Základy algologie
V rámci algologie jsou studovány i sinice (sinice jsou PB, ostatní jsou EB)
Řasy nejsou nikdy tvořeny pravými pletivy
Nepovažujeme je za
taxon (přirozenou systematickou jednotku, nějakou určenou skupinu živočichů) – je to velmi heterogenní skupina autotrofních organismů
Řasy lze řadit do tří říší, a to
protozoa (prvoci),
chromista,
plantae (rostliny)
(zbylými říšemi jsou
animalia – zvířata; a
fungi – houby)
Řasy se vyskytují ve sladké i slané vodě, v borce stromů; vyskytují se i v extrémních podmínkách (povrch sněhu, slaná jezera)
Řasy jsou důležitou součástí fytoplanktonu
Ve dne jsou blízko hladiny (kvůli Slunci), v noci klesají (kvůli živinám)
Tělo řas označujeme jako
stélka; nikdy se nevytváří kořen, stonek, list – maximálně jejich podoba
Typy stélek
- monádoidní – jednonuněčná, jednojaderná, obvykle kapkovitého tvaru
- kokální – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, povrch kryt buněčnou stěnou
-->
- trichální – mnohobuněčná, vláknitá; tvořená jednojadernými buňkami s buněčnými stěnami; vlákna jsou buď nevětvená, nebo jednoduše větvená
- heterotrichální – je odvozena od stélky trichální; její vlákna jsou morfologicky a funkčně rozlišena
- pletivná – rozlišíme na ní rhyzoidy, kauloidy a fyloidy; vývojově nejpokročilejší typ stélky
Rozmnožování řas
řasy se rozmnožují dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií (koloniální řasy), nebo rozpadem mnohobuněčných stélek (mnohobuněčné řasy)
řasy se též mohou rozmnožovat pomocí pohyblivých i nepohlivých spor (pohyblivým sporám se říká
zoospory) – nepohlavní rozmnožování (probíhá za dobrých podmínek)
pokud jsou podmínky horší, řasy se rozmnožují pohlavně – v
gametangiu (pohlavním orgánu) se vytvoří
gameta (pohlavní buňka), spojením samčí a samičí gamety vzniká
zygóta
u řas jsou gametangia vždy jednobuněčná
podle typu gamet rozlišujeme tři typy gamií –
izogamie (splývání stejných gamet),
anizogamie (splývání nestejných gamet),
oogamie (splývá spermatozoid a oosfera)
u řas se málokdy vyskytuje diploidní generace (generace s dvěma sadami chromozomů), pokud se vyskytuje, střídá se s generací haploidní (generace s jednou sadou chromozomů) – tomuto střídání se říká
metageneze
haploidní generaci se také říká
gametofyt; diploidní generaci se říká
sporofyt
Přehled řas
Chromista
nemá český překlad
jedná se o fotoautotrovní organismy (organismy, které získávají energii ze Slunce a jsou schopny fotosyntézy)
chloroplasty se vyskytují uvnitř tzv.
periplastových váčků (ty vznikly sekundářní endosymbiózou – drobná řasa s chloroplastem si vlezla do jiné řasy)
minimálně jeden bičík je porostlý trubicovitým vlášením
většinou se jedná o jednobuněčné organismy – některé tvoří mnohobuněčné makroskopické stélky
Oddělení (nepatří všechny pod chromista, jen prvních pár, rozdělení není v podstatě důležité):
Cryptophyta
(skrytěnky)
jednobuněčné dvoubičíkaté organismy, jejichž chloroplasty obsahují chlorofyl A a C; navíc obsahují pro ně typické ve vodě rozpustné fykobiliproteiny
Chromophyta
v chloroplastech je chlorofyl A a C, karoteny, xantofyly; nejvýznamnější je barvivo fukoxantin
zásobní látkou je chryzolaminaran nebo laminaran; oboje jsou polysacharidy
mohou obsahovat i olej
do chromophyt patří dvě skupiny:
Bacillariophycae
(rosivky)
rozmnožování – nejdříve se rozmnožují nepohlavním dělením – rosivky totiž vypadají jako jakési krabice složené ze dvou zakleslých "půlkrabic" – epivalvy a hypovalvy, při rozmnožování se vždy "půlkrabice" oddělí a k menší z nich se vytvoří nová. Tímto se generace postupně zmenšují, až dosáhnou nějakého limitu, buď tato generace zahyne, nebo dojde k pohlavnímu rozmnožování (čímž se zase vytvoří rosivka o původní velikosti)
Mají významný podíl na tvorbě kyslíku
výskyt – všechny typy vod, jsou součástí planktonu
z jejich odumřelých schránek vzniká křemelina – druho–třetihorní horniny vzniklá usazením
Phaeophyceae
(hnědé řasy, chaluhy)
dostaly název podle hnědého barviva – fukoxantinu
typická je pletivná stélka – je rozlišena na rhyzoidy, kauloidy a fyloidy; jsou tam i vodivé struktury
rozmnožování – vegetativně, nepohlavně, anizogamií, izogamií a oogamií; je pro ně typické střídání pohlavní a nepohlavní generace
Objevuje se zde heteromorfická rodozměna, ta spočívá v tom, že gametofyt je menší, než sporofyt
Zástupci – chaluha bublinatá, macrocystis (vytváří podmořské lesy), sargassum (roste v Sargasovém moři)
Využití – různorodé, chaluhy obsahují uhličitan draselný; zdroj potravy
chaluhy pocházejí z období ordoviku (450 mil. let)
Protozoa
Dinophyta
(obrněnky)
mají bičíky
jejich buňky kryje pevný pancíř tvořený celulózou
mají chlorofyl A+C, beta-karoten, diadinoxantin; stélky jsou monádoidní
mixotrofní výživa (umí i fotosyntézu, i "pojídat" cizí organismy)
další jejich vlastností je bioluminiscence
vyskytují se v planktonu
produkují toxiny
Zástupci – ceratium, peridinium, noctiluca
Euglenophyta
(krásnoočka)
jednobuněční bičíkovci – jeden nebo dva bičíky
patří pod prvoky
chlorofyly A+B, diadinoxantin, beta-karoten
zásobní látkou je paramylon
xantiny zde nepřekrývají zelenou barvu
při bázi bičíku je světločivná skvrna
na povrchu je pružný obal – pelikula – ta je tvořena šroubovitě vinutými bílkovinnými proužky, ty umožňují tvarové změny krásnooček
(zdroj: Wikimedia Commons)
umí se živit autotrofně i heterotrofně
ideálním prostředím je pro ně takové, kde je mnoho organických látek – často se vyskytují ve znečištěných vodách
rozmnožování – rozmnožují se nepohlavně (konkrétně podélním dělením) – to, že pohlavní rozmnožování v podstatě chybí, je jejich znakem
Zástupci – krásnoočko zelené
Plantae
(samotné rostliny)
chlorofyl A+B
zásobní látkou je škrob
stélky – pestré – monáoidní, kokální, trichální, ...
Rhodophyta
kromě chlorofylu A+B obsahují i karotenoidy + ve vodě rozpustné fykobiliproteiny – fykocyanin, fykoerytrin
také obsahují florideový škrob
rozmnožování – jednobuněčné dělením, mnohobuněčné rozpadem stélky, pletivné pohlavně (oogamie)
výskyt – teplá moře do 200m hloubky, sladké vody – u nás v potocích žije Batrachospermum moniliforme, Lemanea sp.