2. světová válka

Hitlerovo sebevědomí bylo posíleno snadným zničením demokratického Československa
Největší chybou byla politika appeacementu - to, jak Anglie a Francie Hitlerovi ustupovaly
I Sovětský svaz se necítil na válku připraven → je sepsán Německo-Sovětský pakt (neboli Ribentrop-Molotovův pakt podle Německého Ribentropa a Sovětského Molotova - diplomatů, kteří smlouvu podepsali) - Hitler se dohodl se Stalinem, že si vzájemně rozdělí Polsko
Důležité pro válku je záminka - když 1. září 1939 vtrhlo Německo do Polska, jejich záminkou bylo, že Poláci napadli Německou stanici. Ve skutečnosti ale základnu napadli Němci v Polských uniformách. Do 3. září vyhlásily Německu válku Anglie a Francie, ale od samého počátku bojovali tzv. podivnou válku, neboli válku v sedě - Anglie a Francie sice vyhlásily Německu válku, ale nebojují. Polsko je obsazeno formou bleskové války, další 1/3 Polska je obsazena Sovětskými vojáky. Už 17. září padla Varšava. Paradoxně byl už předtím v Polsku rozšířen nacismus.

SSSR a Německo pokračují v rozdělování Evropy. Sovětská armáda obsazuje pobaltské země - Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Záminkou je ochrana před Němci, nakonec tyto tři státy skončily připojené k SSSR (ke kterému patřily až do 90. let 20. století).
SSSR obsadili i Bezarábii, to na úkor Rumunska.
Sověti chtěli připojit i Finsko → Zimní válka - Sověti sice vyhráli, Finové ale obhájili svou nezávislost.

Bitva o Anglii

Anglie a Francie vedou tzv. podivnou válku (neboli válku v sedě), tzn. válku sice vyhlásili, ale nebojují
Francouzi se domnívají, že jsou dostatečně chráněni Maginotovou linií. Němci ale tuto linii obešli, obsadili Nizozemí, Lucembursko a Belgii; a vtrhli do Francie přes Belgii.
Většině obyvatel (Angličané a Francouzi) přístavu Dunkerque se podařilo evakuovat do VB.
Němci pokračují do vnitrozemí Francie, Německu začíná pomáhat Itálie.
22. června 1940 je v Pařiži sepsána mírová smlouva mezi Německem a Francií. Francie se rozdělila na dvě části - jednu, která byla (včetně Paříže) okupovaná Němci; a druhou, kterou vedl generál Petain, a která se nazývá Vichistická Francie, nebo též Petainova Francie. Tato Vichistická Francie byla nacistická.

V květnu 1940 nastupuje do postu anglického předsedy vlády Winston Churchill. Churchill tvrdě vyhlašuje válku Německu, ukončuje podivnou válku a otevírá skutečný boj.
Angličané mají proti Němcům výhodu - radar - mohli se na nálet připravit. Britské letectvo (RAF) nebylo příliš vyzbrojeno (měli ca 700 letadel oproti 2000 Německým) - první nálety Anglii velmi devastovaly → do Anglie přijíždí Belgičtí, Polští a Českoslovenští letci (mezi nimi byl např. F. Fajtl). Hitler střet s Anglií nakonec prohrál - 1. Německá porážka

Napadení SSSR

V roce 1940, poté, co Hitler neuspěl ve válce o Anglii, se obrátil s agresí na východ. Připravuje se Akce Barbarossa - útok na Sovětský svaz. Stalin se o připravovaném útoku dozvěděl od svých špionů, ale nevěřil tomu - věři v pakt o neútočení.

Itálie velmi závidí Německu → Mussolini se rozhodl napadnout přes Albánii Řecko. Řekové mají výhodu, protože dobře znají své území. Velký neúspěch Italů, Řecko nakonec padlo, ale za pomoci Němců.
Italové vedou agresi i do Severní Afriky - tam se střetávají s britskými vojsky → další katastrofální porážka → Němci opět pomáhají

22. června 1941 Německo napadlo Sovětský svaz velmi velkou údernou silou. Němci udeřili třemi směry: 22. června se změnil postoj VB a USA k Sovětskému svazu - nabídli Stalinovi spojenectví. Tak vznikají Spojenci, neboli Velká trojka. Pomáhají především materiálně.
Rudá armáda byla velmi zdevastovaná Stalinovou čistkou generálů ve 30. letech, Rusku nejvíce pomohlo jeho podnebí - velmi kruté zimy. Hitler očekával, že Rusko padne ještě před zimou, což se ale nestalo. Němečtí vojáci v letních uniformách byli snadnou kořistí. Vedle zimy Rusové používají i partyzánské útoky - útočí ze zálohy. Stalin navíc vyhlásil Velkou vlasteneckou válku - jít do války byla vlastenecká povinnost každého obyvatele. Továrny, které Hitler ještě nezabral, byly přestěhovány za Ural a přeměněny na vojenské. V továrnách pracovaly především ženy.

