Česká republika

Rozloha

leží ve Střední Evropě
Délka hranic ca 2 300, z toho: 810 km s Německem, 762 km s Polskem, 466 km s Rakouskem a 260 km se Slovenskem.
hranice: přirozené (určované přírodními útvary – hory, řeky) – opak je např. v USA nebo v Africe – umělé hranice
Je to vnitrozemský stát, nejbližší moře je Baltské moře (300 km)
rozloha: 78 866 km2
počet obyvatel: 10,5 mil
hustota: 133 obyv/km2

↑ Lobendava (51º s.š.) | S Krásná(12º v.d) | Bukovec(19º v.d.) <---------------Z-----V--------------> | J | ↓ Vyšší Brod (48º30' s.š)

Historie

  1. Sámova říše – v centrální části, 7. století
  2. Velká Morava – 9. století
  3. Přemyslovský stát – 11-13. století, 1212 – Zlatá bula Sicilská (dědičné právo)
  4. Karel IV. – vývoj hospodářství, Karlova univerzita
  5. Habsburskové – úpadek – připojení k Habsburské říši
  6. Československo – První republika (1918-1938)
  7. Odtrženy Sudety (2. sv. válka)
  8. Po válce odtržena Podkarpatská Rus
  9. Československo → Československá socialistická republika (ČSSR) – 1960-1989
  10. 1989 → Česká a Slovenská federativní republika
  11. 1. leden 1993 → samostatná Česká Republika

Státní znaky

Hymna, vlajka, znak, prezidentská zástava

Geologický vývoj

PrahoryStarohoryPrvohoryDruhohory TřetihoryČtvrtohory
kambriumordoviksilurdevonkarbon permtriasjurakřídapaleogénneogénpleistocénholocén
Český masiv
Území převážně pokryto mořem
ukládání mohutných až 1000metrových
vrstev hornin (břidlice, slepence...) 		Kaledonské vrásnění teplo, většina území pokryta mořem, podmořský vulkanismus hercynské (variské) vrásnění,
mohutné pohoří, eroze, v pánvích jezera,
uhlí, doprovází sopečná činnost		Eroze sladkovodní pánve, východ a sever Čech – moře, sedimenty důsledkem alpinského vrásnění dochází k rozlámání na kry – pokles, zdvih podle zlomů

Vznik pohraničních hor

doprovázeno sopečnou činností		 střídání dob ledových a meziledových
Na severu pevninský ledovec

horské ledovce - Krkonoše, Šumava, Jeseníky (vznik kotlů a ledovcových jezer)
postupně se vytváří současná říční síť
Karpaty
alpinské vrásnění – vyvrásnění prvohorních sedimentů Počátkem třetihor území Karpat zalito mořem

usazování sedimentů

pak opět alpinské vrásnění
Prezentace – Geologický vývoj (p.uč.Dingová)

Povrch ČR


geomorfologie – členění povrchu:

+ Umět ukázat Opavskou pahorkatinu, Dolnomoravský úval – nepatří ani do Karpat, ani do Českého masivu
Nejnižší místo ČR – Labe u Hřenska – 115m (hladina Labe, tam, kde opouští ČR)

Podnebí ČR

Opakování

Co je to podnebí? – místo, kde se střídá určité počasí
Co je to počasí? – aktuální stav ovzduší
Které podnebné pásy existují na Zemi?
Které zasahují do Evropy?
Jaké je podnebí v ČR? – ČR leží na přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím
Jak se projevuje oceánské podnebí a jak vnitrozemské? – Přímořské – malé rozdíly mezi létem a zimou, větší množství srážek; Vnitrozemské – větší rozdíly mezi létem a zimou, méně srážek

podnebí v ČR: mírné, přechodné mezi oceánským a pevninským
střídání čtyř ročních období
převládá západní proudění → vliv tlakové níže (cyklona) z Atlantského oceánu - přechod front (teplá, studená, okluzní) – přenášejí srážky (hlavně v létě)
vliv tlakové výše (anticyklona) z východní Evropy – v zimě

Faktory ovlivňující podnebí v ČR

Nadmořská výška – pokles teploty o 0.6ºC za 100 m.n.m.
poloha vzhledem k převládajícím větrům – návětrná a závětrná strana hor – vliv na množství srážek
nejméně srážek – Slánsko, Žatecko – jihovýchodní Morava
nejvíce srážek – návětrné svahy Jizerských hor, Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd
teplotní inverze – v zimě – v nížinách mlhy, srážky, na horách slunečno

Podnebné oblasti

Prezentace – podnebí

Půda v ČR

Části:

Dělení půd

Jak může člověk ovlivnit půdu?

===
Prezentace – půdy ČR

Vodstvo

úmoří – území, odkud všechna voda teče do jednoho moře
povodí – území, odkud všechna voda teče do jedné řeky/potoka
rozvodí – hranice mezi povodími nebo úmořími
průtok – množství vody, který proteče jedním místem za určitý čas – m3/s
přítok – potok/řeka vlévající se do jiné řeky
Česká republika má 3 úmoří:

Rostliny a živočichové na území ČR

Lesy

cca 1/3 území
nerovnoměrné rozmístění – nejméně v nížinách, nejvíce – hornatiny, pahorkatiny

Vývoj

Výškové vegetační stupně

Ochrana přírody v ČR

NP – Národní parky
CHKO – Chráněné krajiné oblasti
Přírodní rezervace, přírodní památky

Chráněná území

Obyvatelstvo

Hustota osídlení

počet obyvatel k 30.6.2012: 10 512 208
průměrná hustota na km2: 133 obyv/km2
Největší hustota: např. v Praze, ve velkých městech, na severozápadě ČR

Přirozený přírůstek

= rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých
Po 2. světové válce – vzestup, pak pokles až do poloviny 70. let (Husákovy děti)
Další pokles téměř až do současnosti
Nejméně narozených – 1996-2001
1994-2005 – úbytek (množství narozených menší než počet zemřelých); 2006-2011 – přírůstek
Počet zemřelých se postupně snižuje
Naše obyvatelstvo "stárne"

Věková pyramida

= graf, kde je znázorněno věkové rozložení obyvatel
Naše obyvatelstvo v současné době stárne, tzn. pyramida je širší u vyššího věku.

