Krytosemenné

dělí se na dvouděložné a jednoděložné
nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina rostlin
maximální redukce gametofytu
tvorba květů
dokonalá ochrana vajíček – jsou kryta dvěma vaječnými obaly
dvojité oplození – oplození se účastní dvě spermatické buňky
průvodní buňky ve vodivých pletivech zajišťují dobrou funkci sítkovic

Květ

(flos)
účastní se pohlavního rozmnožování
má omezený růst
funkce – produkce semen
perigon – kalich a květní obal jsou nerozlišené; např. u tulipánu
květní vzorec – C – koruna; G – pestík; ...
jednodomá rostlina – jsou tam jak samčí, tak samičí pohlavní orgány a květy
dvoudomá rostlina – na rostlině jsou buď pouze samčí, nebo pouze samičí pohlavní orgány
semeník – je-li výše, je svrchní, značí se G; je-li níže, je spodní, značí se G, je-li někde mezi, je polospodní, značí se G

vajíčko
nucellus – pletivné jádro
povrch je kryt jedním nebo dvěmi zárodečnými obaly; tyto obaly se nepřekrývají – otvor klový – tudy proniká pylová látka k vajíčku
zárodečný vak představuje samičí gametofyt (jeho vývoj probíhá v pletivech sporofytu – jednobuněčný zárodeční vak se mění ve zralý, zpravidla sedmibuněčný, zárodečný vak)
tento vak obsahuje haploidní vaječnou buňku – oosferu a diploidní jádro zárodečného vaku
opylení – přenos pylu na bliznu
opylení sama sebe – autogamie (sebezprašnost)
opylení cizím pylem – cizozprašnost – alogamie
enfomogamie – opylení za pomoci hmyzu
anemogamie – opylení za pomoci větru
poté, co dojde k opylení (pyl je na blizně), vyklíčí pyl v pylovou láčku, vzniká láčková buňka a dvě buňky spermatické (ty se uplatní ve vlastním oplození)
typické je tzv. dvojité oplození – jedna spermatická buňka splývá s oosferou (vzniká zygóta, ta se mění v zárodek), druhá s jádrem zárodečného vaku (ta dává vzniknout živnému pletivu – endosperm; to zajišťuje výživu pletiva)

semeno
vzniká na mateřské rostlině po oplození vajíčka
tvar, velikost, vzhled semen jsou důležitým diakritickým znakem (jedny z nejmenších semen mají orchideje, jedny z největších kokosové palmy)
osemení – obal okolo semene, vzniká přeměnou vaječných obalů; ochranná funkce
živné pletivo – obsahuje tuky, bílkoviny, škrob; tyto látky jsou důležité při klíčení rostlin
endosperm – nemusíme ho nalézt u každé rostliny, tam, kde chybí, jsou děložní listy
zárodek – vzniká po oplození zygoty; má radikulu (kořínek), článek podděložný, vzrostný vrchol, dělohy (u dvouděložných rostlin dvě, u jednoděložných jedna)
plod – rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin, zajišťuje ochranu semen, stěny plodu uzavírají semena, nazývají se oplodí, vzniká přeměnou stěny semeníku
rozlišujeme plody pravé – vznikly pouze přeměnou pestíku a plody nepravé – na jejich stavbě se kromě pestíku spolupodílely také jiné květní části
DÚ: 184 – tabulka plodů; vypsat tabulku
plod také rozdělujeme na suché a dužnaté
třešeň (peckovice), slivoň trnka, hrušeň (malvice), jablko (malvice), angrešt (bobule), rajče (bobule), paprika (bobule), banán, pomeranč (hesperidium, zvláštní druh bobule), jahodník (souplodí nažek v zdužnatělém květním lůžku), maliník (souplodí peckoviček), jeřabiny, šípek, buráky, kokosový ořech, žalud, kaštan, bukvice (trojboká nažka), hrách, smetánka, okurka, tis červený!