Bitva o Moskvu - Listopad 1941 - Němci se dostali dokonce do Moskevských předměstí
Hitler udělal první velkou chybu - podcenil Rudou armádu a obrovské nadšení Ruských vojáků. Koncem listopadu navíc přišly kruté mrazy → Německá armáda byla ochrnuta → došlo k protiútoku RA a vytlačení Němců 50 km od Moskvy.
Hitlerovi se podařilo obsadit některé ropné vrty - Stalingrad obešel
Také se mu podařilo ovládnout Volhu.
Němci na jaro 1942 připravují další ofenzívu do Ruska

Japonská expanze

Němcům se dařilo v ponorkové válce s VB, úspěchy slavili i v Severní Africe
Japonci jsou úspěšní v expanzi do Číny a Indočíny (Indočína=Kambodža, Laos, Thajsko), jejich cílem je ovládnout Tichomoří a Asii
Stále opodál stojí USA
7. prosince 1941 udeřilo Japonské letectvo na vojenskou základnu Pearl Harbor na Havajském souostroví, unikly pouze 2 letadlové lodě - Lexington a Enterprise
8. prosince Roosevelt vyhlašuje Japonsku válku
Velkým spojencem Spojených států se stává VB
→ Od roku 1941 se o 2.sv.v. může hovořit jako o celosvětové válce.

Japonci měli výhodu v loďstvu, další jejich silná zbraň bylo letectvo → Japonci vedou zásadně bleskovou válku.
Japonci obsazují další asijské země, vedou mnoho námořních bitev - převážně na anglické kolonie
Obsazují Filipíny, Indonésii, začátkem r. 1942 i Jávu. To vyvolalo veliké obavy Australanů, začátkem r. 1942 sem Američané přesouvají letadlové lodě, dochází k několika významným bitvám (bitva o Midway, bitva o Guadalcanal)
Japonští letci provozují i takové fanatické metody jako kamikaze - sebevražedné útoky
Američanům pomáhá k vítězství národně osvobozenecké hnutí.
V dubnu 1942 se rozhodli bombardovat Tokio, což mělo spíš psychologický než ničivý účinek. 16 bombardérů se dostalo nad Tokio, ani jeden nebyl sestřelen.

Život v okupované Evropě

Některé tábory byly pracovní - ty byly na území Německa
Pak byly také vyhlazovací tábory - na území Polska - doslova továrny na smrt - např. Osvětim
V Osmětimi zemřelo 6 milionů Židů, což je 90% židovského obyvatelstva Evropy, dále pak 5 milionů ostatních - Romové, komunisté, demokraté.
Osvětim přežilo pouze několik desítek lidí.
Jde o vyjádření tzv. holocaustu = vyhlazování menšinových skupin a národů

Život v okupovaných zemích byl řízen norimbergským zákonem
totální válka - bylo postiženo celé území - neexistuje rozdíl mezi zázemím a frontou; veškerý život obyvatelstva byl řízen válkou - lidé pracovali v továrnách, všechny továrny byly předělány na válečné účely
oboustranné bombardování civilního obyvatelstva

Obrat ve válce

Hitler i Stalin si uvědomovali, že nejdůležitější město je Stalingrad - Stalin vydal příkaz udržet Stalingrad za každou cenu, Hitler zase za každou cenu Stalingrad dobýt.
V čele Německé armády byl generál Paulus.
Stalingrad byl bombardováním rozbořen, když Hitler vyslal svou armádu do Stalingradu, připravil jí o výhodu rychlosti (Němci nemohli vjet do Stalingradu s tanky), bojovalo se doslova muž proti muži
Paulusovi se podařilo obsadit 90% Stalingradu, Stalin ke městu povolal Rudou armádu → Němci byli rudou armádou obklíčeni v kleštích ve městě
Nastala krutá zima a na jaře roku 1943 Paulus kapituloval → první Německá porážka
Prohranou bitvou došlo ke zlomu ve válce, který vyvrcholil bitvou u Kurska, což byla největší tanková bitva 2. sv. války.
Rusové měli v této bitvě výhodu těžkých tanků
Bitva u Kurska byla sice tanková bitva, ale za veliké podpory letadel
V listopadu 1943 je Rusy dobyt Kyjev, v lednu 1944 končí blokáda Leningradu