Rozdělení obyvatelstva

Předproduktivní – 0-15
Produktivní – 15-65 let
Poproduktivní – 65+ let

Migrace obyvatelstva

Emigrace – stěhování se ze státu
Imigrace – stěhování se do státu
Saldo migrace – Imigrace mínus emigrace – určuje, jestli se z města více přistěhová nebo vystěhovává a o kolik
Migrace obyvatelstva se dá také dělit na vnější a vnitřní migraci: vnitřní – z kraje do kraje; vnější – ze státu do státu
Po 2. světové válce se vystěhovalo půl milionu obyvatel – emigrace trvala až do roku 1989 – důvody: ekonomické, politické
Imigrace – zvětšuje se od 90. let – východní Evropa, Asie

Osídlení ČR

Ve středověku – u řek

12.-15. století – vzniká hustá síť obyvatel; 80-90% obyvatel žije na venkově (zemědělství)

19. století – rozvoj průmyslu – rozšiřovala se města – urbanizace – obyvatelé se stěhovali do měst (Praha, Brno, Plzeň, Liberec)
rozvoj měst s výhodnou dopravní polohou (Pardubice, Přerov) a poblíž ložisek surovin (Ostrava, Kladno)

20. století – těžký průmysl (Karviná, Třinec, Teplice, Most) – panelová výstavba

Současnost – 70% obyvatel žije ve městech (pracovní příležitosti, služby)
Hlavní obory zaměstnanosti (služby, doprava, průmysl)
Vznikají aglomerace – velký počet sídel obklopující jedno nebo více měst
(konurbace – více velkých měst blízko sebe)
Počty obyvatel – Praha přes milion, Brno ca 400 000, Ostrava ca 300tis, Plzeň necelých 200 000

Funkce měst

Venkovská sídla

Pro ČR typické – velký počet malých sídel

Průmysl

Před 2. sv. válkou bylo Česko hospodářsky silné. Po 2. sv. v. ale přišel komunistický převrat → znárodňování, Česko se přeorientovalo na Sovětský svaz. Rada vzájemné hospodářské pomoci – socialistické země, které si navzájem "pomáhaly" – vydělával na tom Sovětský svaz (Česko prodělávalo). V Čechách se rozvíjel těžký průmysl, výrobky se prodávaly za předem určenou cenu do ostatních zemí Rady, znečišťování živ. prostředí. Vědecké poznatky ze západu se do Čech dostávaly jen těžko, Češi vyráběli nepříliš kvalitní výrobky.
Po roce 1989 bylo povoleno soukromé podnikání.
Kuponová privatizace – státní podniky byly převedeny na akciové společnosti
Restituce – byl navrácen majetek komunisty dříve znárodněný
Privatizace – velké podniky byly prodány soukromníkům (např. Škoda a Plzeňský Prazdroj do Německa)
Privatizace však měla svá úskalí – konkurence podnik odkoupila a zavřela
Čechy se po roce 1989 musely vyrovnávat se svojí zaostalostí vzhledem k západním zemím.

Nyní je naše ekonomika závislá na automobilovém průmyslu, výrobě elektrické energie a na vědě a vývoji.
Převažuje obchod a služby
Využívání moderních technologií → rozvoj nezaměstnanosti
Vysoký podíl má průmysl – 40% (Služby – 56%, zemědělství – 4%)

Nerostné suroviny

Energetika

Tepelné elektrárny – Největší podíl na výrobě elektrické energie v ČR

Nejznámější české elektrárny (od každé umět alespoň jednoho zástupce)

Hlavní průmyslové oblasti

Pás podél severní hranice Čech od Aše k Náchodu

západní část – těžba hnědého uhlí, výroba elektřiny a chemický průmysl
východní část – textil, strojírenství, gumárenství

Ostravsko

Těžba černého uhlí, ...

Strojírenství

patří k nejtradičnějším odvětvím národního hospodářství, strojírenské závody jsou rozmístěny po celém státu, strojírenství zaměstnává největší počet zaměstnanců v průmyslu
není tak závislé na umístění zdrojů jako hutnictví nebo chemický průmysl
zahraniční investoři
Nejvíce prosperující odvětví: výroba dopravních prostředků a elektroniky. Na výrobu dopr. prostředků se váže další výroba vnitřního vybavení (plasty, textil, kůže, sklo, atd.)

