Komunistická diktatura v Rusku

Po nástupu Lenina začla komunistická diktatura. Postupně začali zakazovat ostatní politické strany → v roce 1922 už je v Sovětském svazu jen jedna strana - bolševici. Dalším krokem bylo znárodnění podniků, do čela podniků byli dáni dělničtí kádři - nezkušení dělníci. Byly zakládány kolchozy a sovchozy - znárodnění půdy; zde opět chyběly zkušenosti → Rusko se dostalo do obrovských hospodářských potíží.
Tato nespokojenost vyústila v občanskou válku - boje probíhaly 1918-1920.
Proti sobě se postavili bílí a rudí.
Bílí byli pro obnovení carismu nebo alespoň demokracii (byla to početná skupina, někteří chtěli cara, někteří demokracii)
Rudí byli bolševici - zastánci komunismu.
Bílých je víc, ale rudí mají vojenskou výhodu - vycvičenou Rudou armádu; i strategickou - ovládají Moskvu, Leninhrad (dřívější Petrohrad).
Nakonec vyhráli rudí, padlo při tom ale dohromady přes 11 milionů lidí - milion vojáků + 10 mil. civilistů.
Na straně Bílých bojovaly i Československé legie - hlídali Transsibiřskou magistrálu - hlavní tepna Ruska.

Na Lenina byl spáchán atentát → k moci se dostává J.I.Stalin.
Vyhlásil NEP - Nová ekonomická politika:

• rolníci mohli prodat výdobytky (=přebytky) z pole na trhu
• menší podniky a řemeslníci mohli volně podnikat
• Z čela velkých podniků vyhodil nezkušené dělníky a dosadil zkušené lidi

V roce 1927 bylo hospodářství Ruska zpátky na předválečné úrovni.