Osvobození Československa

Benešova vláda jednala o poválečném uspořádání ČSR už za války. Benešovy špatné zkušenosti s Anglií a Francií – zrada a Mnichovský diktát – vedly k tomu, že jednal se SSSR. V roce 1943 sepsal Česklslovensko-sovětskou smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci. Beneš věřil v demokratický vývoj SSSR. Beneš se setkává i s komunistickým odbojem - Gottwald prosadil, že ČSR bude mít po válce pouze 4 české politické strany a 2 slovenské; většina pravicových stran zanikla; zbylé strany: Lidová strana, Komunistická strana, Sociálně demokratická strana, Národně socialistická, Komunistická strana slovenská, Demokratická strana slovenská.
V březnu 1945 byla v Londýně vytvořena Národní fronta Čechů a Slováků, což bylo seskupení politických stran v čele s komunisty.
Slováci byli pro spojení Československa, Beneš jmenoval novou československou vládu = vláda národní fronty. Vedle zástupců politických stran bylo ve vládě také mnoho nestranných odborníků. 1. předseda vlády po válce byl sociální demokrat Zdeněk Firlinger, místopředsedou byl Klement Gottwald.
Vláda ještě za války sepsala vládní program – jelikož byl sepsán v Košicích, je nazýván košický.
Slíbili pomoc spojeneckým armádám a také potrestání kolaborantů a nacistů. Na potrestání nacistů byl zaveden velký a malý dekret. Velký dekret – člověk, který se k nacistům přihlásil, byl zbaven veškerého majetku a uvězněn. Malý dekret ­– člověku, který se tolik neprovinil, byl pouze odebrán majetek.
Místní moc byla převedena na tzv. národní výbory (dnešní obecní úřady). Tam byli lidé dosazováni především politicky

Na počátku roku 1945 byly i u nás zakládány partyzánské oddíly, a to přesto, že u nás na partyzánství nebyly tak dobré podmínky. Nejvíce partyzánů bylo v Beskydech a Českomoravské vrchovině. 1. osvobozenecká vojska k nám přešla přes Duklu - SSSR. Byla domluvena demarkační čára, která určovala, kam bude osvobozovat americká armáda, a kam sovětská.
Americkou armádu vedl generál Patton, Sověti postupují ze Slovenska.

Pražské povstání

V dubnu 1945 se zformovala Česká národní rada, která sdružovala veškerý odboj; předsedou byl Albert Pražák, výrazný vliv měl i Josef Smrkovský.
Povstání v Praze vypuklo 5.5.1945, vedla ho Česká národní rada.
Ze začátku se povstání dařilo, pak ale Němci nasadili těžké zbraně a jednotky SS → povstalci se zabarikádovali, na volání rozhlasu se do Prahy začali sjíždět dobrovolníci z okolí.
6. května se také do Prahy vydala sovětská vojska, pomoci chtěla i americká armáda, ale nemohla překročit demarkační čaru.
6. května zároveň povstalcům pomohli ruští vojáci, kteří byli do té doby jako zběhové na straně nacistů.
7. a 8. května Němci nasadili těžké zbraně
8. května (v den kapitulace Německa) uzavřela ČNR s Němci dohodu o kapitulaci německých vojsk v Praze a umožnila jim průchod na západ z města do zajetí USA. Některé jednotky SS kapitulaci nerespektovaly – 9. května dorazily sovětské tanky a likvidovaly poslední odpor.