Hutnictví

Závody vznikaly na místě, kde se těžily potřebné suroviny (černé uhlí, vápenec) – hlavně Ostravsko
Po problémech v 90. letech 20. století (špatné privatizace, nutnost získat nové trhy) se toto odvětví pomalu stabilizuje díky zahraničním investorům
Menší hutní závody i u velkých strojírenských závodů

Významné firmy

ArcelorMittal (Ostrava) Evraz Vítkovice Steel (Ostrava)

Chemický průmysl

Potřebuje vodu – u řek
Odvětví:

Stavebnictví

Další obor, který je dnes v krizi
Skanska, Metrostav, Eurovia CS, Strabag

Výroba stavebních materiálů

Obkladačky: Rako Rakovník, LASSELSBERGER Horní Bříza
Betonové dály: Best Kaznějov
střešní krytiny, okna

Potravinářství

Ostatní

Sklářský

krize
Teplice (Glasunion), Karlovy Vary (Moser)
Nový Bor (Crystalex), Poděbrady (Sklárny, Bohemia)

Dřevozpracující

Výroba hudebních nástrojů

Spotřební průmysl

Textilní a oděvní

Zpracovává přírodní vlákna na polotovary či hotové výrobky
Rozptýlený na celé republice
Výroba se snižuje, vliv konkurence z Asie
Jitex Písek

Obuvnický

Baťa Zlín

Dřevozpracující

Nábytek – menší firmy
psací a výtvarné potřeby – KOH-I-NOOR HARDTMUTH České Budějovice

Zemědělství

Tvoří 4% z celkové produkce
Dříve převažovalo živočišné zemědělství, dnes mírně převažuje rostlinné.
Zemědělská půda se dělí na půdu ornou – 54%, louky a pastviny – 12%, vinice, chmelnice, sady...
Mezi zemědělství se dá počítat i lesní půda – asi 30% z celkové rozlohy
V současné době dochází k úbytku zemědělské půdy – stavba

Rostlinné

Nejvíce pěstujeme obilovin – z nich nejvíce pšenice a ječmen. Narůstá sklizeň kukuřice na zrno.
Klesá sklizeň pícnin
Děále klesá sklizeň brambor a cukrovky
Brambory + cukrovka } okopaniny
Řepka + např. mák + ... } olejniny

Víno – Jižní Morava
Chmelná oblast – Žatecko
Ovoce, zelenina – Pomoraví, Podyjí, Poohří, Polabí

Úkol: rozdělit do skupin, prezentace, vžijeme se do role turistické společnosti, nabízíme přírodní, kulturní, ... pamětihodnosti, tvoříme plakát, hodnotí se: obsah, projev před třídou, plakát

Služby

DÚ pracovní sešit 62

Doprava

Pozemní

Silniční

Velmi hustá síť silnic
Dělení silnic: podle tříd: silnice 1., 2., 3., 4. třídy, dálnice (např. D1 – Praha ←→ Brno)
Dohromady ca 50 000 km silnic, z toho ca 700 km dálnic
Vzrůstá objem silniční dopravy.
Výhody
Člověk se dostane skoro kamkoli, skoro každý má auto
Je rychlejší na kraší vzdálenosti
Nevýhody
Zácpy, pro větší náklady se nevyplatí

Železniční

Dělení na koridory:
  1. Německo – Ústí nad Labem – Praha – Česká třebová – Brno – Břeclav – Rakousko
  2. Slovensko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko
  3. Německo – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Slovensko
V podstatě jediný dopravce jsou České dráhy
Snížil se objem žel. dopravy
Výhody
Ekologičtější, méně drahé, vození většího nákladu
Nevýhody
Koleje nevedou všude

Vodní

Máme národní loďstvo
Nákladní lodě – nerostné suroviny, nadměrné náklady

Nadzemní

Letecká

Přeprava hlavně osob
U nás jak mezinárodní, tak vnitrostátní, vnitrostátní pouze jediná – Praha-Ostrava
Mezinárodní letiště: Praha – letiště Václava Havla (dříve Ruzyně), Ostrava – Mošnov, Karlovy Vary, Pardubice, Brno – Tuřany
Vzrostl jak objem, tak význam letecké dopravy

Doprava energií

Spoje

(např. internet)

Podzemní

Potrubní

Ropovody
Ropovod Družba – z Ruska; ropovod z Ingolstadtu
Plynovody
Také jako ropovody

Vnější vztahy ČR

Členství v mezinárodních organizacích

Do organizací, u kterých není uveden rok, vstoupila ČR brzy po svém vzniku (1993)
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
NATO – Severoatlantický pakt; obranná organizace
OSN – Organizace spojených národů
Pod OSN patří:
   Unicef – dětský fond
   Unesco – chrání památky
EU – Evropská Unie
MMF – Mezinárodní měnový fond – snaží se, aby se hospodářsky zaostalé státy více vyvinuly
CEFTA – Středoevropská zóna volného obchodu
Světová banka – organizace, která sdružuje státy za účelem vzájemné peněžní pomoci


Jak se ČR prezentuje mimo náš stát? – Velvyslanci v cizích zemích; levnější jsou české konzuláty

Vývoz/dovoz

obchodní bilance – zda převládá vývoz nebo dovoz
Nyní vede vývoz, ca do roku 2005 dovoz
Největší vývoz i dovoz – Německo (Vývoz – 33%) – převažuje vývoz
Dále pak velký dovoz z Číny, ale malý vývoz
Největší vývoz dále (ca kolem 6% / stát) – Slovensko, Polsko, Francie, ...

Územní členění ČR

ČR se dělí na kraje – 14 krajů, kraje se dále dělí na okresy – 130.
samospráva – parlament (200 lidí, ti se volí každé 4 roky), senát (81 senátorů, každý je tam 6 let, ale každé 2 roky se 1/3 senátorů vymění. za další 2 roky jiná 1/3, ...)