V roce 1943 jsou zde ale také velké neúspěchy Itálie - Britská armáda osvobozuje Africké území, začátkem července 1943 se angloamerická vojska vylodila na Sicílii, AA armáda z jihu postupuje velmi rychle k Římu → Mussolini je zatčen, v Itálii je opět nastolena demokracie → Hitler do Itálie okamžitě posílá Německá vojska → osvobozují Mussoliniho, došlo k boji armád.
V Itálii vznikají hned dvě vlády - jednak Mussoliniho fašistická, jednak demokratická, která Německu vyhlásila válku
Sever zůstal v rukách Německa až do května 1945, ale Řím je osvobozen Angloameričany.
Od roku 1942 Stalin začíná tlačit na Roosevelta a Churchilla, aby byla otevřena západní fronta.
Od roku 1943 má za sebou Stalin několik vítězství a jeho tlak na otevření západní fronty je stále silnější
V Teheráně byla na sklonku roku 1943 svolána konference tzv. Silné trojky (=Stalin, Churchill, Roosevelt), kde byla sepsána písemná domluva o otevření západní fronty, nejzašší termín byl červen 1944

Den D - 6. července 1944 - Operace Overlord - vylodění v Normandii - 1 milion převážně ameritsko-britských vojáků (ale i jiné národnosti, proto se tomu říká též vylodění spojeneckých vojsk)
Nejdřív bylo vyloděno 150 000 vojáků, protože se očekávaly velké ztráty
Vylodění se podařilo, sice s velkými ztrátami, ale vojáci postupovali velmi rychle do francouzského vnitrozemí, už v srpnu 1944 byla osvobozena Paříž
Pomocnou silou při vylodění byla letadla - 10 000 převážně anglických letadel
Angloamerická armáda velmi rychle osvobozuje Belgii, Nizozemí a směřuje k Německým hranicím.
Bitva v Ardenách - poslední pokus Němců na západní frontě; začátek bitvy meli Němci navrch, velmi rychle se ale ukázalo, že převaha Spojenců tkví v odpočatých vojácích, dostatku munice, ...
V lednu 1945 Spojenci přešli Rýn, v dubnu 1945 Labe, kde se zastavili a čekali na Sověty

Situaci na východní frontě rozhodla bitva u Kurska.
Rudá armáda se rozešla jednak na jih - na Balkán - kde osvobodili Rumunsko a Bulharsko, které vyhlašují Německu válku. K Sovětům se přidávají Jugoslávští partyzáni - v čele J. Broz Tito
Ustašovci - horší fašisté než Němci
Druhý velký front Ruské armády šel na západ - na Berlín, v jeho čele stál generál Žukov
Finsko je přinuceno ke kapitulaci, Žukov se se svou armádou dostává do předměstí Varšavy. Varšava povstala proti Němcům - 1. srpna 1944. Sověti Polákům nepomohli, jelikož chtěli, aby bylo Polsko po válce zdecimované
Bitva o Berlín - jedna z nejhorších bitev; Stalin si Berlín "zamluvil" - bojovala pouze Rudá armáda, nikoli Angloameričané
Konečně nad Berlínem zavlála vlajka SSSR.
Na Jaltě se sešla Velká trojka (Stalin, Roosevelt, Churchill), kde domluvili několik věcí: Spojenci přistoupili na Hitlerovo dohodu se Sovětským svazem, že část Polska zabrána díky Ribentrop-Molotovovu paktu bude patřit Sovětům. Stalin ale musel na oplátku slíbit, že nebude v Polsku bránit demokratický vývoj, což nakonec nesplnil.

