páteř - obratle a plotýnky (pohyb omezen chrupavkou)
Pohyblivé
kloubní - rameno
Osifikace - zkostnatění - přeměnění vaziva a chrupavky na pevné kosti
Okostice - na povrchu kosti, obsahuje nervy a cévy - výživa, umožňuje růst kosti do šířky
Pletenec - srůst více kostí, většinou připojení na kloub - ramenní, pánevní pletenec
Počet obratlů na páteři, jak se dělí:
krční - 7
hrudní - 12
bederní - 5
kost křížová - 5 srostlých kostí
kost kostrční - 4-5 srostlých (kostrč)
Počet žeber a rozdělení žeber - 7 pravých žeber - připojeny; 3 nepravá - připojeny ke kosti hrudní srostlou chrupavkou; 2 volná - končí ve svalovině
Patela = čéška
Fontanela - trojúhelník na lebce vyplněný pouze měkkou tkání, do 2 let života ztvrdne
Meziobratlové ploténky - tvoří ochranu proti nárazu
Svaly
Rozdělení svalstva - Příčně pruhované (svaly v ruce), hladké (vnitřnosti), srdeční (srdce)
Antagonismus - kontrakce vs uvolnění (svaly jsou v páru, když se jeden napne, druhý uvolní atp.)
Aerobní a anaerobní činnost svalů - aerobní - svaly pracují za přítomnosti kyslíku - spotřebovává se i tuková tkáň
anaerobní - zadýchávání se, svaly mají nedostatek kyslíku - produkují kyselinu mléčnou a rychle se unavují; může dojít k natržení, přetržení svalu
Krev
Vypsat všechny krevní buňky, pojmem vyjádřit funkci:
červené krvinky - přenos kyslíku
bílé krvinky - obrana organismu
krevní destičky - zacelování ran, srážení krve
Druhy krevních skupin - A,B,AB,0, všechny buď +/- (A+,B-...)
Srdce - Diastola, systola, stavba srdce - Diastola - uvolnění, systola - stažení, srdce se skládá z dvou komor a dvou síní (levá a pravá) ___________
| LS | PS |
|-2c-|-3c-|
A←LK | PK→P
-----------
LS = levá síň
PS = pravá síň
2c = dvojcípá chlopeň
3c = trojcípá chlopeň
LK = levá komora - z ní vede A = aorta
PK = pravá komora - z ní vede P = plicnice, mezi PK a plicnicí jsou poloměsíčité chlopně
osrdečník - chrání srdce, na povrchu
Srdce - Aorta - důležitá tepna vedoucí z levé komory, též srdečnice
Mízní uzliny - funkce, kde je najdeme - vyskytují se v nich bílé krvinky, výskyt: krk, podpaží, třísla
Aktiviní a pasivní imunizace - aktivní - očkování, pasivní - tělo si samo tvoří obranné látky
Dýchací soustava
Které chrupavky a jakou mají funkci - nosní chrupavky; chrupavky v hrtanu - největší štítná chrupavka(=ohryzek) - chrání před slepením dýchací trubice
Stavba plic - na povrchu plic = poplicnice; vnitřní výstelka - pohrudnice;
mezi poplicnicí a pohrudnicí - pohrudniční dutina, která je vyplněna vyzkou tekutinou - tato tekutina umožňuje pohyb plic při dýchání
Funkce dutiny nosní - otepluje vzduch, zbavuje ho nečistot, zvlhčuje vdechovaný vzduch - hlen; jsou zde čichové buňky
Enzymy trávicí soustavy - pepsin = zředěná kyselina chlorovodíková, štěpí bílkoviny; pankreatické šťávy obsahuje enzymy štěpící tuky
Klky a mikroklky - výběžky na stěně střeva - zvyšuje povrch střeva → rychlejší vstřebávání
Mikroorganismy v trávicí soustavě, funkce, kde jsou - bakterie Escherischia coli - v tlustém střevě, pomáhají s trávením
Vylučovací soustava
Základní funkce
Vylučování odpadních látek
Reguluje množství vody a soli v lidském těle
Ledviny
Párový orgán
Mají fazolovitý tvar
Tuková kapsa - mechanická ochrana
Na povrchu je kůra - světlejší, uvnitř tmavší dřeň
buňka - nefron - Základní stavební a funkční jednotka ledvin
Přívodní kanál (tepna) - přiváděny odpadní látky s vodou → do shluku vlásečnic →
vznik primární moči (150l/den) → primární moč míří do sběrných kanálků →
vstřebávání cukrů, vody, sodných kationtů (Na+) → zahuštění →
vznik definitivní moči (1,5-2l/den)
Močovody
25cm dlouhá trubice
Tvořen hladkou svalovinou → posun moči → Peristaltická vlna (dělání stojky)
Močový měchýř
Za sponou stydkou
"rezerva" - 300ml - množství moči nikdy neklesne pod 300ml
700ml+ - pocit na močení
Vylučování moči → reflex → stahování hladké svaloviny
Močovod → do močového měchýře → močová trubice (z močového měchýře)
Močová trubice
Ženy
15cm dlouhá
Čistě funkce vylučování moči, zakončená svěračem (hladké svalstvo)
Muži
20cm dlouhá
Odvádění moči + pohlavní vývod
Složení moči
Močovina (=dusíkatá látka), voda, oxid uhlčitý, soli.