ČR se dá také dělit jen na 8 částí – některé kraje jsou sdružené do jedné oblasti – dělení podle EU
euroregiony – regiony, které překračují hranici jednoho státu; euroregion Egrensis – na české straně Krušné hory, na německé Bavorsko; euroregion Šumava – Bavorský les; erg. Krušnohoří; erg. Labe; erg. Nisa.

Praha

Povrch

Prochází jí poledník 14º30' východní délky a 50º severní šířky
Nejvyšší a nejnižší místa v Praze můžou mít rozdíl až 200m n.m.
Zasahuje do ní Pražská plošina, Brdy, Severolabská tabule
Nejvyšší vyvýšeniny – Petřín, Vítkov
Podnebí
Podnebí mírně ovlivňuje nadmořská výška, též smog – skleníkový efekt
kolem 160 dní proprší, 60 dní tam je mráz
Podnebí je poměrně teplé

Zdraví obyvatel kromě znečištěného ovzduší ovlivňuje i hluk

Vodstvo

Vltava
Berounka – levý přítok Vltavy
dalších 99 toků – Rokytka, Botič, Kunratický potok, Šárecký potok
Většina vody je podzemní
V Praze jsou i přehradní nádrže – Hostivař, Džbán
Rybníky – "Šeberák"

Čtvrti

Dříve to byla samostatná města, pak se připojila města jako Vinohrady, Smíchov, ... → vytvoření Velké Prahy (1922) – 10 částí, dnes má Praha částí 22 (Praha 1 – Praha 22) – správní členění
Dále jsou pak městské části – např. Praha 14 je dále rozdělená na např. 4 části – těchto částí je v Praze dohromady 57.

Ekonomika

Pokud se ČR rozdělí na 8 částí podle EU, je Praha 4. nejbohatší část v celé EU. (Praha dosahuje 170% evropského průměru, zbytek republiky jen 80%.)
Nejsilnější je tercielní sektor (80%) – služby, školy, nemocnice, úřady, turistika, filmový průmysl...
Zemědělství – velmi málo
Zbytek zpracovatelský průmysl:

Úkol: Zjistit některé důležité potravinářské firmy (3)
Nestlé
Ferrero
Delta
Danone
Knorr
Staropramen

Životní protředí

Okraje Prahy jsou mnohdy podobného rázu jako Mariánské Lázně, spíše střed je zastavěný.

Úkol: Najít 3 chráněná území, která zasahují na území Prahy (nebudou ale ve zkoušení, ani v testu):
Trója, Modřanská rokle, Údolí Kunratického potoka, Hostivařský háj

Doprava

Letiště – Letiště Václava Havla
Letiště v Praze se sice rozšiřuje, ale kapacitně nedostačuje
Před 25 lety mohla Praha být leteckou křižovatkou, nakonec to ale neprošlo. Výhody – menší hluk, větší bezpečnost, nevýhody – méně peněz

Železnice – Hlavní nádraží, Smíchov, Holešovice
Dálnice – z Prahy začíná D1 (Praha ←→ Brno), D5, D8
Cílem je, aby auta z dálnic Prahu objížděla – Pražský okruh
Veřejná doprava
=PID – Pražská integrovaná doprava
Metro – tvoří "páteř" dopravy
na metro se napojují autobusy

Karlovarský kraj

Leží na SZ Čech
Jeden z nejmenších krajů
Významný hlavně svým lázeňstvím – prameny jsou tu důsledkem sopečné činnosti

Povrch

Krušné hory
Doupovské hory
Smrčiny
Slavkovský les
Sokolovská, Chebská, Mostevská pánev

Vodstvo

Teplá – je pravý přítok Labe
Ohře
Přehrady – Jesenice, Skalka, Žlutice

Obyvatelstvo

Co je příčinou nerovnoměrného osídlení SZ Čech? – Odsun obyvatel Sudet.

Poměrně dost obyvatel se přistěhovalo v minulém století
také celkem malý podíl lidí s vysokoškolským vzděláním
Národnostní složení
bydlí tu dost Rusínů a obyvatel ze Zakarpatské Ukrajiny, dále pak Vietnamská menšina
Podíl cizinců je 2. nejvyšší v republice

Průmysl

hnědé uhlí (Sokolovská pánev) – tepelné elektrárny – Vřesová, Tisová
kaolín (Karlovarsko) – porcelánka v Chodově
sklářské písky – sklárny – např. Moser
stáčení minerálních vod – Magnesia, Mattoni
potravinářský průmysl – Becherovka
Lázeňství
Průměrná měsíční mzda je nejnižší v celé ČR

Zemědělství

Řepka, brambory
Skot

Doprava

KV kraj není spojen dálnicí s Prahou – stavěla se silnice R6, která se ale nedostavěla
Železnice – spojení s Německem

Středočeský kraj

Geografie

Ve středních Čechách, neobsahuje Prahu
Na severu – nížiny – Labská nížina
Na jihu – pahorkatiny, vrchoviny
Brdy, Středočeská pahorkatina, Křivoklátsko
Vodstvo
Vltava – levý přítok Labe, Sázava – pravý přítok Vltavy, Berounka – levý přítok Vltavy
Pravé přítoky Labe – Jizera
Přehrady – Orlík, Slapy, Štěchovice, Vrané
Podnebí
Podnebí mírné, na jihu trochu ve srážkovém stínu [hor, co jsou na jihu Středočeského kraje]
Vegetace
Smrkové lesy, borové lesy, smíšené lesy
CHKO
Kokořínsko, Křivoklátsko, Český kras

