoru pomocí bičíků či brv (vlivem jednostranně působícího faktoru) – pohyb z místa na místo
  hlavně u jednobuněčných řas, gamet, rejdivých výtrusů řas, spermatozoidů mechorostů a kapraďorostů
  fototaxe – pohyb za světlem (např. krásnoočko)

• Tropismy

  jsou růstové ohyby rostlin (vyvolané jednoznačně působícími faktory prostředí) → vyskytují se pouze v rostoucích částech rostlin
  rostliny na ně reagují buď kladně (pozitivně; ohyb směrem ke zdroji podráždění) nebo záporně (negativně; ohyb směrem od zdroje podráždění)

  • Gravitropismus

    (geotropismus)
    ohyb orgánů vyvolaný Zemskou gravitací
    kladný gravitropismus – kořeny suchozemských rostlin rostou ve směru zemské tíže
    záporný gravitropismus – hlavní stonky rostou ve opačném směru než zemská tíže
    místem příjmu gravitačního podnětu je kořenová čepička
    

  • Fototropismus

    ohyb orgánů vlivem jednostranného osvětlení kladný fototropismus – stonky, řapíky listů
    záporný fototropismus – kořeny

  • Hygrotropismus

    orientovaná reakce na rozdílnou vlhkost prostředí
    kladný hygrotropismus – kořeny rostoucí ve směru větší půdní vlhkosti

• Nastie

  pohyby orgánu, jejichž směr není závislý na směru působení podnětu
  mohou mít i ochrannou funkci (např. zavírání květů)
  podle povahy je můžeme dělit na růstové a turgorové

  • Růstové

    uskutečňují se kvůli rozdílné rychlosti růstu na obou stranách orgánu (např. květu)

    • Termonastie

      pohyby orgánů vyvolané změnou teploty
      např. otevírání a zavírání květů

    • Fotonastie

      jsou vyvolány změnou intenzity světelného záření
      např. květy, které se při poklesu světla zavírají

  • Turgorové

    základem je změna turgoru v některých specializovaných buňkách (např. kloubové polštářky listu)

    • Hydronastie

      hlavně u trav rostoucích na suchých stanovištích
      při nedostatku vody poklesne turgor u specializovaných buněk na svrchní straně listů

    • Spánkové pohyby

      jsou sladěny se střídáním dne a noci
      jsou ovlivňovány vnitřní rytmičností, ale i vnějšími faktory

    • Seismonastie

      vlivem otřesu dojde k postupnému svěšování lístků
      evolučně nejpokročilejší pohyb rostlin