(u jiných živočichů může místo močoviny být kyselina močová - ptáci)
Onemocnění vylučovací soustavy
Záněty močových cest
Jsou způsobeny buď prochladnutím nebo bakterií
Projevy: nutkání k močení, ale nemožnost se vymočit
Kameny (ledvinové, močové)
Vznikají, když člověk málo pije → nejdříve písek, ten se pak sdruží do kamenů
Léčba
Nástup do nemocnice → antibiotika, pití velkého množství tekutin → vymočení písku
Ultrazvuk → rozbíjení kamenů
Klasická operace - vyoperování kamenů
Ztráta ledviny
Dialýza ledvin (umělá ledvina)
Nervová soustava
Řízení organismu, kontrola vnitřních orgánů
Umožňuje komunikaci s vnějším prostředím
Produkuje některé hormony
Stavba
CNS - centrální nervová soustava - patří tam mozek a mícha
Obvodová (periferní) - patří tam všechny nervy v těle
Nervové zauzliny - ganglia
Základní stavební a funkční jednotka - neuron
Výběžky → nervová vlákna:
Dentrity
Neurit (tukový obal)
Synapse (=nervový zápoj) - ukončení neuritu, připojení buď k nové synapsi, nebo ke svalu
Synapse - synaptická štěrbina → přenos vzruchu pomocí přenašečů - mediátorů
Vzruch - impuls - signály proudící nervovými drahami
Impuls je veden do mediátorů → elektrochemické děje
Podněty - informace pricházející z tzv. čidel (=receptorů) - vznikají podrážděním čidel
Dostředivé dráhy - vedou do CNS, přenáší vzruch
Odstředivé dráhy - vedou z CNS, také přenáší vzruch
Dostředivá + odstředivá → reflexní oblouk:
Nepodmíněné reflexy (=reflexy vrozené) - např. polykací reflex - i malé děti umí polykat
sací, dýchací reflex,
obranné reflexy - mrkání, kašlání, kýchání
Všechny tyto reflexy jsou tzv. reflexy míšní - informace jdou do míchy
Podmíněné reflexy - reakce na opakované podněty -
První signální soustava
např. (ne)strkání prstů do dveří, uhýbání před ránou (malé dítě si poprvé zavře prsty do dveří, podruhé ale už ne)
Pokud se podnět neopakuje, reflex vyhasíná
Druhá signální soustava
takto umí reagovat pouze člověk
reakce na mluvené (oslovení jménem), psané, nebo myšlené slovo.
Druhá signální soustava se označuje jako vyšší nervová činnost
I.P.Pavlov - studoval, jakým způsobem fungují podmíněné reflexy u psů:
Každý den jim dával misku s jídlem a rozsvěcel světlo, jednou pak pouze rozsvítil, pes stejně očekával jídlo.
Zkoušení: Nervová soustava, Vylučovací soustava
Centrální nervová soustava
Mícha
začátek - týlní otvor, prochází páteřním kanálem, končí mezi 1. a 2. bederním obratlem Prodloužená mícha - horní konec míchy, který navazuje na mozek
Mícha má motýlokvitý tvar, uprostřed míšní kanál - v něm je mozkomíšní mok.
