Způsoby výživy rostlin

Heterotrofní výživa u rostlin

• Saprofytismus

  saprós – hnijící
  organismus se vyživuje z odumřelých zbytků organismů – na odumřelých částech rostlin, uhynulých zvířatech
  saprofytismus pomáhá koloběhu látek
  patří sem bakterie, houby
  u rostlin saprofytismus neexistuje

• Parazitismus

  parazit je ten, který čerpá organické látky z živých organismů (hostitelů) a žije na nich nebo vedle nich
  parazitem může být bakterie, houba i rostlina
  
  • hemiparazitismus – organismus má schopnost fotosyntézy, hostiteli bere vodu a minerální látky; např. jmelí
  • holoparazitismus – nezelená "rostlina", odebírá z hostitele vodu, minerální látky i produkty fotosyntézy
    např. kokotice, podbílek šupinatý

Mixotrofie

smíšený typ živin – přechod mezi autotrofií a heterotrofií
např. masožravky, které tímto způsobem získávají dusík a fosfor (bílkoviny jsou z velké části tvořeny dusíkem a fosforem) – např. v rašeliništích, která jsou na dusík chudá

Symbióza

vztah prospěšnosti pro oba organismy
např:
Escherichia coli
houba + řasa (lichenismus – vzniká lišejník; houba je většinou vřeckovýtrusá)
houba + kořeny cévnaté rostliny (mykolýza)
hlízkové bakterie + kořeny vikvovitých rostlin (bakterie vychytávají molekulární N₂ ze vzduchu a přeměňují ho rostlinám na dostupnější formu)

Minerální výživa

hlavní příjem kořenovým systémem, je ale možná i mimokořenová výživa
hlavním zdrojem minerálů je půda
základem je matečná hornina – ta zvětrává a dává půdě základní vlastnosti
humus – součást půdy vzniklá z odumřelých organismů
edafon – soubor půdních organismů (mikroedafon jsou ty organismy, které nejsou vidět lidským okem, makroedafon ty, které vidět jsou)

Biogenní prvky

• Makrobiogenní prvky

  C, O, H, N, S, K, Mg, Ca
  nejvíce zastoupené prvky v pletivech
  mají především stavební funkci
  

  Uhlík

  je získáván ve formě CO₂, z půdy je v malém množství získáván z HCO₃^-
  

  Kyslík

  přijímán ve formě O₂

  Vodík

  získáván z H₂O důležitý v energetickém metabolismu

  Dusík

  není získáván z atmosféry
  přijímán kořenovou soustavou ve formě NO₃^- a NH₄⁺, přijímán ve spolupráci s hlízkovými bakteriemi
  rostliny ho dokáží převést
  rostlina jménem srha dle barvy čepelí ukazuje na množství dusíku v půdě
  nedostatek dusíku se projevuje žloutnutím listů a předčasným zráním semene, neboť se snižuje syntéza chlorofylu
  při nadbytku dusíku se oddáluje kvetení, v rostlině se hromadí dusičnany

  Fosfor

  je přijímán ve formě H₂PO₄^- a HPO₄^2-
  je součástí nukleových kyselin, ATP, řady vitamínů
  nedostatek dusíku se projevuje zpomaleným růstem; nejdůležitější je fosfor v raných fázích

  Síra

  je přijímána ve formě SO₄^2- je součástí aminokyselin, tím pádem i bílkovin
  

  Draslík

  je přijímán v podobě K⁺
  uplaťuje se při otevírání a zavírání průduchů (je obsažen v buněčné šťávě vakuol)
  při jeho nedostatku se snižuje intenzita fotosyntézy, protože asimiláty odtékají pryč z listu

  Hořčík

  Je přijímán ve formě Mg₂⁺, je součástí molekuly chlorofylu
  je nezbytný pro fotosyntézu, respiraci, při proteosyntéze, syntéze nukleových kyselin, atd.
  

  Vápník

  Přijímán v podobě Ca₂⁺
  součástí cytoplasmatické membrány
  neutralizuje mj. toxické organické kyseliny vznikající v rostlinách – např. kyselinu HOOC–COOH
  

• Mikrobiogenní prvky

  Fe, Cu, Zn, Mo (molybden), B (bor), Mn (mangan)
  především katalytická funkce
  hydroponie – metoda vodních kultur; rostliny jsou pěstovány ve vodním roztoku obsahujícím minerály

  Železo

  katalytická funkce – např. katalyzuje vznik chlorofylu
  nedostatek železa u rostlin vede ke chloróze – žloutnutí listů a následnému opadávání
  

  Bor

  uplatňuje se při metabolismu

Hnojiva

• statková – močůvka, kejda, koňský hnůj, kravský hnůj
• průmyslová – dusíkatá (dusičnany, močovina, amoniak) , fosforečná (superfosfáty), draselná (chlorid draselný, síran draselný), vápenatá (mletý vápenec, CaO, Ca(OH)₂), kombinovaná (NPK)
  

biopotraviny – musí být vypěstovány v zemědělství, které nepoužilo průmyslová hnojiva a biocidy (herbicidy, insekticidy, …)