Obyvatelstvo

Silně zalidněná oblast – trochu méně v Brdech
Hodně menších (do 50 000) měst – ovlivněno Prahou
Spousta lidí z Prahy využivá Středočeský kraj rekreačně (chaty)
Turistika
Hrady – Křivoklát, Kokořín, Český Šternberk
Zámky – Žleby, Veltrusy, Poděbrady

Hospodářství

Těžba
Stavební suroviny – vápenec, štěrkopísky, ...
Černé uhlí už ne
Průmysl

Mladá Boleslav – Škoda Auto
Kolín – TPCA
Kladno – Uhlí, hutě
Neratovice – Spolana (chemie)
Kralupy – Kaučuk (chemie)
Poděbrady – lázně
Rakovník – prášky na praní, dlaždice, pivovar Krušovice
Beroun – hutě, vápno, cementárna
Příbram – dříve uran, stříbro
Mělník – tepelná elektrárna
Kutná Hora – tabák
Velké Popovice – pivovary


Strojírenství, potravinářství, chemický, stavební hmoty
Zemědělství
příznivé podmínky díky Polabské nížině
Velkochovy – drůbež

Jihočeský kraj

Povrch

Vrchoviny
uprostřed kraje pánve – Třeboňská a Českobudějovická
Jih, jihozápad – Šumava – Plechý (1378m), Boubín; Šumavské Podhůří
Sever – Středočeská pahorkatina
Jih – Novohradské hory
Východ – Českomoravská vrchovina
Podnebí
Jižní Čechy jsou chladnější a vlhčí než Střední Čechy
Chráněná území
NP: Šumava
CHKO: Blanský les, Šumava, Třeboňsko

Vodstvo

Vltava – přítoky: Malše (přítok Malše – Ležárka) a Lužnice, Otava
v.n. Lipno – rekreace; v.n. Římov, v.n. Orlík
Rybníky – stavěny v 15. století; Rožmberk, Svět, Bezdrev; chov ryb
Zajímavost – Schwarzenbergský kanál – spojuje Vltavu s Dunají

Obyvatelstvo

Počet obyvatel – zhruba střed, hustota obyvatel ale nízká – velká rozloha
Rekreační oblast
Města – většinou menší města, výjimku tvoří jen České Budějovice
Turistika
Hluboká nad Vltavou – zámek
Červená lhota – vodní zámek
UNESCO – Český Krumlov, Holašovice
Bechyně
Jelení most v Písku

Hospodářství

Těžba dřeva, dřevozpracující průmysl, papír, nábytek, psací potřeby – KOH-I-NOOR
potravinářství – rybářství, mlékárny, pivo
strojírenství – Prachatice
textilní průmysl – Písek
Suroviny: Štěrky, písky, rašelina
Energetika – jaderná elektrárna Temelín, vodní elektrárna Lipno
Cestovní ruch.
Zemědělství
chov dobytka, ryb, pícniny, brambory

Plzeňský kraj

Povrch

Vrchoviny, uprostřed kraje (okolí Plzně) pánve
Na jih zasahuje Šumava, na východě Brdy, na severozápadě Český les
Nejvyšší vrchol – Velká Mokrůvka
Podnebí
Nejtepleji – Plzeň a okolí
Nejchladněji a nejvíce srážek – Český les

Vodstvo

Nemá tolik nádrží a rybínků jako Jihočeský kraj
Říční síť – většina řek teče do Plzně, kde se stékají do Berounky; Střela – přítok Berounky za Plzní
Plzeňským krajem probíhá hlavní Evropské rozhraní – některé řeky tečou do Berounky, některé do Německa, některé do Vltavy

Hospodářství

kaolín – severně od Plzně
stavební materiály
Plzeň a okolí – strojírenské závody – ŠKODA Plzeň – těžké strojírenství
Plzeň – Borská pole – oblast, kde sídlí hodně strojírenských firem, má výhodnou polohu vzhledem k dálnici
Potravinářství – Důležitý obor – Plzeňský prazdroj
Dřevozpracující, kožedělný (Sušice)
Zemědělství
kolem Plzně – Plzeňská kotlina – obilí
pahorkatiny – brambory, chov skotu

Obyvatelstvo

Plzeň – velké město, dále pak menší města – Klatovy, Domažlice, Tachov, Sušice, Stříbro, Rokycany
Tachov – vysidování (za 2. sv. v. – Sudety)
malá hustota obyvatelstva – také kvůli tomu, že za dob železné opony bylo vyklizeno pohraničí (hranice byly hlídány)
Turistika
Klášter Plasy, hrad Švihov, hrad Radyně, Domažlice – Městská památková rezervace, hrad a zámek Horšovský Týn

Ústecký kraj

Povrch

Členitý – na SZ vrchoviny – nižší část Krušných hor, na Z a JZ pánve, na V nížiny – polabí a poohří, Labe pak protéká východní částí kraje na sever
Na severovýchodě zasahují Lužické hory
Střed až východ kraje – České středohoří
Labské pískovce – u Labe, CHKO, je v NP České Švýcarsko
Mostevská pánev
Podnebí
Vrchoviny – nejchladněji
Nejtepleji – polabí, dolní poohří
Mostecká pánev – mírné podnebí, málo srážek (srážkový stín Krušných hor)

Vodstvo

Labe – přítoky: Ohře (levý), Bílina (levý), Ploučnice (pravý)
vn. Nechranice – vodní elektrárna
Naprostá většina patří do povodí Labe, tudíž do úmoří Severního moře, pouze malá část na SV – Odra – úmoří Baltského moře

