Přírodní makromolekulární látky

Mezi přírodní makromolekulární látky patří tuky, cukry, bílkoviny a nukleové kyseliny.

Význam

Jsou důležitou součástí lidského těla
Stavební složky rostlinných a živočišných organismů.
Napomáhají chemickým reakcím v podobě enzymů

Tuky

Tuky=lipidy

Vznik

Tuk je ester, kde alkohol je glycerol = 1,2,3-propantriol, kyselina je vždy palmitová, olejová, stearová (=tuky jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu): CH₂-OH CH₂-COO-x | | CH —OH + 3(COOH-x) -→ CH-COO-x + 3H₂O | | CH₂-OH CH₂-COO-x , kde x je např. CH₃-(CH₂)₁₄ (podle toho, jestli je to kyselina stearová, palmitová, nebo olejová)
Musí být 3x, protože glycerol má 3 uhlíky, na které se kyselina naváže.

Nasycené tuky

Palmitová a stearová jsou nasycené kyseliny → vznikají z nich nasycené tuky. Ty jsou pevného skupenství
Dělí se na tuky živočišného (např. máslo, sádlo) a rostlinného původu
Nasycené tuky jsou také přítomny v mléce a v mléčných výrobcích - tyto tuky chrání před rakovinou tlustého střeva
Nejznámějším nasyceným tukem je cholesterol - živočišný tuk
"hodný" a "zlý" cholesterol – "zlý" ucpává cévy a tepny, získává se z tučných jídel; "hodný" – rozpouští vitamíny (A, D, E, K), "hodný" cholesterol obsahují ořechy, semínka

Nenasycené tuky

Vznikají reakcí glycerolu s kyselinou olejovou, nenasycené jsou díky tomu, že kyselina olejová obsahuje dvojnou vazbu
Jsou to většinou kapaliny, též je označujeme jako oleje.
Mezi nenasycené oleje patří rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, ...) a rybí tuk.
Všechny nenasycené tuky jsou zdravé, nemají žádný škodlivý vliv na lidský organismus.

Poznámky

Přepálené tuky – pokud už olej jednou prošel svým bodem varu, uvolňuje "toxiny" – ty mohou způsobit alergie, trávicí potíže, ...

Ztužování tuků – proces, který se používá v potravinářském průmyslu, reakce H₂ s olejem (glycerol + kyselina olejová - dvojná vazba) – za vyšší teploty, za vyššího tlaku, za přítomnosti katalyzátoru (látka, která reakci podporuje) se v kyselině olejové z dvojné vazby stává jednoduchá → kyselina olejová se mění buďto na palmitovou nebo stearovou, tudíž z kapalného oleje vzniká pevný tuk
Ztužováním vznikají tzv. margaríny

fermež - rostlinný olej na vzduchu vysychá a tuhne

Využití živočišných tuků - mýdlo, šampóny

Význam tuků

Zdroj energie, musí být obsaženy v potravě
Tuková vrstva - ochrana vnitřních orgánů
Tuky chrání tělo před ztrátou tepla
Rozpouští některé vitamíny - A, D, E, K
Podílejí se na tvorbě některých hormonů
Doporučená denní dávka - 30-35% = 50-105g tuku denně - etikety potravin

Vosky

= estery karboxylových kyselin (palmitová/stearová/olejová) + alkohol, který má 1 OH skupinu = 1-sytný alkohol (methanol, ethanol, ...)
Dělí se na rostlinné (Tvoří povlaky na listech, na plodech, kmenech stromů, nejvíce např. rostlina voskovka; tvoří mechanickou ochranu) a živočišné (Především stavební funkce - včelí vosk - při 30ºC se tvaruje, nad 60ºC taje; poté výroba např. krémů na boty, vosků na leštění aut)

Cukry

(=sacharidy)
= organické sloučeniny, ve kterých jsou vázány uhlíky do šestíúhelníků (šestiúhelníky pak tvoří dlouhý řetězec), na ně jsou dále navázány kyslíky, vodíky, hydroxylová skupina (=-OH skupina) a karbonylová skupina (=-CO skupina)
*Starý název sacharidů - uhlovodany/uhlohydráty

Monosacharidy

mají šest uhlíkatých atomů uzavřených do kruhu, na uhlíky jsou navázány vodíky nebo kyslíky, nebo více hydroxylových skupin (-OH)
Koncovka -óza

