Nahosemenné rostliny

rostliny jsou semenné (už se nerozmnožují pomocí spor), jsou z cévnatých rostlin nejrozvinutější
gametofyt se stává součástí sporofytu
samčí gametofyt netvoří anteridia
jejich proces oplodnění je nezávislý na vodním prostředí
semenné rostliny rozdělujeme na nahosemenné (které budeme nyní probírat) a krytosemenné
tvoří mnohobuněčné útvary – semena

nahosemenné rostliny mají nedokonalou ochranu vajíček – vajíčka vyrůstají volně na spodu listů (listy jsou megasporofylní); na spodu listů pak dozrávají i semena – výsledkem jsou semenné plody – semena napodobují pravé plody
absence květních obalů a blizny
nahosemenné rostliny se liší stavbou vodivých pletiv – dřevní část (xylém) cévních svazků tvoří typicky jen cévice (tracheidy), sítkovice nemají původní buňky

do nahosemenných patří kapraďosemenné, cykasy, jinany, jehličnany

Kapraďosemenné

(Lyginodendrophyta)
vyhynulá skupina
měly stromovitý vzrůst
největšího rozvoje dosáhly v období prvohor, konkrétně v karbonu

Cykasy

(Cycadophyta)
nevyhynulý je pouze jediný zástupce cycas circinalis
jsou to rychle rostoucí keře
největšího rozvoje dosáhly v období permu

Jinany

(Ginkgophyta)
jsou prokázány z období karbonu, ve třetihorách postupně vymřely
jediným přeživším zástupcem je jinan dvoulaločný – opadavý strom, dvoulaločné listy, vidličnatá žilnatina

Jehličnany

(Pihophyta)
patří sem i jiná vymřelá skupina – kordaity – popsal je český biolog, p. Korda
jehličnany jsou dokladovány z období permu a karbonu
jehličnany (jakožto pihophyta) se dělí pouze na vymřelé kordaity a naprosto převažující jehličnany (jakožto Pinopsida)
dále budou popisovány jehličnany jakožto Pinopsida
jelicovité listy, přítomnost pryskyřičných kanálků
kanadský balzám – vzniká z pryskyřice používá se pro přípravu trvalých preparátů
jantar – zkamenělé úlomky pryskyřice, staré stovky milionů let

Rozmnožování

jsou to jednodomé rostliny (na jedné rostlině jsou jak samčí, tak samičí pohlavní orgány)

tyčinky jsou samčí výtrusné listy (mikrosporofyly), semenné šupiny jsou samičí výtrusné listy (megasporofyly)
samčí i samičí pohlavní listy jsou uspořádány v jednopohlavních šišticích, samčí šíštice se nacházejí na spodních větvích stromu, samičí na horních
přenos pylu ze samčích šištic zajišťují pomocí větru vzdušné váčky
z podpůrných šupin tvořících šišku vyrůstají ploché semenné šupiny, na kterých jsou dvě vajíčka

různý počet děloh (2–14)
oplozená vajíčka dozrávají v semena na semenné šupiny nekryta (z toho název – nahosemenné rostliny)
samčí šištice dozrávají v šišky – postupem času zdřevnatí

Modelový životní cyklus borovice lesní

po opylení se pyl dostane na kapku tekutiny, která je na vajíčku
tekutina vysychá ⇒ pylová zrna jsou vtahována do vajíčka pomocí klového otvoru a pak klíčí v pylovou láčku
pylová láčka proniká k zárodečníku, po 15 měsících se z ní uvolní dvě spermatické buňky (neobrvené), jedna ze spermatických buněk se účastní oplození ⇒ vzniká diploidní embryo (zárodek)
zárodek je obklopen živým haploidním pletivem (endosperm)

Zástupci

smrk ztepilý – stavebnictví, palivo, původně jen v horských oblastech
smrk pichlavý = smrk stříbrný
jedle bělokorá – ploché a na konci vykrojené jehlice uspořádané ve dvou řadách, vzpřímené rozpadavé šišky (nenajdeme je pod stromem, protože se rozpadají už ve větvích)
Abies Grandi – voní jako citrónová silice
borovice lesní – má hlavní hluboký kořen ⇒ dokáže najít vodu hluboko ⇒ roste v písčitých půdách; nevyvrátí se, ale zlomí; dřevo obsahuje hodně pryskyřice, je křehčí a odolnější proti nepřízni
borovice kleč – keřovitý vzhled, ve vyšších nadmořských výškách
tis červený – jedovatý celý kromě dužnatého míšku, z jeho dřeva se dělaly luky
modřín opadavý – jehlice v brachyblastech (svazečcích) – v jednom 30–50 jehlic, roste na světlých místech, dřevo je odolné proti vodě
jalovec obecný – keřovitý, drobné pichlavé jehličky, roste na světlých místech, silně aromatické dužnaté šišky – používají se jako koření
zerav západní – „tůje”, přišla k nám ze Severní Ameriky, často roste v parcích a na hřbitovech
cypřiš obecný – parky, původem ze Středomoří
blahočet – pokojový smrček
sekvoj vždyzelená – vysoká až 110m
borovice dlouhověká – žije až 4000 let
buk – jeho dřevo se používá na uzení