Základy algologie

V rámci algologie jsou studovány i sinice (sinice jsou PB, ostatní jsou EB)
Řasy nejsou nikdy tvořeny pravými pletivy
Nepovažujeme je za taxon (přirozenou systematickou jednotku, nějakou určenou skupinu živočichů) – je to velmi heterogenní skupina autotrofních organismů
Řasy lze řadit do tří říší, a to protozoa (prvoci), chromista, plantae (rostliny)
(zbylými říšemi jsou animalia – zvířata; a fungi – houby)
Řasy se vyskytují ve sladké i slané vodě, v borce stromů; vyskytují se i v extrémních podmínkách (povrch sněhu, slaná jezera)

Řasy jsou důležitou součástí fytoplanktonu
Ve dne jsou blízko hladiny (kvůli Slunci), v noci klesají (kvůli živinám)

Tělo řas označujeme jako stélka; nikdy se nevytváří kořen, stonek, list – maximálně jejich podoba

Typy stélek

• monádoidní – jednonuněčná, jednojaderná, obvykle kapkovitého tvaru
• kokální – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, povrch kryt buněčnou stěnou
-->
• trichální – mnohobuněčná, vláknitá; tvořená jednojadernými buňkami s buněčnými stěnami; vlákna jsou buď nevětvená, nebo jednoduše větvená
• heterotrichální – je odvozena od stélky trichální; její vlákna jsou morfologicky a funkčně rozlišena
• pletivná – rozlišíme na ní rhyzoidy, kauloidy a fyloidy; vývojově nejpokročilejší typ stélky

Rozmnožování řas

řasy se rozmnožují dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií (koloniální řasy), nebo rozpadem mnohobuněčných stélek (mnohobuněčné řasy)
řasy se též mohou rozmnožovat pomocí pohyblivých i nepohlivých spor (pohyblivým sporám se říká zoospory) – nepohlavní rozmnožování (probíhá za dobrých podmínek)
pokud jsou podmínky horší, řasy se rozmnožují pohlavně – v gametangiu (pohlavním orgánu) se vytvoří gameta (pohlavní buňka), spojením samčí a samičí gamety vzniká zygóta
u řas jsou gametangia vždy jednobuněčná
podle typu gamet rozlišujeme tři typy gamií – izogamie (splývání stejných gamet), anizogamie (splývání nestejných gamet), oogamie (splývá spermatozoid a oosfera)
u řas se málokdy vyskytuje diploidní generace (generace s dvěma sadami chromozomů), pokud se vyskytuje, střídá se s generací haploidní (generace s jednou sadou chromozomů) – tomuto střídání se říká metageneze

haploidní generaci se také říká gametofyt; diploidní generaci se říká sporofyt

Přehled řas

Chromista

nemá český překlad
jedná se o fotoautotrovní organismy (organismy, které získávají energii ze Slunce a jsou schopny fotosyntézy)
chloroplasty se vyskytují uvnitř tzv. periplastových váčků (ty vznikly sekundářní endosymbiózou – drobná řasa s chloroplastem si vlezla do jiné řasy)
minimálně jeden bičík je porostlý trubicovitým vlášením
většinou se jedná o jednobuněčné organismy – některé tvoří mnohobuněčné makroskopické stélky


Oddělení (nepatří všechny pod chromista, jen prvních pár, rozdělení není v podstatě důležité):

• Cryptophyta

  (skrytěnky)
  jednobuněčné dvoubičíkaté organismy, jejichž chloroplasty obsahují chlorofyl A a C; navíc obsahují pro ně typické ve vodě rozpustné fykobiliproteiny

• Chromophyta

  v chloroplastech je chlorofyl A a C, karoteny, xantofyly; nejvýznamnější je barvivo fukoxantin
  zásobní látkou je chryzolaminaran nebo laminaran; oboje jsou polysacharidy
  mohou obsahovat i olej
  do chromophyt patří dvě skupiny:

  • Bacillariophycae

    (rosivky)
    rozmnožování – nejdříve se rozmnožují nepohlavním dělením – rosivky totiž vypadají jako jakési krabice složené ze dvou zakleslých "půlkrabic" – epivalvy a hypovalvy, při rozmnožování se vždy "půlkrabice" oddělí a k menší z nich se vytvoří nová. Tímto se generace postupně zmenšují, až dosáhnou nějakého limitu, buď tato generace zahyne, nebo dojde k pohlavnímu rozmnožování (čímž se zase vytvoří rosivka o původní velikosti)
    
    Mají významný podíl na tvorbě kyslíku
    výskyt – všechny typy vod, jsou součástí planktonu
    z jejich odumřelých schránek vzniká křemelina – druho–třetihorní horniny vzniklá usazením

  • Phaeophyceae

    (hnědé řasy, chaluhy)
    dostaly název podle hnědého barviva – fukoxantinu
    typická je pletivná stélka – je rozlišena na rhyzoidy, kauloidy a fyloidy; jsou tam i vodivé struktury
    rozmnožování – vegetativně, nepohlavně, anizogamií, izogamií a oogamií; je pro ně typické střídání pohlavní a nepohlavní generace
    Objevuje se zde heteromorfická rodozměna, ta spočívá v tom, že gametofyt je menší, než sporofyt
    Zástupci – chaluha bublinatá, macrocystis (vytváří podmořské lesy), sargassum (roste v Sargasovém moři)
    Využití – různorodé, chaluhy obsahují uhličitan draselný; zdroj potravy chaluhy pocházejí z období ordoviku (450 mil. let)
    

Protozoa

• Dinophyta

  (obrněnky)
  mají bičíky
  jejich buňky kryje pevný pancíř tvořený celulózou
  mají chlorofyl A+C, beta-karoten, diadinoxantin; stélky jsou monádoidní
  mixotrofní výživa (umí i fotosyntézu, i "pojídat" cizí organismy)
  další jejich vlastností je bioluminiscence
  vyskytují se v planktonu
  produkují toxiny
  Zástupci – ceratium, peridinium, noctiluca
  

• Euglenophyta

  (krásnoočka)
  jednobuněční bičíkovci – jeden nebo dva bičíky
  patří pod prvoky
  chlorofyly A+B, diadinoxantin, beta-karoten
  zásobní látkou je paramylon
  xantiny zde nepřekrývají zelenou barvu
  při bázi bičíku je světločivná skvrna
  na povrchu je pružný obal – pelikula – ta je tvořena šroubovitě vinutými bílkovinnými proužky, ty umožňují tvarové změny krásnooček
  
  
  (zdroj: Wikimedia Commons)
  
  umí se živit autotrofně i heterotrofně
  ideálním prostředím je pro ně takové, kde je mnoho organických látek – často se vyskytují ve znečištěných vodách
  
  rozmnožování – rozmnožují se nepohlavně (konkrétně podélním dělením) – to, že pohlavní rozmnožování v podstatě chybí, je jejich znakem
  
  Zástupci – krásnoočko zelené

Plantae

(samotné rostliny)
chlorofyl A+B
zásobní látkou je škrob
stélky – pestré – monáoidní, kokální, trichální, ...

• Rhodophyta

  kromě chlorofylu A+B obsahují i karotenoidy + ve vodě rozpustné fykobiliproteiny – fykocyanin, fykoerytrin
  také obsahují florideový škrob
  rozmnožování – jednobuněčné dělením, mnohobuněčné rozpadem stélky, pletivné pohlavně (oogamie)
  výskyt – teplá moře do 200m hloubky, sladké vody – u nás v potocích žije Batrachospermum moniliforme, Lemanea sp.