• Glukóza

  Sumární vzorec - C₆H₁₂O₆
  Další názvy: hroznový cukr, krevní cukr, dextróza
  V rostlinných i živočišných tkáních - významný zdroj energie (přebytek cukru → přeměna v tuk)
  je produktem fotosyntézy
  Bez glukózy nefunguje NS a mozek
  Hormon inzulin reguluje citlivost těla na glukózu - porucha tvorby inzulinu - onemocnění cukrovka

• Fruktóza

  Má také sumární vzorec C₆H₁₂O₆, jako glukóza, ale od glukózy se liší strukturou
  = ovocný cukr, je součást ovoce
  také vzniká při fotosyntéze, ale v malém množství
  sladí o 30% více než glukóza = má větší sladivost
  Je důležitou součástí medu, kde jsou společně s glukózou v poměru 1:1
  cukernatost - cukry mohou přecházet z kapalného skupenství do pevného, ale přeměna je vratná

• Galaktóza

  cukr mléčný
  Nemá sladkou chuť, je obsažen v mléce savců
  galaktosemie - porucha rozkladu galaktózy v těle; nedá se vyléčit; genetická vada
  

Složité sacharidy

mají několik šestiúhelníků - podle počtu se označují např. disacharidy (2 šestiúhelníky), trisacharidy (3 šestiúhelníky), ...
Nejznámější skupina jsou disacharidy - ty mají 2 uhlíkaté šestiúhelníky = 12 uhlíků

Disacharidy

• Sacharosa

  Vznik: spojení glukózy a fruktózy
  = cukr třtinový, cukr řepný → vyrábí se buď z cukrové třtiny, nebo z cukrové řepy, dále se nepřečišťuje
  nepřečištěné cukry sladí méně
  Používá se k výrobě karamelu - zahřívání
  Karamel - chemické označení E150, používá se jako potravinářské barvivo, výroba cukrovinek, barvivo do nápojů
  Nadměrný příjem - tvorba zubního kazu - v dutině ústní dochází k přeměně cukru na kyselinu → leptání skloviny; prevence: žvýkání žvýkaček Orbit®
  

• Maltóza

  Vznik: spojení dvou molekul glukózy
  = sladový cukr
  bílá krystalická látka, přibližně stejná energetická hodnota a sladivost jako sacharóza
  Vzniká při klíčení zrn ječmene nebo při zpracování chmelu
  Je součástí sladu → největší využití - výroba piva a alkoholických nápojů

• Laktóza

  Vznik: spojení glukózy a galaktózy
  Také cukr mléčný, tentokrát ale disacharidický
  V mléce savců - na 1l ca 6g
  Používá se k výrobě různých tablet - pouze pro zlepšení chuti - a různých vitamínových přípravků
  

* Sacharin - umělé sladidlo - má být "dietní", ve skutečnosti je ale 400krát sladčí než cukr (dodá 400× více energie) ˇ:(    (šmajlík)

Polysacharidy

Dochází k pospojování velkého počtu šestiúhelníků (monosacharidů) - v řádech desítek, stovek, tisíců
Označujeme je též jako makromolekulární látky.

• Škrob

  Skládá se ze dvou látek:

  Amylóza

  tvoří 70%, je nerozpustná
  uhlíky jsou pospojované do šroubovice

  Amylopektin

  tvoří 30%, je rozpustný
  uhlíky jsou pospojované ve dlouhém řetězci ( /\/\/\/\/\/\ )
  
  Zahříváním vodního roztoku škrobu vzniká tzv. škrobový maz
  Škrob vzniká v rostlinách, jeho vznik je závislý na fotonsyntéze - vzniká ze sacharidů při fotosyntéze vzniklých
  Je to zásobní cukr
  Vyskytuje se ve hlízách (brambory), luštěninách (fazole, čočka) a obilovinách
  Škrob je pořád cukr, tudíž si na něj musí dávat pozor cukrovkáři
  Škrob se využívá v potravinářském průmyslu - zahušťování jídel, přítomen v pečivu, čínská kuchyně
  Je obsažen v přípravcích na škrobení prádla - škrob odpuzuje špínu, "chycená" špína lépe pouští
  Pražením škrobu (např. pečení chleba) vzniká dextrin
  Důkaz škrobu - jodškrobová reakce - kapka jódu zfialoví