Zemědělství

obilí, zelenina a ovoce, vinná réva – polabí, dolní poohří
pánve – chmel
Vrchoviny – brambory, chov dobytka

Životní prostředí

CHKO Lužické hory, Labské pískovce, NP České Švýcarsko

Znečištěný vzduch – prach – nejvíce v listopadu, únoru – nejvíce se topí
Nejvyšší koncentrace oxidu siřičitého v ČR, úplně nejvíce – Most
I některé oblasti NP a CHKO mají překročené imisní limity
exhalace – látky, které se vypouští např. z komína
emise – počet vypouštěných splodin
imise – počet vdechovaných splodin
výsypka – "kopec" půdy vzniklý při těžení lomu
rekultivace – obnovování života např. po vytěženém lomu

Hospodářství

Těžba hnědého uhlí
chemický průmysl – jednak zpracová hnědé uhlí, jednak ropu
Tepelné elektrárny – Tušimice, Počerady, Prunéřov
papírny – Štětín

Obyvatelstvo

Města – Ústí nad Labem, Most, Děčín, Chomutov, Teplice
Turistika
Dopsat
Sociální prostředí
Kromě životního prostředí je v Ústeckém kraji narušeno i to sociální – vztahy mezi lidmi
Důvodů je několik: Po odsunu obyvatel Sudet se přistěhovali lidé, kteří ke kraji neměli takový vztah
Zničené životní prostředí má i psychický dopad na mysl – neúplné rodiny, kriminalita
ghetto – místo, které je oddělené od ostatní komunity
V Ústeckém kraji jsou místa, kde jsou různé sociální problémy

Doprava

Významná silniční tepna – E55
Železnice – po obou stranách Labe významné železnice

Liberecký kraj

Vznik teprve před 20 lety, kdy se Severní Čechy rozdělily na Ústecký a Liberecký kraj

Povrch

Nejmenší rozloha
Převažují pahorkatiny – V a SV – Jizerské hory, Krkonoše, Ještědsko-Kozákovský hřbet; na jihu CHKO Český ráj; na SV – NP Krkonoše
Z – roviny, střed –
Podnebí
Liberecký kraj je studený, deštivý, má dostatek srážek

Vodstvo

Baltské moře – Severní část kraje
zbytek – Severní moře
Nisa, Labe, Jizera
Máchovo jezero, Souš

Průmysl

Len, ovce → dříve textilní průmysl, nyní upadá – vliv Číny → specializují se na kvalitnější výrobky
sklářské písky → bižuterie, sklárny
mincovna
V minulosti těžba uranu
turismus – horské středisko Harrachov

Obyvatelstvo

2. nejmenší počet obyvatel
Vyšší hustota obyvatel
Města: Liberec, Jablonec nad Nisou
Liberec s Jabloncem nad Nisou jsou propojeny – aglomerace
Ralsko – vojenský újezd, v minulosti obsazeno Ruskou armádou, má potenciál stát se rekreačním střediskem
Turistika
Zámky: Lemberk, Zákupy, Hrubý Rohozec, Sloup v Čechách
Dlaskův statek – skanzen
Zříceniny: Trosky
Hrady: Houska, Sloup v Čechách (i hrad i zámek)
Příroda: Suché skály, Bozkovské dolomitové jeskyně, Hruboskalsko, Jizerka, meandry Snědé, Mumlavský vodopád, Panská skála
Ještěd, Kozákov
Máchovo jezero
Liberec

Královéhradecký kraj

Povrch

Větší než Liberecký kraj
Na S zasahují Krkonoše
Z – JZ – J – nížiny – Česká tabule
V – zasahují Orlické hory
S, SZ, Z – pahorkatiny
Podnebí
nížiny – tepleji, hory – chladněji
Obecně deštivější a chladnější

Vodstvo

Labe, Orlice – l. přítok Labe, Cidlina – p. přítok Labe (ale mimo KH kraj)
Celý kraj odvodňuje jedna řeka – Labe
v.n. Rozkoš

Obyvatelstvo

Kromě Hradce Králové malá města, z nich největší Trutnov (nepléct si Trutnov a Turnov), Dvůr Králové n. Labem, Jičín, Rychnov n. Kněžnou
Turistika
Krkonošský národní park, CHKO Broumovsko
Přírodní památky: Prachovské skály, Přírodní rezervace Ostaš, Sněžka
Hrady: Kost, Pecka, Skály, Střmeny
Zámky: Rychnov nad Kněžnou
Zajímavosti: Babiččino údolí
Ostatní: rozhledna Čeřovka, Gablenzův památník, město Jičín, ZOO Dvůr Králové n. Labem, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové, Muzeum východních Čech, Labská elektrárna

Hospodářství

Textilní průmysl – Náchod, Dvůr Králové n. Labem, Ústí n. Orlicí
Strojírenský průmysl – Hradec Králové
Elektrotechnika
Gumárenský průmysl
Hradec Králové – klavíry – Petrof
Zemědělství
Vychází z podnebí – sever – len, brambory
Česká tabule – obilniny, zelenina, ovoce

Doprava

Dálnice z Prahy
Krajem prochází hlavní železniční tah na Wroclaw

Pardubický kraj

* 1 hodina dopsána

Povrch

SZ – roviny
S – Česká tabule
na SV zasahují Orlické hory
JZ – Železné hory a Žďárské vrchy
V – nížiny
Zbytek povrchu je pahorkatý