V míše je šedá dřeň - tvořena neurony.
Bílý obal míchy - kůra - tvořena výběžky neuronů - dentrity, neurity.
Míšní nerv se skládá z předních a zadních kořenů, které vycházejí z předních a zadních rohů míchy -
31 párů míšních nervů (psáno arabskými číslicemi)
Dostředivé dráhy vedou do zadní části míchy, odstředivé do přední.
Mozek
Nejdokonalejší a nejsložitější část CNS.
Mozkové pleny
1 tvrdá
2 měkké - omozečnine, pavučnice
mezi plenami se nachází mozkomíšní mok - v něm se mozek pohupuje
4 mozkové komory
kůra - šedá, vnitřek - bílý, tvořen neurony
rýhy na povrchu mozku - mozkové závity - gyry - čím vyšší inteligence, tím více gyr
Mozek se člení na 6 částí:
Prodloužená mícha
je už počítána do mozku
centrum všech nepodmíněných reflexů - dýchání, polykání, sání, srdeční činnost,
obranné reflexy (kýchání, kašlání, mrkání)
Mozeček
centrum rovnováhy, pohybu
Složen z dvou malých polokoulí, hodně gyr
Střední mozek
Nejmenší část mozku
Centrum sluchových a zrakových vjemů, vycházejí odsud nervy řídící pohyb očí - poškození → možnost slepoty, hluchoty
Mezimozek
Řídí funkci vnitřních orgánů
Zodpovídá za udržování tělesné teploty
Řídí hospodaření s vodou
Řídí činnost pohlavních žláz (varlata, vaječníky)
Na mezimozku zavěšen podvěsek mozkový - řídí tvorbu hormonů
(=zvláštní chemické látky, které řídí další funkce)
Koncový mozek
největší část mozku
na povrchu šedá kůra mozková, obsahuje těla neuronů, rýhy (gyry)
vevnitř bílá hmota - výběžky neuronů (naopak než u míchy)
Dělí se na různé laloky:
Čelní lalok
centrum motorických funkcí - řízení kosterních svalů - pohyb
Brockovo centrum řeči
Umožňuje pohyb rtů, jazyka, hlasivek
Je tam centrum chuťové a čichové
Temenní lalok
centrum kožní citlivosti - teplo, chlad, dotek, bolest
Týlní lalok
zrakové centrum
Spánkové laloky
jsou dva
rovnovážné ústrojí
Varolův most
nají jenom vyšší savci
spojuje mozeček a míchu s mozkem
rozte z něj několik nervů - trojklanný nerv - v čelisti
ovládá produkci slin a slz
mozeček+varolův most+prodloužená mícha = mozkový kmen
Z mozku vycházejí mozkové nervy - 12 párů (psané římskými číslicemi I. - XII.)
Onemocnění nervové soustavy
Porušení nebo přerušení míchy
skoro vždy člověk ochrne
Otřes mozku (zhmoždění mozku)
Velký otřes mozku může přejít ke krvácení mozkových plen
Krvácení mozkových plen
Pokud se včas nerozpozná může vést ke smrti
Mozková mrtvice
Příčinou je buď krvácení do mozku nebo ucpání přívodní mozkové tepny
V dnešní době je často příčinou vysoký krevní tlak
Zánět mozkových a míšních plen
Dá se léčit antibiotiky
Vyvolaná bakterií - meningotok - hnisavý zánět
viry - nehnisavý průběh
Klíšťový zánět mozku
= encefalytida
dá se proti němu očkovat
Klíšťová borelióza
Léčitelné, když se včas rozpozná, ale není možno očkovat
Vzteklina
napadení mozkových buněk virem
Roztroušená skleróza
Rozpadá se tuková vrstva okolo axonu → neurit není chráněný → poškozování neuronů v mozku a v míše → dochází až
k úplnému ochrnutí - nejdříve fyzicky, pak vnitřní orgány → člověk umírá na nefunkčnost orgánů
Epilepsie
Přesná příčina ještě není známá
Člověk upadá do epileptického záchvatu - křeče
Parkinsonova choroba
U starších lidí
Dochází k degenerativním změnám neuronům - neuron se poškodí a je nefunkční
Příznaky: obličej jako maska, klidový třes, ztuhlost svalů - nepohyblivé
Alzheimerova choroba
Také u starých lidí
Zapomínání
Špatně fungující synapse
Mozkové a míšní nervy
Jsou tvořeny nervovými vlákny:
dostředivá - (=smyslová,senzorická); vedou vzruch ze smyslů do CNS
odstředivá - (=motorická); vedou z CNS k nějakému výkonnému orgánu (např. svalu)
Mozkové nervy
Typy nervů:
senzorické
motorické
smíšené
1. Čidlový nerv
senzorický
přenáší informace o pachu a vůních
2. Zrakový nerv
senzorický
3,4,6. Okohybné nervy
motorické
hýbe okem
5. Trojklanný nerv
smíšený
oči, zuby...
