Krize v Československu

Československo byl sice malý, ale hospodářsky velmi silný stát. Ve 20. letech proběhla první hospodářská krize, kterou ale ČSR zvládlo.

Světová hospodářská krize v roce 1929 se ČSR dotkla mnohem více - ČSR bylo založeno na vývozu zboží, světové hospodářské trhy byly zmraženy
V roce 1933 továrny pracovaly na pouhých 40%. Zvyšovala se nezaměstnanost. Dopadá to především na dělnictvo - museli odejít ze svých bytů → kolem velkých měst vznikají nouzové kolonie - lidé si doslova stloukali obydlí ze dřeva. Československá vláda se snaží pomoci veřejnými stavbami - silnice, mosty, státní budovy. Státní zakázky - stát si objednává výrobky především od tuzemských dovozců
Stavělo se obranné opevnění proti nacistickému Německu, Rakousku a Maďarsku - další způsob zaměstnání lidí
Zvyšování cel pro cizí výrobky
Kartelový zákon - zachování domácí výroby, předem určené ceny
Byla devalvována měna - snížení ceny koruny oproti libře. Devalvace snížila cenu československého zboží na zahraničních trzích

Od poloviny 30. let začala krize slábnout. Kartelový zákon byl problematický - způsobil vznik monopolů (mít monopol = mít výhodu před ostatními v trhu) - to brzdí kapitalistický vývoj.

Velkým problémem se ve 30. letech stává národnostní otázka - největší problém byla německá menšina - okolo 3 milionů Němců. Němci se už v té době hlásili k nacismu, navíc byl v Sudetách velký zastánce nacismu - Konrád Henlein, ten založil fašistickou stranu NSDAP neboli Sudetská strana, do této strany se přihlásilo 99,5% Němců. I ve Slovensku se vytvořila fašistická strana, v čele Radol Gajda.
Mnoho Slováků sympatizovalo s fašismem.
V celém ČSR roste sympatie i s krajní levicí - komunistická strana Československa, v čele Klement Gottwald.
Československo začíná přemýšlet o hrozbě Německa - r 1933 - byl vydán Zákon o ochraně republiky, který zakazuje jakékoli krajní politické strany. Tyto zákony narušily demokratický charakter naší republiky