Vodstvo

Prochází tam hlavní evropské rozvodí
Labe – zasahuje na SZ, protéká Pardubicemi
Chrudimka – levý přítok Labe
Morava, Svitava, Svratka
Tichá+Divoká Orlice
Opatovický kanál
vn. Pastviny, Seč

Průmysl

Hospodářsky nejvyspělejší je Polabí
Těžba – kameniny, vápenec
Zemědělství
Polabí – obiloviny, cukrovka
vyšší polohy – brambory, řepka
chov skotu, drůbeže, koní

Chemický průmysl, potravinářský (perník)
Význam – Pardubice (perník, zpracování ropy, strojírenský)
Litomyšl – kultura
Vysoké Mýto – strojírenství
Ústí nad Orlicí – textilní
Tepelné elektrárny – Chvaletice, Opatovice
Hlinsko – ETA – elektrospotřebiče

Doprava

Pardubice – hlavní železniční tah, letiště
České Třebová – dopravní křižovatka

Životní prostředí

CHKO – Orlické hory, Železné hory, Žďársko

Obyvatelstvo

Turistika
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Kostel: sv. Jakuba v Poličce
Zámky: Litomyšl, Choltice, Slatiňany, zámek v Moravské Třebové
Hrady: Kunětická hora, Svojanov, Litice nad Orlicí
Příroda: Skalní město Toulcovy maštale, Hápova skála, Velká Pardubická, Pardubický perník
H. Pönitz a T. Pěnkava – Prezentace – Pardubický kraj

Vysočina

Povrch

nízká nadmořská výška
velká rozloha
téměř celý povrch je kompaktní – je zaplněn Českomoravskou vrchovinou – Žďárské vrchy, Železné hory, Javořická vrchovina
vrchoviny a pahorkatiny
Podnebí
poměrně chladno, vlhko

Vodstvo

Hlavní evropské rozhraní
Dalešická přehrada
Zasahuje sem vn. Želivka
Rybník Velké Dářko
řeky: Jihlava, Sázava, Želivka, Svratka, Dyje

Obyvatelstvo

nízká hustota osídlení – velká rozloha a poměrně malá sídla
krajské město – Jihlava – 50 000
Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou
Turistika
Hrady: Kámen, Leteč nad Sázavou, Roštejn, Lipnice nad Sázavou
Zámky: Jaroměřice nad Rokytkou, Telč, Velké meziříčí, Pelhřimov, Žirovnice, Chotěboř, Náměšť nad Oslavou, Budišov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
Zříceniny: Orlík
Technické památky: JE Dukovany
Spotovní areál – Nové město na Moravě

Hospodářství

Zemědělství
Největší podíl lidí zaměstnaných v zemědělství
brambory, méně náročné obilniny, pícniny, technické plodiny
chov ustájeného skotu – hlavně na mléko
chov prasat, ovcí

Průmyslové zóny kolem dálnice
Strojírenský, potravinářský, obuvnický, textilní průmysl, energetika – JE Dukovany

Jihomoravský kraj

Povrch

Kromě Českého masivu tam zasahují Západní Karpaty a Západopanonská pánev
Většina kraje nížiny
S a Z vrchoviny – Českomoravská a Drahanská (Č. masiv)
střed: Dyjskosvratecký ůval a Vyškovská brána (Karpaty)
V – Vnejší Západní Karpaty (Karpaty) a Dolnomoravský úval(Západopanonská pánev)
Nejnižší místo – soutok Dyje a Moravy – 148m
krasové oblasti – Moravský kras a Pálava
Podnebí
Velmi teplé – nadmoská výška, poloha
Dolnomoravský úval – nejteplejší na území ČR
Srážkový stín Českomoravské vrchoviny
Mikulovská vrchovina – nejmenší oblačnost v ČR
Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval – vlivy Středomoří

Vodstvo

Všechnu vodu odvádí Morava, její pravý přítok je Dyje
vn. Nové mlýny – na Dyji; vn. Nesyt, Brněnská nádrž, vn. Vranov

Obyvatelstvo

Úrodná půda – osídlení v minulosti
Centrum kraje – Brno
Turistika
Zámky: Blansko, Boskovice, Kunštát, Valtice, Mikulov, Lednice
Skleník botanická zahrada, minaret
Hrady: Boskovice, Bítov, Veveří, Dívčí Hrádek, Sirotčí Hrádek
Zajímavosti: Baťův kanál, Znojmo – rotunda sv. Kateřiny, kostel sv. Mikuláše, JE Dukovany, Věstonická Venuše, propast Macocha, Villa Tugendhat, Větrný mlýn Kuželov, Vinice Šobes a Pálava, Obří sud v Mikulově

Hospodářství

Brno – dopravní křižovatka, sídlo některých institucí – ústavní soud; univerzity; centrum strojírenského průmyslu

strojírenský průmysl (Zetor, METRA, ADAST), potravinářský (Znojmia; víno – Patria Kobylí, Znovín Znojmo), textilní a oděvní, těžba ropy (ale málo)
Zemědělství
velmi dobré podmínky
obiloviny, ovoce, zelenina, vinná réva

Olomoucký kraj

Povrch

Předěl mezi Karpaty a Českým masivem
střed-J: nížiny, malá oblast nížin i úplně na S
v severní části kraje vrchoviny – Rychlebské hory, Hrubý Jeseník
západní a východní okraje – vrchoviny
CHKO Jeseníky, Litovelské pomoraví