• Glykogen

  živočišný škrob
  1 molekula glykogenu obsahuje ca 120 000 molekul glukózy
  Je to zásobní látkou hub a člověka
  u člověka je nejvetší zásobárna ve svalech a játrech - 250-400g, pravidelní sportovci až 800g, to je ale po 30-90min aktivity spáleno na "normální" hranici 250-400g

• Celulóza

  =buničina
  Řádově několik desítek glukózových jednotek
  Výskyt v bunečných stěnách
  Je nestravitelná (projde trávicím traktem)
  Celulóza=E460
  Pod tímto názvem se dodává jako plnidlo při výrobě různých tablet, vitamínových doplňků a léčiv - obal "rozpůlovatelných" tablet
  Využívá se zejména při výrobě papíru, celofánu, různých umělých vláken, textilu, bezdýmného prachu (=prach, ze kterého se nekouří)
  
  Celulóza + další polysacharidy tvoří tzv. vlákninu
  vláknina v trávicím traktu nabobtnává a zvětšuje svůj objem → tím usnadňuje trávení a vylučování
  Největším zdrojem vlákniny je jablko

Hydrolýza

Chemická reakce, které podléhají složité cukry a polysacharidy
Probíhá v kyselém nebo v zásaditém prostředí
Můžou působit i enzymy - ty se u člověka tvoří v trávicím traktu
hydolýzou se složité sacharidy a polysacharidy štěpí na monosacharidy
Př.: škrob (syrové pečivo) → dextriny (upečené pečivo) → maltóza → glukóza

*Fotosyntéza

Probíhá vždy v zelených rostlinách
Podmínky : sluneční svit (světlo obecně), chlorofyl

• Světelná fáze

  rostlina zachycuje světelné záření, to postupně předává molekulám chlorofylu
  Přijímá se pouze světelné záření o vlnové délce 400-700 nm
  fotosyntetická barviva - chlorofyl, karotenoidy, xantofyly (pokud není chlorofyl, "vystačí" karotenoidy nebo xantofyly)
  Existují 4 druhy chlorofylu - A,B,C,D
  V molekulách chlorofylu dojde k přeměně světelné energie na energii chemickou
  Část energie si ale rostlina ponechá - část světelné energie je využita na štěpení molekul vody (štěpení = fotolýza vody):
  
  H₂O → 4H + O₂
  
  Atomy vodíku se využívájí k tvorbě enzymů, enzymy se pak využívají k urychlování dalších reakcí
  Kyslík - 1. produkt fotosyntézy
  (nevyčíslená) rovnice fotosyntézy:
  
  CO₂ + H₂O → C₆H₁₂O₆ + H₂O
  
  Většina C₆H₁₂O₆ je glukóza, část je ale fruktóza

• Temnostní fáze

  využívají se enzymy a vodík, které se vytvořily ve světelné fázi
  Za účasti enzymů se tvoří monosacharidy: CO₂ + H₂O → C₆H₁₂O₆ + H₂O
  V další fázi se monosacharidy spojí a tvoří disacharidy - nejčastěji sacharóza; nebo polysacharidy - nejčastěji škrob
  Tyto di- a polysacharidy mají zásobní funkci a ukládají se do rostlinných orgánů
  Přechod monosacharidů na di- a polysacharidy je složitý proces, podle způsobu tvorby složitých sacharidů se rostliny dělí do 3 skupin:
  

  • C₃-rostliny

    (název podle pana Calvina)
    rostou v mírném pásu
    Využívají CO₂ z atmosféry, přijímají ho pomocí průduchů (= 2 svěrací buňky, mezi nimi průduchová šterbina, průduchy vždy na spodní straně listu)

  • C₄-rostliny

    Rostliny schopny snášet vysoké teploty i sucho
    např. cukrová třtina, kukuřice
    část CO₂ získávají z atmosféry, část z procesů probíhajících v rostlině
    Také využívají průduchů, ty jsou ale často zavřené - bránění vypařování vody z rostliny

  • CAM-rostliny

    Jsou schopny žít v extrémních pouštních podmínkách
    sukulent - např. kaktus
    Průduchy otevírají pouze v noci, CO₂ si uloží do vakuol
    Příkladem jsou tučnolisté rostliny; bromeliovité rostliny (např. ananas)
    

*chloróza - nedostatek chlorofylu v rostlině - žloutnou listy → opadají → rostlina uhyne

Proč potřebujeme kyslík?

