Některé informace jsem musel změnit až na poslední chvíli - například jsem měl chybně uvedeny (prohozeny) státy Dohody a státy centrálních mocností, nebo že Japonsko bojovalo na straně Němců. Rovněž informace, že Japonsko vracelo území je mylná. V opačném případě prosím o opravení článku První světová válka na Wikipedii.
28.7.1914 byl v Sarajevu zastřelen Ferdinand de Este i s jeho manželkou.
Zastřelil je Gavrillo Princip, člen anarchistické skupiny Černá ruka, která se domnívala, že se zastřelením Ferdinanda
R-U rozpadne.
Po této události stačilo 10 dnů, aby byla celá Evropa ve válce.
Německo doufalo v tzv. bleskovou válku - armáda rychle postupuje, je podporována letectvem a tanky. Dostali se dokonce zhruba 50 km od Paříže.
Francouzi ale Němce překvapili a vytlačili je až za Maginotovu [mažinotovu] linii.
Zde bojovalo R-U proti Rusku. Tato fronta byla doslova ochrnuta dezercemi - stovky vojáků, kteří přeběhli - hlavně Čeští vojáci.
Méně významná byla tzv. Srbská fronta.
První významná bitva byla na řece Marně (1914). Tato bitva jasně přesvědčila, že válka nebude ani rychlá,
ani jednoznačně vítězná pro Německo.
Válka se změnila v tzv. zákopovou válku - bojovalo se v zákopech, ani jedna strana příliš nepostupovala.
Obě dvě strany hledají spojence:
Centrální mocnosti strhly Turecko a Bulharsko (které mělo obavy z Ruska),
k Dohodě se přidala Italie a Rumunsko → byla otevřená italská fronta
Japonsko bojuje na Dálném východě na straně Dohody.
Vstupem Japonska se z této války stává konflikt celosvětový.
Tato válka je také totální válka - postihla nejen vojáky, ale i zázemí - civilisty; Ženy a děti jsou zapojovány do hospodářství. Také je většina zásob posílána na frontu → civilisté umírali hladomorem
Snaha o vítězství vedla k vývoji nových zbraní - kulomety, tanky, první bomby nošeny letadly → bombardéry
(do té doby letci pouze mapovali terén). Objevují se první stíhačky, první ponorky.
Chemické zbraně - nervově paralayzující látky - Yperit, Soman a Sarin.
Objevují se první pancéřové vozy (tanky)
Byla zahájena ponorková válka - díky tomu vstoupilo USA do války
("materiál za bonusové body na písemku - okecávání") <okecávání>
Mikuláš II. si dříve vzal Německou princeznu Anastázii - porodila mu nejprve čtyři dcery a až 5. byl syn Alexej.
Ten však měl hemofílii - velkou krvácivost (mohl vykrvácet při malém zranění).</okecávání>
Po uvěznění cara se do čela Ruska staví Prozatimní vláda → ta má dovést Rusko k demokratickým volbám,
ale od samého začátku v ní mají velké slovo bolševici,
kteří jsou zástupci rolníků a dělníků a jsou radikálnější.
bolše = rusky více
(menše = rusky méně - Menševici - umírněnější)
Bolševici slíbili dvě věci: ukončení války a rozdělení půdy mezi všechny.
Kerenskij - byl méně radikální v čele bolševiků, v roce 1917 byl ale přehlasován při hlasování
o pokračování války → Kerenskij byl nahrazen V.I. Leninem.
Obyvatelstvo bylo nespokojeno s prozatimní vládou, Ruská armáda se úplně rozložila.
Této situace využili bolševici v čele s Leninem - Lenin vyhlásil, že k moci se může dostat všemi možnými prostředky →
jeden z jeho prvních počinů bylo vyvraždění carské rodiny. Lenin je představitel radikálního proudu levicové strany.
V únoru 1917 prozatimní vláda padla → okamžitě následují bolševici se svým programem.
Říjnová revoluce - řízeno bolševiky - říká se jí Říjnová, i když je v listopadu - Rusové měli
Juliánský kalendář, který byl posunutý.
Revoluce byla ohlášena výstřelem z lodě Aurora.
Bolševici na svojí stranu dostali především vojáky a carskou policii - poměrně rychle obsazovali státní budovy.
V noci ze 7. na 8. listopadu dobyli Zimní palác - sídlo císaře.
Okamžitě byla vytvořena nová vláda - Rada lidových komisařů - v čele stál V. I. Lenin.
Dekret o půdě - půda byla odebrána velkostatkářům a církvi; a rozdělená mezi lidi. Ti ale nevěděli, jak s půdou zacházet → vesnici byla přidělená určitá půda - zakládaly se sovchozy, kolchozy - tam se přidávají i bývalí velkostatkáři → zkušenosti
Dekret o míru - V Brestu Litevském sepsali Rusové a Němci separátní mír -
tzn. bez ohledu na ostatní spojence → Rusové roku 1917 vystupují z války.
Kvůli této dohodě ale Rusko přišlo o obrovské území - Polsko, Finsko...
Lenin si tímto velmi zvýšil popularitu - bolševici se rozrostli 20-násobně
Dekretu o míru využilo Německo - přesunulo síly z východní fronty na západní.
Finsko, Litva, Estonsko a Lotyšsko díky vystoupení Rusů z války vyhlásili samostatnost.
Lenin znárodnil továrny - sebral je majitelům pod heslem továrny dělníkům.
Německo chápalo Versaillský systém jako diktát vítězů - Německo přišlo o kolonie, odevzdali Alsasko, Lotrinsko; levý břeh Rýna musel být demilitarizován - nesmí tam být vojsko, ani základny (50 km v Německu); museli snížit počet vojáků na minimum; museli úplně zastavit vojenský průmysl; odevzdali veškerou vojenskou výbavu; Měli platit reparace (odškodné) vítězným státům - obrovské částky, které nemohli zaplatit.
Toto v Německu vyvolalo obrovskou poválečnou nespokojenost - zvláště v nejchudší vrstvě - prostor pro radikální hnutí
Problémem mnoha zemí byly národnostní menšiny - např. v ČR - 6 mil Čechů, 3 mil. Němců
Po rozpadu R-U nástupnické státy mezi sebou sepsaly tzv. Malou dohodu - smlouvy zajistily,
že Maďarsko ani Rakousko už nikdy nevznese žádné územní požadavky (tzn. že nemůže znovu vzniknout Rakousko-Uhersko)
Po 1. světové válce se svět bojí dalšího konfliktu → prezident Wilson vymyslel
SN - ta má hledat mírovou cestu u každého konfliktu.
Stát, který je v SN a je napaden, musí od ostatních států dostat pomoc.
Do SN původně vstoupilo 40 států, Wilson ale prohrál volby → USA nebylo v SN.
Do SN byly přijaty i poražené státy (Německo)