Poválečná Evropa

I po ukončení války pokračují hospodářské obtíže. Navíc se ke konci r. 1918 rozšířila epidemie Španělské chřipky.
V mnoha demokratických systémech se lidé tzv. radikalizují, v několika zemích dokonce proběhly socialistické revoluce - Německo, Maďarsko.
Revoluce byly sice potlačeny, ale přesto jsou to známky radikalizace společnosti.
Dochází i k obrovské nespokojenosti s válečnými výsledky - např. Itálie, Německo, proto se zde rodí pravicový extrémizmus - fašismus. Název vychází z latinského slova fasces - v Římu měli důstojníci speciální vlajku, a tvrdilo se, že když půjdou společně, vyhrají. To přejali i fašisté a společně šli proti demokracii.
znaky fašismu:

Do čela italských fašistů se dostal Benito Mussolini, který byl naprosto brilantní řečník. Už v roce 1920 uskutečnil tzv. Pochod na Řím → už od roku 1920 Mussolini uchvátil Itálii → ta je fašistická.

Německo se dokonce snažilo platit reparace, ale v roce 1923 se jejich hospodářství zhroutilo → zasahuje Anglie a USA - finanční injekce.
V roce 1926 se Německo zase postavilo na nohy, v té době ale už neplatí reparace, s tichým souhlasem USA a VB.
Tehdy už je v čele Adolf Hitler se svojí stranou NSDAP - v překladu Nacionálně-socialistická Německá dělnická strana.
Hitler slibuje zbavit se závislosti na jiných státech a vybudovat silné hospodářství - všichni obyvatelé zaměstnaní.
Hitler začal stavět "hladové zdi" - stavba věcí, na kterých se zaměstnalo hodně lidí - dálnice, opravoval mosty → lidi mají práci a jsou mu vděční
Dalším znakem jeho politiky bylo, že vnucoval Němců, že jsou nadřazený národ. Nazval svou říši Třetí říší - 1. říše byl Řím, 2. říše Svatá říše římská.