Vodstvo

Řeka Morava – l. přítoky – Bečva, Oskava, p. přítok: Haná

Obyvatelstvo

V minulosti dobré přírodní podmínky pro osídlení – nížiny, ochrana před nepříznivými vlivy → husté osídlení
Města: Olomouc, Šumperk, Přerov
Hodně menších sídel
Olomouc – významné město; zařazen do památek UNESCO
Turistika
CHKO: Jeseníky – rašeliniště Skřítek, Šerák, Praděd; CHKO Litovelské pomoraví
Zajímavosti: Sloup tří nejsvětějších
Hrady: Šternberg, Bouřov
Zámky: Plumlov, Tovačov, Velké Losiny, Náměšť na Hané
Zřiceniny: Helfštýn
Lázně: Jeseník, Bludov, Velké Losiny, Slatinice, Teplice nad Bečvou
Zimní středisko: Černohorské sedlo, Petříkov
Jeskyně: Na Špičáku, Hranická propast

Doprava

prochází tudy hlavní železniční tah

Hospodářství

Olomouc a okolí – potravinářský (Olomoucké syrečky, Nestlé, mlékárna, solné mlýny, těstoviny), strojírenský
strojírenství – Přerov, Uničov, Mohelnice, Lutín
Hranice – stavební hmoty
Prostějov – dříve textilní podnik, nyní zkrachoval

Zemědělství

kolem řeky Haná se rozkládá Hanácko – u nás nejvíce zemědělsky využitá půda (černozemě) – pšenice, ječmen, chmel; dobytek na mléko; vepřírny, drůbežárny
Podhůří – chov dobytka na maso; pícniny

Moravskoslezský kraj

Povrch

Hraničí zde Krkonošsko-Jesenická subprovincie (Český masiv), Středopolské nížiny (Středoevropská nížina), Vněkarpatské sníženiny a Vnější západní Karpaty (oboje Západní Karpaty)
V – Moravskoslezské Beskydy – Lysá hora
Z,SZ – Jeseníky – Praděd
Střed,S – Nížiny – Ostravská pánev, Moravská brána
CHKO Jeseníky, Poodří, Beskydy
Podnebí
Kromě Jeseníků a Beskyd je tam velmi znečištěné ovzduší

Vodstvo

úmoří Baltského moře, malá oblast na východě teče do Moravy, tudíž je tam úmoří Černého moře
vn. Šance, Kružberk, vn. Slezská Haná

Obyvatelstvo

nad 50 000 obyvatel: Ostrava + Karvinná + Frýdek-Místek → Ostravská aglomerace; Havířov
V této oblasti vysoká hustota obyvatel, v Hrubem Jeseníku a Moravskoslezských Beskydech méně osídlení
Turistika
Zámky: Slezské Rudoltice, Bruntál, Kunín, Červený zámek, Frištát v Karvinné
Zajímavosti: pivovar Ostravar, technické muzeum Tatra Kopřivnice, větrný mlýn v Chloticích, rozhledna Bílá hora, Rozhledna Bílov
Příroda: Přehrada Šance, vn. Kružberk, Praděd, CHKO Beskydy, lávový proud u Meziny, důl Anselm
Lázně: Klimkovice, Darkov, Velké Karlovice

Hospodářství

Zemědělství
V nížinách – obiloviny

Ložiska černého uhlí (Ostravsko), zemní plyn, těžba kamene
hutnictví – např. Arcelor Mittal Vítkovice (na Ostravsku)
těžké strojírenství – Bohumín (dráty), Frýdek-Místek, Třinec, Studénka (vagóny), Tatra Kopřivnice (automobily), Nový Jičín (svíčky do aut – Autopal), Nošovice (auta)
hutnictví, těžké strojírenství a těžba černého uhlí jsou nejvýznamější
dále pak dřevozpracující průmysl – Paskov (celulóza), Krnkov (varhany)
chemický průmysl – léčiva (Opava)
potravinářství – centrum je v Opavě

Železniční doprava – Ostrava je důležitá železniční křižovatka
Dálnice, silnice
Ostrava-Mošnov – mezinárodní letiště

Zlínský kraj

Povrch

V – vrchoviny – Bílé Karpaty, MS Beskydy, Javorníky
Z – vrchovina – Chřiby
Vrchoviny jsou odděleny průsmyky – Makovský Střed – nížiny podél Moravy – Dolno- a Hornomoravský úval, Hanácko

Hospodářství

Zemědělství
černozemě, hnědozemě
Nížiny – pěstování obilnin (okolí Kroměříže), vinné révy, ovoce, zelenina
Vrchoviny – ovce, brambory
švestky

V minulosti zde nebyl příliš rozvinutý průmysl, poté přišel Tomáš Baťa, který zaměstnal běžné obyvatelstvo
Obuvnický průmysl, chemický průmysl (pneumatiky – Otrokovice; PVC – Fatra Napajedla), potravinářský (Uherské Hradiště)

Obyvatelstvo

Po rozdělení Československa došlo k několika problémům – komplikace se státními hranicemi. Ve Slovensku měli nižší měnu než u nás, tzn lidé žijící v Čechách a pracující ve Slovensku dostávali nižší důchod. Také se Česko a Slovensko navzájem dohodli, že cizinci z druhé země mohou studovat zadarmo. Většinou ale studují Slováci v Čechách, což se nám nevyplatí.
Turistika
Zámky: Buchlovice, Chropyně, Kroměříž, Lešná, Zámek Žerotínů, Vizovice
Hrady: Buchlov, Malenovice
Příroda: Skály pod Tisovým, Medůvka, Křéby
Města: Kroměříž, Luhačovice, Vizovice
Zajímavosti: Valašské muzeum v přírodě, Baťův kanál, Zlínský mrakodrap