//TODO: Látka chybí
glukóza se štěpí, štěpení=glykolýza, uvolňuje se ATP
kyselina citronová se štěpí v cyklu kyseliny citronové, uvolňuje se ATP a CO₂
Tento děj probíhá v mitochondriích, proto se říká, že mitochondrie jsou energetickým centrem buňky
Při rozštěpení 1 glukózy se vyrobí 38 moklekul ATP, z čehož je 68% procent využito na nějakou činnost, zbytek se přemění na teplo.

Kvašení

= rozklad některých organických látek, nejčastěji sacharidů, působením enzymů. Enzymy jsou produkovány mikroorganismy (kvasinky).
* Enzymy jsou látky, které chemickou reakci buď urychlují, nebo zpomalují, nebo jí uplně zastavují
** Kvasinky jsou organismy mikroskopických rozměrů, rozmnožují se pučením (=na kvasince naroste pupen, do něj přejde část jádra, na pupenu vyroste další pupen ...).

Alkoholové kvašení

Sacharomyces C₆H₁₂O₆ ------------> C₂H₅OH+CO₂ Sacharomyces - specifický druh kvasinek
Alkoholové kvašení je třeba nechat proběhnout do konce (12% ethanolu), jinak vzniká methanol
Využití např. ve vinařství

Mléčné kvašení

=kvašení, které probíhá bez přítomnosti kyslíku
štěpí se sacharidy, vzniká kyselina mléčná + CO₂, na štěpení se podílejí kvasinky rodu Lactobacilus.
Využití: při výrobce kysaného zelí, okurek, sýrů, tvarohů
bakterie mléčného kvašení jsou v zubním plaku → štěpí cukry → vzniká kyselina mléčná → ta naleptává zubní sklovinu → vznik zubního kazu

Máselné kvašení

štěpí se sacharidy, vzniká kyselina máselná + CO₂, kvašení pomáhají bakterie máselného kvašení (což jsou kvasinky)
Nejvíce se využívá při výrobě sýrů - Olomoucké tvarůžky
Probíhá i v přírodě - tam, kde je nedostatek kyslíku (bažiny, znečištěné vody), ve hnoji
Máselné kvašení je doprovázeno zápachem

Octové kvašení

Jako jediné probíhá za přítomnosti kyslíku
Z ethanolu za přístupu kyslíku vzniká kyselina octová
Při kvašení se uvolňují bakterie octového kvašení – bakterie acetobacter
Příklad octového kvašení – zkysnutí vína
Zkysnutí vína lze zabránit přídavkem SO₂

Bílkoviny

=proteiny
makromolekulární látky přírodní povahy
Vznik: spojení desítek či stovek molekul aminokyselin (aminokyseliny – zkratka=AK)
Molekuly AK obsahují zejména atomy uhlíku, vodíku, dále dusík, kyslík, občas také fosfor a síra

AK

Každá aminokyselina obsahuje aminoskupinu (NH₂) a karboxylovou kyselinu (COOH)
Všechny aminokyseliny tedy vypadají takto:
H | NH₂-C-COOH | R Kde R je radikál – ten je u různých aminokyselin odlišných
Aminokyseliny se v bílkovině spojí tzv. peptidickou vazbou:
H H H | | | NH₂-C-COOH + N-C-COOH | | | R H R ↓↓↓ H H | | NH₂-C-CO-NH-C-COOH + H₂O | | R R (NH₂ = H-N-H) Z jedné aminokyseliny se odštěpí OH, z druhé se odštěpí jedno H, vzniká H₂O, zbytek se spojí peptidickou vazbou
AK se dělí na esenciální (jsou nezbytné, musíme je přijímat, je jich 20) a neesenciální (vyrábíme si je sami)
Dejme tomu, že máme 4 aminokyseliny: AK1, AK2, AK3 a AK4
z AK1-AK3-AK4-AK2 vznikne bílkovina ♠
z AK1-AK4-AK2-AK3 vznikne bílkovina ♬

Bílkovina je dána přesným uspořádáním aminokyselin (pokud zaměníme pouze jednu AK, vznikne úplně jiná bílkovina)
Důkaz bílkovin v neznámém vzorku: Biuretova reakce – neznámý vzorek + 10% roztok hydroxidu sodného (NaOH) + 1% roztok síranu měďnatého (CuSO₄). Pokud je ve vzorku přítomna bílkovina, roztok změní barvu na červenofialova až modrofialova

denaturace bílkovin – mění se struktura a uspořádání AK či bílkovin; vlivem toho dochází ke ztrácení funkce bílkoviny; denaturace nastává vlivem silných kyselin, silných hydroxidů, těžkým kovem, nebo vlivem teploty