7. Lícní nerv
motorický
tváře, žvýkání
8. Sluchově-rovnovážný nerv
senzorický
9. Jazyko-hltanový nerv
motorický
10. Bloudivý nerv
smíšený
11. Přídatný
motorický
svaly na krku
12. Podjazykový
motorický
Míšní nervy
31 párů
Krční nervy
8 párů
Inervují (ovládají) hrudník, bránici, svaly na krku a na hlavě, kůži, horní končetiny
Hrudní nervy
12 párů
Inervují hrudník, kůži na zádech, mezižeberní svaly
Bederní nervy
5 párů
Inervují svaly břicha, dolní končetiny, svaly na zádech
Křížové nervy
5 párů
Inervují svaly hýždí a dolních končetin
Kostrční nervy
1 pár
Inervuje dolní končetiny a pánev
*Útrobní nervy
=vegetativní, autonomní
Řídí činnost vnitřních orgánů, které se nedají ovládat vůlí = hladké svaly (žaludek, srdce, ...)
Dva typy: sympatikus, parasympatikus:
působí protichůdně např.:
sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus zpomaluje
Onemocnění míšních nervů
Vyhřeznutí meziobratlové ploténky
Způsobeno dlouhodobým špatným držením těla
Nejčastěji u bederních nervů
ischias = zánět sedacího nervu, člověk si nemůže sednout
Obrna lícního nervu
přerušení, nedokrvení nebo otékání lícního nervu v kosti skalní
Přesná příčina přerušení, nedokrvení nebo otékání je neznámá.
Bolest trojklanného nervu
Je obecně považována za největší bolest nervu
Omezuje přijímání potravy → velká hubenost
Příčina není známá
Lepra
=malomocenství
dochází k znecitlivění nervu, ten přestává inervovat určitou část těla, v jeho oblasti je necitlivá kůže
infekční onemocnění
Smysly
Jsou tvořeny smyslovými orgány = čidla
Základní funkcí je přijímání podnětů z vnějšího a vnitřního prostředí
čich, chuť, sluch, zrak, hmat
Čich
je považován za nejstarší smysl
Základem pro vnímání smyslů jsou tzv. čichové buňky - horní část dutiny nosní - v nosní sliznici →
čichová nervová vlákna → čichové centrum (čelní lalok)
dlouhodobým působením se čichové buňky otupí (zakouřená místnost)
kvalita čichu - ovlivněna průchodností dutiny nosní (rýma)
Čich ovlivňuje vyločování trávících šťáv (sbíhání se slin na dobré jídlo)
Chuť
je úzce spjat s trávicí soustavou
smyslový orgán chuti = jazyk
chuťové pohárky(papily) - na jazyku, ale i v dutině ústní
Reagují na látky rozpuštěné ve slinách
Centrum chuti - v čelním a temenním laloku
Hořkost - u kořene jazyka; slanost, sladkost - na špičce, kyselost - na stranách
Hmat
Umožňuje vnímat fyzikální podněty z vnějšího prostředí - tlak, teplo, chlad, bolest
Hmatová tělíska:
Mechanoreceptory - vnímají tlak, dotyk
Termoreceptory - chlad a teplo
Receptory pro vnímání bolesti
nejvíce receptorů je na dlaních, na konečcích prstů, na chodidlech, na rtech, na jazyku a na čele
centrum kožní citlivosti - temenní lalok
L. Braille - vytvořil braillovo písmo - u slepců je vyvinutý hmat
Sluch
Informuje nás o vnějším prostředí, komunikace
Zvukové vlny - člověk slyší 16Hz-20 000Hz
Stavba ucha
Vnější ucho
ušní boltec - chrupavčitá tkáň
zevní zvukovod - pokryt buňkami s chloupky - vylučují ušní maz - ochrana před vnějšími vlivy