Dvouděložné

(Magnoliopsida = dicotiledonae)
dřeviny i byliny, ca 160 tisíc druhů, zárodky klíčí dvěma dělohami
kořenový systém – alorhyzie (vyrůstá hlavní kořen, z něj kořeny vedlejší)
kruhovité uspořádání cévních svazků (příčný řez stonkem)
kambium
žilnatina je dlanitá nebo zpeřená
čeleď – na konci jejího cizojazyčného názvu je vždy -eae

Leknínovité

(nymphaceae)
leknín, stulík, viktorie
jedná se o nepočetnou skupinu
znakem jsou nápadné velké květy a splývavé listy

Pryskyřníkovité

(ranunculaceae)
oboupohlavné květy
plodem jsou nažky nebo měchýřky
Zástupci: pryskyřník prudký (obsahuje jedovatý alkaloid), pryskyřník plazivý, blatouch bahenní, sasanka hajní, orsej hlíznatý

Větrosnubné

(fagaceae)
mají jednopohlavné květy
plodem je jednosemenná nažka, která je zčásti nebo zcela uzavřena v cíšce
buk lesní (má šedou, hladkou borku, jeho plodem jsou trojboké nažky; je používán na výrobu násad ke krumpáčům, motykám; také používán na výrobu prkýnek do kuchyně; buk je naprosto odlišný od dubu, mají sice zhruba stejně tvrdé dřevo, buk je ale křehčí), dub letní, dub zimní, dub červený, kaštanovník jedlý (neplést s jírovcem – klasickým „kaštanem”)

Břízovité

větrosnubné, mají nažky
Zástupci: bříza, olše lepkavá, olše šedá (patří do vyšších poloh)

Lískovité

(corylaceae)
bezobalové květy, plodem je oříšek
Zástupci: líska obecná, habr obecný

Hvozdíkovité

(Caryophyllaceae)
luční rostliny
hmyzosnubné, oboupohlavné, pětičetné
květenství jsou vrcholičnatá
plodem je nejčastěji tobolka
Zástupci: kohoutek luční, rožec kuříčkolistý (součástí hadcových skalek okolo Mariánských Lázní), rožec, ptačinec, hvozdík (karafiát)

Merlíkovité

(Chenopodiaceae)
rostliny mající oboupohlavné (v případě merlíků) i jednopohlavné (v případě lebed) květenství
vrcholičnatá květenství jsou uspořádána do klubíček
plodem je nažka
tolerují přesolené půdy
Zástupci: merlík (např. merlík všedobr, merlík bílý), lebeda (např. lebeda lesklá), špenát, řepa obecná (např. řepa cukrovka, řepa červená)

Vrbovité

(Salicaceae)
obsahují léčivou látku – kyselinu acetylsaliciovou – účinnou látku aspirinu (přírodního antipyretika)
mají bezobalné květy seskupené do jehněd
opylování je možno jak větrem, tak hmyzem
Zástupci: vrba křehká, vrba jíva, topol bílý (má běloplstnaté listy), topol černý, topol osika

Brukvovité

(Brassicaceae)
často aromatické
brukvovité obsahují vlákninu, a to takový druh, se kterým souhlasně (synergicky) působí vitamín C
plodem je šešule, šešulka, struk nebo nažka
Zástupci: řeřišnice hořká, květák, kapusta, křen, ředkev, hořčice, česnáček lékařský, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní

Růžovité

(Rosaceae)
plodem jsou měchýřky, malvice nebo nažky
Růžovité zkoumá český profesor Jahodář
Zástupci: jahodník (plodem jsou nažky na zdužnatělém květním lůžku), maliník (plodem je soubor peckoviček na zdužnatělém květním lůžku), šípek (plodem jsou chlupaté nažky uzavřené v češuli), třešeň ptačí, slivoň švestka, jabloň, jeřáb, kontrihel, krvavec totem, slivoň trnka

Bobovité

(Viciaceae = abaceae)
na složených listech jsou palisty
květy jsou nejčastěji uspořádány v hroznech nebo hlávkách
korunní listy uspořádány charakteristickým způsobem – pavéza, křídla, člunek
dvoubratré tyčinky – květní vzorec A(9) + 1
semeník dozrává v lusk
symbióza s hlízkovými bakteriemi – tyto bakteri přeměňují vzdušný dusík na anionty a kationty, které už umí rostliny přijímat
Zástupci: trnovník akát (amenzálismus – antibióza; hubí bakterie), fazol obecný, čočka kuchyňská, podzemnice olejná („burákovník”), jetel luční, hrachor, vlčí bob