Příklady AK: glycin, alanin, leucin, alin, tryptofan


Hermann Emil Fischer: Nobelova cena za objevení struktury bílkovin

Výskyt bílkovin: bílé maso, vejce (žloutek ale obsahuje cholesterol), mléko, luštěniny
Bílkoviny → tvorba svaloviny

Funkce bílkovin

• Stavební funkce

  tubulin – vytváří trubičky; vytváří cytoskelet (buněčná kostra)
  keratin – pouze u živočichů; ve vlasech, nehtech, rozích, peřích; nedostatek keratinu vyvolává lámavost vlasů a nehtů a jejich špatnou kvalitu
  kolagen – pouze u živočichů; v kostech, šlachy, vazy, klouby; kolagen je i v pokožce (pružnost); kosmetické přípravky, krémy, ...; kolagen je i v želatině

• Transportní funkce

  hemoglobin – je důležitou součástí červených krvinek; ve struktuře hemoglobinu je železo; přenos kyslíku v těle; červená barva
  Při navázání O₂ se hemoglobin mění na oxyhemoglobin, při navázání CO₂ se hemoglobin mění na karboxyhemoglobin
  Lidé žijící ve vyšších nadmořských výškách (→ řidčí vzduch) mají více hemoglobinu
  Při navázání CO (oxidu uhelnatého – např. při požáru) vzniká z hemoglobinu karbonylhemoglobin, ten je toxický – nevratná vazba – odstranit ho může pouz transfúze krve
  
  hemocyanin – transportní látka v těle bezobratlých živočichů (stejná funkce jako hemoglobin); žlutozelená barva

• Zdroj energie

  V případě dlouhodobého hladovění se berou bílkoviny ze svalové hmoty, zubů, nehtů, pokožky a kostí

• Funkce zajišťující pohyb

  tubulin – v bičíčích u bakterií a jednobuněčných organismů, bičíky spermie
  aktin a myosin – bílkoviny v příčně pruhovaných svalech

• Ochranná a obranná funkce

  imunoglobuliny – v těle organismu působí jako protilátky (při očkování se do těla vpíchne oslabená cizorodá látka, následkem čehož si organismus vytvoří protilátky – imunoglobiny)
  HIV – zabraňuje tvorbě imunoglobulinů

• Řídící a regulační funkce

  hormony – látky bílkovinné povahy – růstový hormon, hormony placenty, oxytocin, antidiuretický, glukagon
  

• Funkce ovlivňující chemické reakce

  enzymy — látky bílkovinné povahy, které ovlivňují chemické reakce → jsou to katalyzátory
  katalytované reakce = reakce, které jsou ovlivňovány enzymy nebo jinými katalyzátory:
  K A+B ---> AB (reakcí látek A a B vzniká látka AB, K=katalyzátor)
  Katalyzátor se při chemické reakci nespotřebovává, vystupuje z reakce v nezměněné podobě. Stejně tak i v reakcích, kde je více kroků: A+K --> AK+B --> AB+K
  Enzymy se dělí do 3 skupin:
  • Aktivátory – urychlují chemické reakce
  • Inhibitory – zpomalují chemické reakce
  • Katalytické jedy – zastavují chemické reakce
  Reakce se dělí na homogenní (katalyzátor je ve stejném skupenství jako reagující látky) a heterogenní (katalyzátor je v odlišném skupenství než reagující látky)

Nukleové kyseliny

nukleotid
Dělí se na DNA (deoxyribonukleová kyselina) – dvojšroubovice a RNA (ribonukleová kyselina) – jednoduchá šroubovice

Schéma nuklotidu DNA/RNA (jediný rozdíl je v názvu – deoxyribóza (DNA) a ribóza (RNA))

DNA

Kóduje genetické informace, neboli geny (jeden gen určuje např. barvu očí, další např. povahové rysy)
DNA + bílkoviny → chromozom
Chromozomy se shromažďují v buněčném jádře
Při dělení buněk nastává dělení jádra, při dělení jádra nastává dělení DNA. Dělení DNA = replikace. Přitom se dvoušroubovice rozplete na dvě vlákna, ke každému se pak vytvoří vlákno nové.