bubínek - blána na konci vnějšího ucha
Střední ucho
3 kůstky - kladívko, kovadlinka a třmínek (v tomto pořadí); jsou spojeny klouby
Eustachova trubice - propojuje ústní a nosní dutinu → vyrovnávání tlaku
Vnitřní ucho
hlemýžď - třmínek nasedá na hlemýždě; vyplněn tekutinou; vnitřní stěna je tvořena sluchovými buňkami - ty mají brvy; zároveň hlemýžď vnímá polohu a pohyby hlavy - rovnovážné ústrojí
3 polokružné chodby - na sebe jsou vzájemně kolmé; uvnitř je rosolovitá hmota; vnitřní stěna tvořena smyslovými buňkami s brvami; v rozšířeninách kanálků destička - ohýbá brvy na smyslových buňkách a to při pohybu hlavy
dva váčky - vejčitý a kulovitý - mezi hlemýžděm a polokruhovými kanálky - vyplněné rosolovitou hmotou; uvnitř smyslové buňky s brvami - podráždí se při poloze hlavy - podráždění smyslových buněk způsobuje přesípání krystalků z CaCO3
Všechny podráždění jsou vedeny sluchovým nervem do mozku - sluchové - do sluchového centra; informace o pohybu - do mozečku
Projev - nevolnost
mozek dostává protichůdné informace z rovnovážného ústrojí
Závratě
může být způsobena úrazem, může doprovázet mořskou nemoc, může být vyvolána virovým onemocněním
stoprocentní příčina není známa
Léčba hluchoty
kochleární implantát - voperuje se do mozku
Zrak
Umožňuje komunikaci s vnějším prostředím
Prostorové vidění - mají jen někteří vyšší savci
Vnímání dopadajícího světla
Oko je umístněno v tzv. očnici a je chráněno nadočnocovým obloukem s obočím.
Obočí slouží k zachytávání nečistot a potu.
Další ochranu oka tvoří víčka - vnitřní vrstva víčka se jmenuje spojivka. Mezi spojivkou a okem se nachází spojivková štěrbina - je vyplněná slzami. Ty se tam dostávají pomocí slzných žláz.
Funkce slz: zvlhčování, zabraňování vniknutí infekce, vyplavují nečistoty
Přebytek slz do dutiny nosní
Okem hýbají okohybné svaly.
Stavba oka
Bělima
Tvořená vazivem
Pouzdro, které chrání vnitřní části oka, udává stálý tvar oka
Je vzadu v oku
Bělima je vzadu, v přední části oka přechází v rohovku
Střední vrstva - cévnatka
Jsou v ní cévy → výživa oka
Je vzadu, v předu přechází na duhovku
Uvnitř je zornice
Svaly, které se uvolňují a napínají na základě množství dopadajícího světla → rozšiřování a zužování zornice
Čočka
Za zornicí, řasnatým tělesem přichycena k cévnatce. Řasnaté těleso - svaly; stahováním řasnatého tělesa mění čočka tvar - zaostřování na blízko - kulatější, zaostřování na dálku - sploštěnější
Tato změna tvaru čočky = akomodace čočky
Sítnice
Obsahuje světločivné buňky = fotoreceptory - reagují na množství světla.
Dva typy:
Tyčinky
Umožňují černobílé vidění, jsou zapojovány hlavně při nedostatečném osvětlením
ca 130 mil. v jednom oku
Čípky
Umožňují barevné vidění za dobrého osvětlení
Jsou trojího typu: červené, modré a zelené
ca 7 mil. v jednom oku
Vysoká koncentrace světločivných buněk - místo nejostřejšího vidění - leží přímo proti čočce - žlutá skvrna
Slepá skvrna - místo výstupu zrakového nervu oka - místo, kde nejsou žádné tyčinky ani čípky.
