Politická mapa světa

Nezávislé státy – mají vlastní vládu a armádu; Většina těchto států patří do OSN (nepatří tam např. Vatikán)
Závislá území – kolonie jiného státu (např. Falklandy)
Státy "na půli cesty" – sice vyhlásili samostatnost, tu ale všechny státy neuznaly (např. Kosovo)

Změny na mapě světa

Nejvíce změn nastalo po 1. světové válce:
Rozpad R-U, vznik SS
V Africe a v Asii byly převážně kolonie

2. sv. v: Asijské kolonie vyhlašovaly samostatnost

v 50. a 60. letech vznikají samostatné státy v Africe

V 70. letech se osamostatňují státy v Karibiku a Oceánii

90. léta: V Evropě dochází ke sjednocení Německa
rozpadá se Jugoslávie na Chorvatsko, Slovinsko, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Srbsko, (Kosovo) a Černou horu.
Rozpadá se SSSR, vzniká Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán, Uzbekistán, ...
Československo se rozdělilo na Česko a Slovensko


Ve světě probíhají dva procesy: integrace (spojování států dohromady – EU), desintegrace (vznik nových států – Kosovo)

Dělení států

10 států s největší rozlohou: Rusko, Kanada, USA, Čína, Brazílie, Austrálie, Indie, Argentina, Kazachstán, Alžírsko
10 států s největším počtem obyvatel: Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pákistán, Bangladéš, Nigérie, Rusko, Japonsko

Další způsob dělení je dle hospodářství: Ve světě existuje několik jádrových oblastí – státy, které jsou na tomto území, hospodářsky prosperují. Opakem jsou periferní oblasti, kde jsou státy hospodářsky zaostalé. Jádrové oblasti – Evropa (VB a celá západní Evropa), další jádrová oblast je v Japonsku, pak také na okrajích USA; periferní oblasti – většina Afriky, sever Austrálie, střed Jižní Ameriky, sever Asie (Sibiř) a sever Severní Ameriky.
Hospodářství státu také ovlivňuje jeho poloha – výhodná poloha je v nebo poblíž jádrové oblasti nebo na dopravní křižovatce

Hranice

Přirozené – podél řek, pohoří, ...
Umělé – dohodou; např. státy v Africe, které byly drív koloniemi

Pobřežní státy mají navíc výsostné vody – zasahují 12 námořních mil od souši; dalších 12 mil mohou ve vodách být např. celníci; 500 mil od souše může stát využívat suroviny (např. ropu) na tomto území

Státní zřízení

• Monarchie
  V čele státu je král/královna, císař/císařovna, ...; tituly se dědí
  • absolutistická monarchie – panovník má absolutní moc, nejsou tam volby; např. Saúdská Arábie, Lesotho
  • konstituční monarchie – panovník je "na okrasu", je tam parlament, soudy, vláda; např. VB, Norsko, Dánsko, Japonsko, ...
• Republika
  V čele vlády prezident, ten se volí přímo (je volen občany)/nepřímo (je volen např. parlamentem)
  • parlamentní – prezident nemá příliš mnoho pravomocí; např. Česká Republika
  • prezidentská – prezident má poměrně velkou moc; např. USA

Státy se také dají dělit na jednotné a složené

• jednotné
• složené (=federativní, spolkové) – státy jsou spolu sdruženy pouze obchodně, nemají společné zákony; např. Německo, USA

Další dělení:

• demokracie – "vláda lidu" – všichni mají od určitého věku právo volit, volí si své zástupce
  Je možnost volby z více stran
  Většina stran je pravicového typu – pravice zastává názor, že člověk by se měl o sebe umět postarat sám a stát by se o něj měl starat co nejméně
  levicové strany – naopak tvrdí, že o člověka by se měl stát starat co nejvíce
• totalita – totalitní stát má také volby, je ale na výběr pouze jedna strana; volby jsou také povinné
  Mezi státy s totalitním režimem patrí – Severní Korea, Kuba, Čína, Vietnam, Írán
  Často extrémní levice – komunismus
  // Youtube – "KLDR – země šepotu"

Státy podle stupně rozvoje

HDP (hrubý domácí produkt) – vše, co se v zemi vyrobí, vypěstuje, ... se sečte a vydělí počtem obyvatel. HDP se udává v dolarech.
Po 2. sv. válce se státy rozdělily na sever a jih – sever byl velmi rozvinutý – USA,Kamada, Evropa, Rusko, Japonsko, jih zaostalejší (vyjímkou je Austrálie) – Mexiko, Jižní Amerika, Afrika, Jižní Asie. Toto členění je velmi přibližné. Sever se ještě dal členit na západní a východní část – podle dřívějšího rozdělení světa na Východ (komunistický blok v čele s SSSR) a Západ (kapitalistický blok v čele s USA)

• Vyspělé státy

  HDP vyšší než 15 000$, v hospodářství převaha tercielního sektoru (=služeb), nízký populační růst, vysoká vzdělanost, konzumní způsob života, vysoká míra urbanizace, která se ale dále nezvyšuje; vysoká délka života

• Rozvojové státy

  (převážně opak vyspělých států) nízké HDP, převaha zemědělství, vysoký populační růst, nízká vzdělanost, ...

Další dělení na země 1., 2. a 3. světa

1. Ekonomicky vyspělé státy (USA, Kanada, téměř celá Evropa, Austrálie)
2. Středně rozvinuté státy (Jižní Amerika, Mexiko, části Afriky, Čína, Rusko)
   Více typů:
   
   • postsocialistické (dříve pod vlivem SSSR) (ČR, Polsko, Maďarsko)
   • nově industrializované (ekonomočtí tygři) – státy, které se začaly více rozvíjet v nedávné době (Mexiko, Asijští tygři – Čína, Indie, Malajsie, Brazílie)
   • s velkým exportem surovin (např. ropa) – Saúdská Arábie
3. Málo rozvinuté státy (části Afriky)