Miříkovité

(Apiaceae)
převážně byliny, mají dutě článkované lodyhy
složené listy mají nápadné pochvy
okolík složený z okolíčků, časté bývají obaly a obalíčky
časté jsou dvounažky
Zástupci: miřík celer, anýz, kopr, kmín, vršlice kozí noha, bolševník, bedrník, krabilice, kerblík

Brutnákovité

(Boraginaceae)
povrchy rostlin bývají chlupaté
plody jsou trčky
Zástupci: hadinec obecný, kostival lékařský (roste na mokrých stanovištích), plicník tmavý, plicník skvrnitý, pomněnka

Lilkovité

(Solonaceae)
jsou to převážně byliny, plodem je bobule nebo tobolka
Charakteristickým znakem je produkce alkaloidů – nikotin
Zástupci: lilek brambor, lilek rajče, tabák, rulík zlomocný (obsahuje atropin)

Krtičníkovité

Zástupci: divizna

Hluchavkovité

Zástupci: šalvěj, máta, dobromysl majoránka, dobromysl oregáno, rozmarýn, tymián, hluchavka bílá, hluchavka žlutá, hluchavka skvrnitá, zběhovec plazivý, zběhovec ženevský, popenec břečťanovitý, černohlávek

Hvězdnicovité

květenstvím je úbor, úbor je podepřen zákrovem
listy jsou oboupohlavné i jednopohlavné
květy jsou pravidelné – trubkovité i souměrné – jazykovité
plodem jsou nažky, které jsou často přenášeny větrem
jejich zásobní látkou není škrob, ale polysacharid inulin
vyskytují se u nich mléčnice, v nichž se vyskytuje mléko
Zástupci: smetánka lékařská (mají hrálovité listy), pampeliška, slunečnice, kopretina, heřmánek, sedmikráska, rmen, devětsil

Významnější užitkové druhy

citroník rajský (grapefruit), citroník limonový (citrón), citroník čínský (pomeranč), citroník mandarinkový (mandarinka)
vinná réva (obsahuje množství glukózy; ledové víno – bobule se nechávají zmrznout, botritické)
fíkovník smokvoň (fíky)
aktimidia chimensis (kiwi)
vavřín (bobkový list), pimentovník pravý (nové koření), skořicovník cejlonský (skořice), vanilovník (vanilka), olivovník evropský (olivy jsou peckovice), kávovník
čajovník (černý čaj – natrhá se, skvaší, suší se; zelený čaj – pouze se natrhá a suší)
kakaovník
chmel
bavlník

Jednoděložné

kořenový systém – homorhyzie
cévní svazky roztroušeny po celém průřezu stonkem
nemají kambium – netloustnou, některé rostliny (např. aloe) tloustnou druhotně
listy jsou obvykle přisedlé (bez řapíku), střídavé, žilnatina je souběžná
květy jsou trojčetné – květní vzorec je P3 + 3

Liliovité

(Liliacae)
byliny s čárkovitými listy, mají oddenek nebo hlízu
P3 + 3A3 + 3G(3)
plodem jsou tobolky
zástupci obsahují alkaloidy
Zástupci: cibule kuchyňská, česnek kuchyňský (působí na snižování krevního tlaku, má antibiotické účinky), tulipán, konvalinka, lilie, vraní oko čtyřlisté

Vstavačovité

(Orchidaceae)
endotrofní mykorhýza(soužití hub s kořenem)
Zástupci jsou chráněni zákonem
Zástupci: vstavač kukačka, prstnatec májový, vemeník dvoulistý, vanilovník

Šáchorovité

Zástupci: šáchor papírodárný, ostřice třeslicovit

Lipnicovité

listy jsou rozlišeny v bazální část
plodem je obilka
Zástupci: lipnice hajní, psárka, bojínek, srha říznačka, pšenice, oves, žito, ječmen, kukuřice, cukrová třtina
Do jednoděložných dále patří banánovník, datlovník, kokosovník ořechový