Sklivec
průhledná rosolovitá hmota
Přední oční komora
Komora mezi čočkou a rohovkou, také vyplněna tekutinou
Zrakový nerv
→ týlní lalok, do koncového mozku
Onemocnění zraku
Šilhavost
špatná koordinace okohybných svalů
dá se operativně odstranit
Barvoslepost
je vrozená
špatná činnost čípků
Šeroslepost
špatné vidění v šeru, tmě
Slepota
může být vrozená, po nehodě, může být vyvolána infekčním onemocněním
Zánět spojivek
Hnisavé onemocnění způsobené prachem
Krátkozrakost, dalekozrakost
krátkozraký člověk nevidí do dálky, používají se brýle spojky
dalekozraký člověk nevidí do blízka, používají se brýle rozptylky
Staří lidé → vysušování sklizce - drhnutí
Hormonální soustava
Pomáhá nervové soustavě v řízení organismu
Je vývojově starší než NS, je pomalejší
Je tvořena žlázami s vnitřním vyměšováním - své produkty (hormony) vylučují přímo do krve. Tyto žlázy se nazývají endokrimní žlázy. (Studiem jejich funkce se zabývá endokrinologie)
Hormon = chemická látka
Endokrimní žlázy v těle
Podvěsek mozkový
=hypofýza
přední lalok
vylučuje somatotropin = růstový hormon
gigantismus - nadměrné vylučování růstového hormonu
liliputismus - (nanismus) nedostatečné vylučování růstového hormonu
akromegálie - některé části těla (ruce, nohy) nadměrně vyrostou, jiné zase příliš málo
zadní lalok
vylučuje antidiuretický hormon - podporuje vstřebávání vody v ledvinových kanálcích, ovlivňuje správné množství definitivní moči.
vylučuje také oxytocin - ovlivňuje stahy hladkého svalstva dělohy - při porodu
Štítná žláza
vylučuje tyroxin - ovlivňuje hospodaření s jódem a metabolismus
špatná funkce - hubenost/otylost; vypouklé oči
Nedostatek jódu u matky v těhotenství - kretenismus na dítěti
Příštitná tělíska
vylučují parathormon - ovlivňuje metabolismus vápníku v těle
Slinivka břišní
Langerhasovy ostrůvky - stavební částice slinivky břišní
Vylučují inzulin a glukagon - oba dva ovlivňují metabolismus cukrů, regulují množství glukózy v krvi. Porucha slinivky - cukrovka
Nadledvinky
skládají se z kůry a dřeně
Kůra
aldosteron - řídí množství sodných kationtů v moči (řídí jejich zpětné vstřebávání v ledvinových kanálcích)
kortisol - zvyšuje tvorbu glykogenu v játrech; má protizánětlivé účinky
Dřeň
adrenalin - produkuje se, jakmile má být tělo připraveno na vyšší námahu - fyzickou i psychickou; zrychluje metabolismus; též "hormon štěstí"
Vaječníky
estrogen - ovlivňuje vývoj pohlavních orgánů, růst prsou, menstruační cyklus, ovlivňuje růst děložní sliznice; v období puberty je estrogen produkován více
progesteron - vylučuje se v těhotenství; dochází k tělesným i psychickým změnám
Špatná hladina hormonů - vypadávání vlasů, pupínky, ...
Syntéza (=výroba) ženských pohlavních hormonů - vytváření meziproduktů - mužské pohlavní hormony
Varlata
Testosteron - prvotní pohlavní znaky - růst pohlavních orgánů; druhotní pohlavní znaku - ochlupení, změna a hrubnutí hlasu - "mutace", nadměrná produkce mazu a potu; ovlivňuje vývoj spermií
Syntéza mužských pohlavních hormonů - vytváření meziproduktů - ženské pohlavní hormony.
Rozmnožovací soustava
Muži
Vnější pohlavní orgány
Penis
=pyj, pindík
Základní funkce: přenos spermií do ženské pochvy → pohlavní styk
Penisem rovněž prochází močová trubice
Penis je zakončen tzv. žaludem.
Přes žalud je přetažena předkožka.
