Evropa v letech 1945-1947

Škody po 2.sv.v zasáhly hlavně Evropu (Německo, Polsko, Evropská část SSSR) – zničená města, nedostatek všeho. Nezničené byly převážně neutrální státy (Švýcarsko)
Průmyslová výroba nedosahovala ani polovinu předválečné výroby
Zemědělství bylo v hrozném stavu → hlad, podvýživa
v roce 1945 bylo velké sucho
Pomoc zde byla – UNRA – která distribuovala např. konzervy. Zásob ale bylo málo → začal pokračovat válečný přídělový systém (každý člověk měl omezený příděl jídla); byly černé trhy s jídlem
Stát posiloval svojí roli – vlna znárodňování velkých podniků a rozdělování půdy od velkých vlastníků mezi malé vlastníky
Zrodilo se tzv. plánované hospodářství
Hned po válce se v Evropě vytváří dvě zóny – země osvobozené Spojenci (USA, VB, Fr) a země osvobozené SSSR. Tyto zóny byly rozděleny demarkační čarou, která se později proměnila na železnou oponu (výraz vymyslel pan Churchill).
Na západě se státy vyvíjely demokraticky, přesto mají i v západních demokraciích komunisté silnou pozici. V roce 1947 byli ale komunisté z vlád vykázáni.
Na východě, který byl osvobozen SSSR (Polsko, Československo, Maďarsko, Rumunsko, Albánie, Řecko a Jugoslávie (dnešní Slovnisko, Srbsko, Chorvstsko a Černá hora) se vyvíjí tzv. lidová demokracie. Proběhly zde sice svobodné volby, ale převažují komunisté, kteří nebyli vykázáni.
Tři německé zóny – francouzská, americká a britská se spojují v jednu – Svobodné Německo. Francouzské a britské jednotky tuto zónu opustily (USA zůstalo). Ze sovětské části Německa se v roce 1948 vytvořilo NDR, neboli Německá demokratická republika. V té samé době se ze svobodného Německa stalo NSR neboli Německá spolková republika.
Velkým problémem byl Berlín, který byl sice rozdělen na 4 části, ale byl v NDR. Berlín se také rozdělil na západní a východní. Sověti se postarali o to, aby se ze západního Berlína nedaly posílat zásoby, jediná cesta bylo letecky. Berlín byl rozdělen opravdu pevně, doslova se odtrhávaly rodiny, protože část byla ve východní a část v západní části.
Nastalo další sucho, čehož využil Stalin, který nabídl hospodářskou pomoc východním státům, ale např. pomoc Československu stála Ukrajinu 8 000 000 životů, protože tam lidé umřeli hlady.
Američané měli Marshallův plán – ostatním státům dováželi potraviny a finance. Marshallův plán ale znamenal také hospodářskou kontrolu nad těmito zeměmi – USA dostávalo hlášení o tom, jak byly peníze využity.
Češi chtěli Marshallův plán přijmout, ale kvůli SSSR a převaze komunistů ve vládě nemohli. Země západní Evropy Marshallův plán přijaly a okamžitě se začaly hospodářsky vyvyšovat nad východní země.
Východní země padly do roku 1948 všechny do rukou komunistů a Sovětů. Jediná země, která si poměrně udržela nezávislost byla Jugoslávie. Mohl za to především její vůdce – Bros Tito, který měl se SSSR čím dál větší spory. Proto bylo do Jugoslávie potřeba speciálního pasu, cestování tam bylo hlídáno.
Stát, kterému nejvíce vadila nadvláda SSSR bylo Polsko.