Útok na Berlín - duben 1945; bojovalo se doslova o každý sklep
V Reneši (ve Francii) byla podepsána bezpodmínečná kapitulace německých armád, za Hitlera, který byl už v té době mrtev, ji podepsal Jödl
Kapitulace vešla v platnost od půnoci 8. května → 8. květen je konec 2. světové války v Evropě
Sověti 8. května vyhlašují Japonsku válku, mají vyklidit pevninskou část Asie = Čína, Indie; Američané Tichomoří.
Bitva o Midway - (útokem Japonců by se jim otevřela cesta do Austrálie); první veliké vítězství Spojenců; pro Japonce je bitva šokem, 350 let nebyli takto poraženi
Bitva o Guadalcanal - další slavné víězství
Obě bitvy proběhly v roce 1942
Dalším významným posunem k vítězství byl rok 1944, bojovalo se na Filipínách - ostrov Leyt - tato bitva byla rozhodná, od ní jsou Japonci pouze v defenzívě
Jakmile měli Američané Filipíny, začali obsazovat Japonské ostrovy, přesto se Japonci odmítají vzdát → prezident Truman (Roosevelt zemřel) podepsal použití atomových bomb → 6. srpna 1945 spadla bomba Little Boy na město Hirošimu

Uprostřed ohnivé koule byla teplota 50 milionů ºC, vše v okruhu 3 kilometrů bylo okamžitě vypařeno, v okruhu dalších 3 km popáleno, poté přišla obří tlaková vlna, z 90 000 domů bylo zbořeno 60 000. Kromě okamžitých obětí umírali civilisté v následujících dnech i rocích. V nynější době jsou atomové bomby zakázány.

Japonský císař opět odmítl kapitulovat → 8. srpna byla shozena bomba Tlouštík na Nagasaki, 14. srpna 1945 Japonsko kapitulovalo.

Protektorát Čechy a Morava

15. března 1939 překročili Němci české hranice, 16. března 1939 vydal Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (=Protektorat Böhmen und Mähren), protektorát byl součástí Velkoněmecké říše. V čele státu byl státní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda. Měli ale omezenou moc - rozhodující slovo měl říšský protektor Konstantin von Neurath - vláda mu podléhala, jmenoval vládu, zákonodárná moc.
Vláda se snažila pomáhat Čechům, přitom však tak, aby nebyli úplně rozpuštěni → museli Němcům ustupovat. Bylo ale velmi málo kolaborantů = lidí, kteří vědomě spolupracovali s nepřítelem.
Předseda protektorátní vlády - Alois Eliáš - vedl odboj, po odhalení byl popraven

Skutečný politický život přestal existovat - jediným povoleným politickým hnutím bylo Národní souručenství - kolaboranti vyznávající fašismus.
Zakázána byla také většina spolků a organizací - např. Sokol a Junák. Mládež byla nucena do Kuratoria pro výchovu mládeže. Odborová činnost byla sjednocena do Národní odborové ústředny zaměstnanecké, kde bylo proněmecké vedení
Němčina se stala úředním jazykem, zmizely názvy ulic či náměstí připomínající legionářské tradice, pojmenované po T.G.Masarykovi, jména státníků zemí, s nimiž bylo Německo ve válce a také všech Židů. Mizely i sochy a památníky.
Změnily se i státní symboly - vlajka - protektorátní, státní znak byl tvořen jen českým lvem a moravskou orlicí, nápis "Pravda vítězí" zmizel

Nadiktovaný kurs české koruny ji znehodnotil, odkoupeny české banky a průmysl, vedení mnoha podniků převzali němečtí "důvěrníci" (treuhändři). Židovské firmy byly zabaveny do německých rukou.
Průmysl - válečná výroba; od roku 1942 totální nasazení – nucené práce na území Německa
Nedostatek potravin - byl zaveden lístkový systém – přesně vymezené příděly potravin.
Nacisté zatýkali zejména českou inteligenci; 17.listopadu 1939 uzavřeli vysoké školy; snažili se podnítit dělnictvo k vysokým výkonům různými výhodami

Židé se kvůli norimberským zákonům ze dne na den stali občany bez jakýchkoli práv (nemohli navštěvovat mnoho veřejných podniků, židovské děti nemohly chodit do školy, v tramvajích mohli Židé užívat jen poslední vůz, museli nosit Davidovu hvězdu, ...)
Od r. 1941 probíhaly transporty Židů do koncentračních táborů
Z půdovních 120 000 Židů před válkou jich po válce zbylo 10 000.
Stejný osud jako Židy potkal i Romy

Českoslovenští vojáci na frontách 2. světové války

Mezi uprchlíky bylo mnoho vojáků odhodlaných bojovat proti nacismu - 1. proud míří do Polska - od jara 1939 se v Krakově formují československé jednotky, později se přesouvají do Francie. Po napadení Polska se do bojů zapojil Legion Čechů a Slováků - necelých 1 000 mužů. Po porážce Polska ustoupili na východ - na území obsazené Rudou armádou. Část ČS vojáků se přes RA dostalo, přešli přes Rumunsko a Střední východ do Francie, většina ale skončila v sovětských internačních táborech.