Uvnitř penisu se nacházejí tři topořivá tělíska - tvořena houbovitou tkání, při pohlavním vzrušení topořivá tělíska nasáknou krví → dochází k erekci = ztopoření
Varlata
produkce spermií, produkce pohlavních hormonů
Vejčitý tvar, 4-5cm, párový orgán, uloženy v kožních váčcích mimo dutinu břišní
varlata před narozením uložena v dutině břišní, až poté sestoupí do kožních váčků
Kožní váček = šourek
Spermie
začínají se aktivně tvořit v pubertě, tvoří se až do pozdního stáří
Po utvoření spermie dochází k zrání spermií - 75 dní - spermii se tvoří hlavička
Zralé spermie se shromažďují v nadvarletech - tam se jim tvoří ocásek
Chámovod
trubice, která spojuje nadvarle s močovou trubicí
spermie se cestou mísí s tekutinou, kterou vylučuje předstojná žláza - prostata a měchýřkovité žlázky
spermie+tekutina=ejakulát, neboli semeno - pohlavní vzrušení → pochva
Zajímavost: průměrný muž vyloučí za svůj život 12 bilionů spermií, 250 milionů spermií denně
Ženy
Vaječníky a vajíčka
Základní funkce vaječníků: produkce pohlavních hormonů
Produkují vajíčka
Vaječníky - párový orgán
Vaječníky mají velikost švestky
čerstvě narozené dítě - 400 000 vajíček - vajíčka nezralá
Dozrávání vajíček začíná v pubertě, končí v přechodu(=klimakterium) - okolo 50 let
Pouze zralá vajíčka mohou být oplozena spermií
Dozrává pouze 400 vajíček.
Vajíčka se uvolňují "na střídačku" - jednou z levého vaječníku, podruhé z pravého
Vajíčka jsou nasávána do vejcovodu - vejcovod=svalnatá trubice
Pohlavní styk → oplození vajíčka ve vejcovodu, oplozené vajíčko se díky stahům vejcovodu dostává do dělohy.
Neoplozené vajíčko rovněž sklouzává do dělohy, kde se ale zanořuje do děložní sliznice - zanořování = nidace. Děložní sliznice je bohatě prokrvená sliznice, která se sama obnovuje.
Vajíčko se odlupuje → vylučováno = menstruace - ve formě krvavého výtoku.
Menstruace trvá 3-5 dnů, jeden cyklus trvá 28 dnů.
Pochva
Děloha ústí do pochvy
Je to 10cm dlouhá trubice
Přes pochvu se do dělohy dostává penis, také porod
panenská blána - sliznice, která chrání vstup do dělohy
Odstranění panenské blány - při prvním pohlavním styku - bezbolestné, ale může následovat 1denní krvavý výtok
Malé a velké stydké pysky
Poštěváček
=klitoris
topořivé tělísko
Antikoncepce
=ochrana před otěhotněním, brání vajíčku v oplodnění
"mužská antikoncepce" - kondom
Nitroděložní vývoj
ontogeneze - období vývinu jedince od zárodku=embryo - až do smrti
1. fáze - Rýhování
oplozené vajíčko = oocyt - už ve vejcovodu se vajíčko začíná dělit
2. fáze - Sestup oocytu do dělohy a jeho nidace
po nidaci se už oocyt nazývá zárodek, neboli embryo.
3. fáze
na zárodku vyrůstá klkatá blána, neboli chorion
Její základní funkce je výživa zárodku
Během vývoje zárodku se mění v plodový koláč = placentu.
Funkce placenty - nejen výživa zárodku, ale i přívod kyslíku a odvod některých odpadních látek.
Zárodek je s placentou spojen pupečníkovou šňůrou
V této fázi se rovněž tvoří žloutkový váček - také funkce výživy
Délka těhotenství: 40-41 týdnů
Vývin plodu:
1.měsíc
velikost - třešeň
nervová soustava, oběhová soustava, náznaky primitivních končetin
2.měsíc
velikost - velká jahoda
tvoří se základy všech orgánů
3.měsíc
zvětšuje se koncový mozek, na mozku se začne tvořit mozková kůra
pomalu se rozbíhá činnost ostatních orgánů
4.měsíc
rychlý růst plodu
dochází k osifikaci kostí
dá se určit pohlaví jedince
5.měsíc
Mozek se složitěji vyvíjí
pohyby plodu - plod už reaguje na vnější podněty - "miminko kope"
6.měsíc
zvyšuje se hmotnost plodu
7.měsíc
Miminko poprvé otevírá víčka
Zakládá se vrstva podkožního tuku
8.měsíc
Podíl tukové tkáně se zvětší
dovyvíjí se orgány
9.měsíc
Miminko má vyvinuty všechny reflexy - sací, dýchací, uchopovací a polykací
Na miminku jsou viditelné řasy, obočí, někdy dokonce i vlasy
Pokračuje osifikace lebky
Porod
Porod je ve 4 fázích:
Kontrakce dělohy - uvolňuje se oxytocin
Nejdelší fáze
Končí odtokem plodové vody
Vlastní porod
20-30 minut
Miminko vychází z těla matky ven
Přestřižení pupečníkové šňůry
Dítě je pokryto vrstvou tuku s chloupkamy - lanugo
Porod placenty - nebolestivé
Dochází ke smršťování dělohy
Porodní a těhotenské komplikace
Průměrná doba těhotenství - 38-40 týdnů
Porod mezi tímto obdobím - termínovaný porod
Porod před 38. týdnem - předčasný porod - dítě může být poškozené
Porod po 42. týdnu - porod opožděný - plodová voda se začne "kazit" a může poškozovat dítě.