Význam

Největší význam spočívá v genetice
Každý člověk má svojí typickou DNA, tudíž kombinaci genů
Při pohlavním rozmnožování dochází ke kombinaci genů samičky a samečka, vytváří se nový jedinec, ten má svou vlastní kombinaci genů.
Daktyloskopie – studuje otisky prstů (každý člověk má unikátní otisky)
DNA se využívá v genovém inženýrství

RNA

Význam

Pomocí RNA se v našem těle vytváří bílkoviny, k tomu je ale nutná DNA – ta je předlohou pro tvorbu vlákna RNA

Vitamíny

= chemické látky převážně rostlinného původu
Vitamíny pomáhají správnému průběhu chemických dějů
Člověk a živočichové přijímají vitamíny buďto přímo – ve formě provitamínu (např. tablety s vitamínem C), nebo nepřímo – za pomoci enzymů dochází v těle k jejich syntéze (=vzniku)

• Vitamíny rozpustné ve vodě

  B-komplex (= B₁, B₂, ...), vitamín C

  Vitamín C

  = kyselina askorbová
  bílá krystalická látka kyselé chuti, rozpustná ve vodě, denní spotřeba je 60-100mg – nadbytek vitamínu C je vyloučen močí
  Vitamín C je antioxidant – antioxidanty jsou látky, které mají schopnost ničit nádorové bujení
  

  Funkce

  posiluje imunitu
  podporuje tvorbu kolagenu v lidském těle (kolagen je ve vlasech, nehtech, kůži)
  urychluje hojení ran
  
  vitamín C je ničen varem, zmrazením, stykem s některými kovy

  B-komplex

  komplex vitamínů B₁, B₂, B₃, B₅, B₆, B₁₂
  Všechny tyto B-komplexy jsou obsaženy v pivě a kvasnicích

  Funkce

  pomáhají při přeměně tuků, cukrů, bílkovin v lidském těle
  chrání a vyživují centrální nervovou soustavu
  podílí se na krvetvorbě
  

  • B₃

    Nedostatek: deprese, psychické poruchy, záněty na kůži
    pokud není přijímán vůbec, vzniká onemocnění pelagra – kombinace výše zmíněných příznaků, černé boláky po celém těle

  • B₅

    = panthenol
    podporuje růst vlasů, jejich hustotu a lesk
    přídavek do šampónů

  • B₁₂

    vyskytuje se v potravinách živočišného původu (zejména hovězí maso)
    zodpovídá za krvetvorbu
    při nedostatku vzniká onemocnění anemie – chudokrevnost (nedostatek červených krvinek)
    Nedostatek: podrážděnost, nervozita, nervové poruchy, roztroušená skleróza

• Vitamíny rozpustné v tucích

  Vitamíny A, D, E, K

  Vitamín A

  může být přijímán ve formě provitamínu
  provitamín vitamínu A je karoten
  karoten je obsažen např. v mrkvi, rajčatech, paprikách, brokolici, broskvích, meruňkách
  karoten je také dodáván v opalovacích krémech, je to totiž barvivo čistý vitamín A je ve vnitřnostech, vaječném žloutku, v mléčných výrobcích
  zodpovídá za zdravou oční sítnici, souvisí s imunitou, je antioxidant
  nedostatek: šeroslepost (→ až oslepnutí), časté záněty horních a dolních cest dýchacích
  předávkování: u těhotných žen může vyvolat až potrat
  

  Vitamín D

  je obsažen v rybím tuku a rybách, kondenzované mléko, v čistém kakau, v hovězím mase, játra je důležitý pro tvorbu kostí (podporuje ukládání fosforu do kostí), pro růst kostí, hojení zlomenin
  nedostatek: nemoc křivice, neboli rachitis (dochází k deformaci kostí); řídnutí kostí

  Vitamín E

  je to soubor osmi chemických látek se stejnou funkcí
  je obsažen v oříšcích, v některých olejích (olivové), luštěninách, v celozrnném pečivu
  antioxidant
  udržuje správnou funkcí pohlavních žláz a orgánů, zvyšuje sexuální výkonnost, podporuje hojení ran, má protizánětlivé účinky

  Vitamín K

  je v olivovém oleji, v sójovém oleji, v zelené zelenině, v luštěninách
  je také vytvářen bakterií Escherischia coli v tlustém střevě
  je důležitý pro krevní srážlivost
  nedostatek: špatné hojení ran