Západ

Po vypuknutí 2.sv.v uzavřela FR vláda s ČS národním výborem dohodu o obnovení ČS armáda. Byl ustanoven 1. pěší prapor, který se rozrostl na 2 pěší pluky. V lednu 1940 se k nim přidali ČS interbrigadisté ze Španělska → ČS vojsko ve FR čítalo divizi o síle 11 000 mužů. V květnu 1940 byla tato armáda pod velením generála Rudolfa Viesta nasazena do boje. Po kapitulaci FR v červnu 1940 se části divize o počtu 5000 mužů podařilo dostat do VB, kde vstoupili do britské armády. 1600 mužů ve FR padlo.

ČS vojáci válčili také v Africe, velkou prestiž získali při obraně Tobrúku v r. 1941.
Ve VB byla zformována 1. ČS smíšená brigáda. Po invazi Spojenců do FR v r. 1944 tato brigáda zasáhla do bojů, a to pod vedením generála Jana Lišky. Koncém války byl z armády vyčleněn oddíl, který spolu s Am. armádou (v čele s generálem Pattonem) překročil 1.5.1945 ČS hranice u Chebu a dorazili až do Plzně.

Českoslovenští letci

Ze všech ČS vojáků byli nejslavnější
1. dobrovolníci byli už v řadách polského letectva v září 1939
Dále pak byli ve FR, kde patřili k elitě.
V bitvě o Anglii už bojovali nejen v řadách britského a polského letectva, ale měli 3 vlastní stíhací perutě. Celkem ČS stihači v bitvě o Anglii sestřelili 76 něm. letadel. Mezi nejúspěšnější piloty patřil četač Josef František, který ale zahynul v boji v říjnu 1940. * Jeho jméno je spolu se jmény ostatních padlých ČS pilotů zapsáno na zdi kalpe Westminsterkého opatství mezi nejvýznamějšími osobnostmi britské historie. *

Legendární byla i 311. čs. bombardovací peruť. Lety nad npřátelským územím byly pro ČS letce zvlášť nebezpečné - Němci neuznávali mezinárodní úmluvy o zacházení s válečnými zajatci - sestřeleným posádkám hrozil v připadě zajetí trest smrti.
Celkem ČS letci v 2.sv.v. vykonali 49 000 operačních letů, sestřelili přes 300 letadel, potopili několik lodí a ponorek a ztratili asi 560 mužů.

Východ

Po napadení SSSR byl z internovaných ČS vojáků vytvořen 1. ČS polní prapor, velitelem byl Ludvík Svoboda. Do bojů zasáhli až 8. března 1943 u Sokolova - de padl nadporučík Otakar Janoš, který byl po smrti vyznamenán titulem Hrdina SSSR.
Poté, co ČS vojáky posílili Rusíni, se rozrostli na 1. ČS samostatnou brigádu o síle 3 000 vojáků. Ta po boku RA bojovala v Ukrajině - zúčastnila se osvobozování Kyjeva, Bílé Cerkve a Žaškova.
Na jaře 1944 brigádu na Volyni dolpnili krajané - volynští Češi. Do jednotky vstoupili také přeběhlíci ze Slov. pluků nasazených do boje proti SSSR. Vzniká 1. československý armádní sbor v SSSR o síle 16 000 mužů. Sboru velel generál Jan Kratochvíl.

Dukelská operace

Od září 1944 se 1. ČS armádní sbor zúčastnil tzv. karpatsko-dukelské oprace RA. Společná ofenzíva měla z osvobozeného polského území směřovat na vých. Slovensko a podpořit tak Slovenské národní povstání. Slováci měli obsadit karpatské průsmyky (především Dukelský) a umožnit RA hladký postup.
Povstání ale bylo omezeno jen na střední Slovensko a průsmyky zůstaly v rukou Němců. Sovětské vedení přesto od plánu neustoupilo a RA s ČS sborem se těžce probíjely přes hory obsazené Němci.
6. října 1944 překročili RA s ČS armádním sborem československé státní hranice, prošli celým Slovenskem a významně zasáhli při osvobozování Ostravy