Pokud dítě se při porodu špatně natočí (dítě se musí vyndavat hlavou napřed), pak se musí provést císařský řez, ten se provádí při lokální anestezii
Období šestinedělí
Porod až 6 týdnů po porodu
orgány matky se vrací do původního tvaru
U některých maminek může nastat poporodní psychoźa - mění se myšlení, má dojem, že dítě pořád brečí, už ho ani nemusí chtít, ojediněle i pokus o sebevraždu
Období lidského života
Novorozenecké období
Do 28. dne
Dítě plně nevmíná
Objevuje se a prohlubuje sací reflex, obranný reflex - pláč
Dítě nevidí ostře, je ale schopno vnímat hlas maminky a reagovat na něj
Období kojenecké
Do jednoho roku života
Prořezávají se první mléčné zuby
Dítě má být stále vyživováno mateřským mlékem, ke konci mateřké mléko + přikrmování
Období batolecí
Do 3 let
Leze, sedí, chodí, dorůstají další mléčné zuby
Mělo by se naučit chodit na záchod - syndrom suchých plen - příliš kvalitní plenky → dítě nic necítí a nenutí ho to se naučit chodit na záchod
Předškolní věk
Do 6 let
Mění se tělesné rozměry
Některým dětem vypadávají mléčné zuby, ti, kterým padají později, mají pak kvalitnější chrup
Dítě touží být v kolektivu
Mladší školní věk
Tělesné tvary se zaoblují - "tvar hruška a jablko"
Začínají růst první trvalé zuby
Zvídavé období (proč?)
Starší školní věk
Do 14 let, vstupují v činnost pohlavní žlázy - období puberty
Období dorostové
Do 18 let, období citů, období myšlení - v tomto období se nejvíce formuje mozek (nebo by měl)
Zvýšená intenzita růstu
Dospělost
18-30 let
založení rodiny (udává se, ale nyní už to tak nemusí platit)
osamostatnění se - ale spíše dívky
Období vrcholné tělesné zdatnosti - člověk podává např. nejlepší sportovní výsledky
Zralost
Do 45 let
Člověk je po psychické i tělesné stránce vyzrálý
Podává nejlepší pracovní výkony
Střední věk
Do 60 let
U žen končí období plodnosti
Stáří
Do 75 let
Dochází k postupnému zmenšování orgánů a tkání
V těle ubývá voda
Řídnou kosti
Přijímání menšího množství potravy
Vysoké stáří
Dochází ke zmenšování člověka - meziobratlové plotýnky sesychají
Ochabují vnitřní orgány - např. trávicí soustava, oslabují smyslové orgány
Genetika
Schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům
proměnlivost - každý jedinec má jedinečnou a neopakovatelnou kombinaci genů
Studiem dědičnosti a proměnlivosti se zabývá genetika.
Za zakladatele genetiky je považován J.G.Mendel (1865) - sestavil 3 genetické zákony, které vychází ze studia rostlinek hrachu
Pro dědičnost je nejdůležitější kyselina DNA
Geny:
dominantní - na jedinci se uplatní
recesivní - neúčinné, na jedinci se neuplatní
každý gen se vyskytuje v různých variantách - varianty = alely, ty se také dělí na dominantní a recesivní
příklad: barva očí
DNA je uložena ve zvlášních útvarech = chromozomy
Chromozomů je 23 párů
Chromozomy - možnost dědičných chorob